Vědci z Národního ústavu duševního zdraví začali zkoumat vliv mediálních zpráv o koronaviru SARS-CoV-2. Vůbec pak o vlivu zpravodajství o covid-19 na psychické zdraví lidí. K tomu ale potřebují pomoc od veřejnosti.

Jak ovlivňuje naše zdraví mediální pokrytí koronavirové pandemie, mediální informace o koronaviru SARS-CoV-2? Na tuto otázku hledá ve své nejnovější studii odpověď tým Ladislava Kesnera z Národního ústavu duševního zdraví [NUDZ].

„Psychiatři a psychologové občas svým pacientům a klientům radí, aby se v zájmu svého zdraví vyhýbali větší expozici negativnímu zpravodajství. A mnozí lidé tak sami činí v rámci duševní hygieny. Nicméně empirické poznatky o negativním dopadu médií na mentální zdraví a subjektivní pocit spokojenosti jsou dosud spíše kusé. A to i přesto, že se jedná o stále vážnější medicínský i společenský problém,“ říká Ladislav Kesner.

Jeho tým se přitom dlouhodobě specializuje na zkoumání psychologických a neurálních mechanismů vnímání obrazů, včetně mediálních obrazů a textů. Ještě před vypuknutím pandemie koronaviru covid-19 připravil projekt „Vliv mediálních zpráv na duševní zdraví: kognitivní a neurální mechanismy“.

Aktuální průzkum o novém koronaviru

Aby se však tým Ladislava Kesnera nyní ve výzkumu mediálního pokrytí o covid-19 dobral k nějakým výsledkům, potřebuje spoluúčast veřejnosti. První fází projektu je totiž sběr dat od co nejrozsáhlejšího vzorku české populace dotazníkovou formou.

„V krátkém online dotazníku se respondentů ptáme na jejich pocity, obavy a také na to, jakým způsobem využívají zpravodajská média. Je totiž nezpochybnitelným faktem, že náš současný svět je díky médiím nabitý informacemi. Média nám je nejen zprostředkují a filtrují, ale také své konzumenty zaplavují potenciálně traumatizujícím obsahem,“ vysvětluje Ladislav Kesner.

Upozorňuje na to, že v reakci na pandemii, která se neočekávaně stala zcela dominujícím zpravodajským tématem i psychickým stresorem, jeho tým nyní aktualizoval dotazníkovou část, do níž se nyní může zapojit prakticky každý, kdo má přístup k internetu.

Odpovědi zaberou cca deset minut

„Budeme velice rádi, pokud se lidé do tohoto výzkumu zapojí. Pro zapojení do výzkumu je třeba asi deset minut času a přístup k internetu, účast není omezena věkem, vzděláním, místem bydliště ani dalšími faktory, naopak uvítáme, aby bylo spektrum respondentů co nejširší,“ vysvětluje Ladislav Kesner.

Dodává, že cca za půl roku, až bude situace [snad] již klidnější, budou respondenti e-mailem vyzváni, aby vyplnili druhou část dotazníku. Její vyplnění jim opět zabere přibližně deset minut.

Vzhledem k mimořádnosti epidemie předají vědci zpracované výsledky ještě před publikováním odborníkům, kteří se v Česku věnují komplexní odpovědi na pandemii. Získaná data budou podle nich samozřejmě anonymizována.

–RED–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here