O nutnosti změny úhradové vyhlášky hovoří kraje, nemocnice i premiér vlády. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO] zase hovoří o vydání takzvané kompenzační vyhlášky. Zdravezpravy.cz se na to, zda a jak je nutné změnit úhradovou vyhlášku, zeptaly prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR] Ladislava Friedricha.

Zástupci nemocnic tvrdí, že je nutná změna úhradové vyhlášky, protože neodpovídá realitě. Je podle vás nyní na místě změnit úhradovou vyhlášku?

Zdravotně pojistné plány pojišťoven a úhradová vyhláška samozřejmě vycházely ze zcela jiné situace, než je dnešní realita. Bylo by proto vhodné dohodnout způsob financování zdravotnictví, aby lépe odpovídal objemu a struktuře služeb, které zdravotnictví v letošním roce poskytne. To by pojišťovny mohly dohodnout i individuálně. Jiný způsob úhrady, než stanoví současná úhradová vyhláška, je bohužel ze zákona podmíněn dodržením zdravotně pojistných plánů. Ty však s ohledem na pokles příjmů naplněny nebudou.

Jak konkrétně by měly změny úhradové vyhlášky vypadat?

Je jasné, že pojišťovny budou muset zaplatit mimořádné výkony těch pracovišť, kde se léčili a léčí infekční pacienti. A dále je jisté, že pojišťovny budou muset do jisté míry zohlednit zvýšené náklady nemocnic v souvislosti s ochrannými opatřeními. Kromě toho však došlo, a ještě asi v určité míře bude docházet, k výrazně sníženému objemu obvykle poskytované péče. Částečně v důsledku opatření Ministerstva zdravotnictví ČR k vyčlenění volných kapacit a nyní hlavně kvůli obavám pacientů lékaře navštívit. Snížené výkony zvýší fixní složku nákladů u našich partnerů. Za zásadní však považuji, aby změny úhrad neporušily zásadu, že pojišťovny platí pouze za poskytnutou zdravotní péči a zároveň, aby změny odpovídaly očekávanému snížení finančních možností systému.

Jak lze nyní změnit úhradovou vyhlášku?

Já osobně dlouhodobě zastávám názor, že současný stav, kdy úhradová vyhláška plošně a s množstvím nedostatků prakticky plně určuje financování zdravotnictví není pro plátce dostatečně efektivní nástroj. Postačoval by nějaký nouzový předpis pro úhrady po dobu nedohody. Bohužel, rámcové zmocnění pro individuální dohody ve zdravotnictví je velmi omezené a v mimořádné situaci jej nepůjde dostatečně využít.

Jaký je podle vás ideální postup, aby byly se změnami spokojeny všechny zúčastněné strany?

Konkrétní situace jednotlivých zdravotnických zařízení je natolik odlišná, že jakýkoliv cenový předpis v současné podobě znovu vytvoří nezasloužené výhody anebo nevýhody. Při veškeré úctě k tvůrcům vyhlášky a jejich nesporné snaze co nejlépe řešit financování poskytovatelů, zájmy pacientů, politické intervence a stabilitu systému je jasné, že mají nesplnitelný úkol. Touto koncepcí ideální řešení neexistuje. Zároveň je ale třeba přiznat, že nějaké funkční řešení, pokud bude respektovat dostupné finanční zdroje, je možné pro rok 2020 nalézt. V roce 2021 se bohužel nejspíš bude situace opakovat.

Jak se případné změny úhradové vyhlášky dotknou již naplánovaného hospodaření pojišťoven? Jejich příjmů a výdajů.

Zatím můžeme hodnotit pouze ideální představy našich partnerů a některé prvky představy MZ ČR. Tyto návrhy by však zjevně výrazně zvýšily deficit hospodaření a pro rok 2021 by vytvořily obtížně řešitelnou finanční krizi. Hodnocení situace znesnadňuje to, že zatím máme jen březnová data, kdy krize teprve začínala a neumíme dobře odhadnout, jak rychle se dokáže zdravotnictví dostat na potřebnou produkci služeb. Průběžné zálohové financování je pro nemocnice i ambulance zajištěno. Považoval bych za riskantní přijímat nyní nějaké závazné změny bez kvalitnější prognózy vývoje do konce roku.

Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] ustanovilo pracovní skupinu pod vedením náměstkyně Heleny Rögnerové, která má řešit aktuální ekonomické otázky. Jejími členy mají být zástupci MZ ČR, Ministerstva financí ČR [MF ČR] a zdravotních pojišťoven. Můžete to potvrdit? Má tato skupina už nějaké výsledky?

Na MZ ČR působí finanční skupina, kde máme svého zástupce. Ta jedná o obsahu případné změny vyhlášky. Shody prozatím dosaženo nebylo. V tuto chvíli ale není ani jasné, kdy a jaké zmocnění MZ ČR pro takovýto zcela mimořádný zásah změnou zákona získá. [Pozn. red.: Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch včera [3.5.] v pořadu televize Prima Partie uvedl, že chce vládě předložit novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění a s ní takzvanou kompenzační vyhlášku, která by měla současný stav řešit.]

Jak velký problém nyní působí současná situace [krize covid-19] z hlediska výdajů a příjmů pojišťoven? A dále, s jakými problémy se na pojišťovny teď obracejí v této souvislosti poskytovatelé zdravotní péče?

Přímé náklady na mimořádnou infekční léčbu spojenou s onemocněním covid-19 budou z hlediska systému zanedbatelné. Největším problémem jsou výpadky plánovaných objemů standardní péče a na straně příjmů zjevně velká a dlouhodobá ekonomická recese s výrazným poklesem výběru pojistného. Požadavky našich partnerů jsou nyní především o zachování všech nebo alespoň většiny plateb i při očekávaném snížení skutečně poskytnuté péče. Výše plateb však byla nastavena na úplně jiné výrazně vyšší předpokládané výběry pojistného. Stát sice již reaguje navyšováním platby za státní pojištěnce od 1. 6. 2020 a 1. 1. 2021, ale toto navýšení na původní plánované příjmy zdaleka stačit nebude. Již nyní dotují pojišťovny současnou úroveň plateb ze svých finančních rezerv.

Jak hodnotíte zvýšení plateb za státní pojištěnce letos a příští rok, je to podle Vás krok správným směrem a je toto zvýšení odpovídající/dostačující?

Je to krok nezbytný, byl proveden překvapivě rychle a alespoň částečně zmírňuje problém. Jde správným směrem. Neřeší však základní otázku, jak bude reagovat naše veřejné zdravotnictví na očekávanou ekonomickou recesi. Jestli půjdeme cestou snižování nákladů nebo cestou zvyšování odvodů.

Máte za to, že poskytovatele zdravotní péče současná situace existenčně ohrožuje/ohrozí, jak uvádějí?

Mediální obraz a realita musí být značně vzdálená. Nedovedu si představit, jak by nyní mohl být někdo aktuálně existenčně ohrožen, pokud stále ještě dostává platby nastavené v době největší výkonosti naší ekonomiky a současně, alespoň částečně šetří náklady za snížené výkony. Adaptace našich úhrad na výši budoucích zdrojů a změněné chování pacientů samozřejmě do budoucna pro některá zdravotnická zařízení může být jak příležitostí, tak i rizikem. Pokud posílíme financování zdravotnictví jako důležitou prioritu, pak by to pro většinu zařízení měla být spíše příležitost.

Daniel Tácha

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here