Velká Británie patří ke koronavirem nejvíce zasaženým zemím Evropy. Kumulativně v zemi ke včerejšímu dni zemřelo 30 076 pacientů nakažených nemocí covid-19. Britští vědci tvrdí, že mezi zemřelými převažují Afričané, Asiaté a příslušníci dalších etnických menšin. A nejen to, podle jejich poznatků se virus SARS-CoV-2 teprve nyní plně adaptuje na lidského hostitele.  

Britská bilance počtu obětí pacientů s covid-19 výrazněji převyšuje tu italskou, která byla až do úterka tohoto týdne nejhorší v Evropě. Jenom včera měla Británie 649 obětí pacientů s covid-19. Britské ministerstvo zdravotnictví do statistiky nově zahrnuje úmrtí všech, kteří měli předtím pozitivní test na virus SARS-CoV-2. Dlouho počítalo pouze ta úmrtí nakažených, ke kterým došlo v nemocnicích. Později se ukázalo, že další tisíce pacientů s covid-19 umírá v domácím prostředí.

I tak je zřejmě skutečný počet obětí podle médií výrazně vyšší, než kolik jich hlásí britská vláda. Důvod je, že v domovech seniorů nejsou kvůli malému rozsahu testování všechny nákazy odhaleny. Například agentura Reuters ve své reportáži uvedla, že v britských pečovatelských zařízeních přinesla pandemie nejméně 12 700 přebytečných smrtí oproti průměrné úmrtnosti za stejné období v posledních letech.

Britská média zároveň stále věnují velkou pozornost celkovým číslům testování obyvatel na přítomnost koronaviru. Podle tamní vlády je nyní v britských možnostech zajistit asi 108 tisíc testů za den. V úterý jich však bylo provedeno 69 436. To je sice několikanásobné zlepšení oproti průměru z dubna, ale ke 108 tisícům to má daleko.

Menšiny v Británii umírají na covid-19 častěji

Britští vědci z londýnské univerzity UCL, kteří se i vzhledem ke špatné situaci v Británii studiu covid-19 intenzivně věnují, přišli v souvislosti s monitoringem obětí covid-19 se zajímavým zjištěním. Podle nich u Afričanů, Asiatů a příslušníků dalších etnických menšin žijících v Británii panuje dvakrát až třikrát vyšší riziko, že po nakažení koronavirem zemřou. Nejohroženější skupinou jsou pak podle vědců lidé pákistánského původu.

„Naše studie ukazuje, že následky covidu-19 nejsou pro všechny stejné, ale že u Afričanů, Asiatů a příslušníků dalších etnických menšin je úmrtnost s covidem-19 nepoměrně vyšší,“ uvedl Delan Devakumar, který se podílel na studii, jež analyzovala 16 272 úmrtí v anglických nemocnicích mezi 1. 3. a 21. 4. u lidí s pozitivním testem na koronavirus.

Podle něj riziko, že s nemocí covid-19 zemřou běloši s britskými kořeny, je 0,88krát nižší, než jaký je průměr počítaný z celkového počtu obětí. V případě bělochů s irskými kořeny je toto riziko nižší 0,52krát.

Naopak nejvyšší riziko úmrtí studie potvrdila u pacientů pákistánského původu. Ti mají 3,29krát vyšší riziko, že s covidem-19 zemřou, než jaký je průměr. V případě pacientů původem ze subsaharské Afriky je riziko jen o něco málo nižší [3,24krát vyšší než průměr]. Obzvlášť postižené jsou i komunity osob původem z Bangladéše [2,41krát vyšší riziko] a osob tmavé pleti z Karibiku [2,21krát].

Studie potvrdila, že i lidé indického původu jsou koronavirem ohroženi více než průměr britské populace [1,7krát vyšší riziko]. Indů zemřelo z etnických menšin v anglických nemocnicích ve sledovaném období nejvíce [492]. V této souvislosti je nutné zmínit, že lidé indického původu tvoří největší národnostní menšinu v Británii.

Britští vědci: Roli hraje i přístup ke zdravotní péči

Delan Devakumar nevyloučil, že svou roli ve výsledcích studie sehrály sociální a ekonomické rizikové faktory spolu s bariérami v přístupu ke zdravotní péči. Právě tyto faktory vedou dle jeho slov k nespravedlivým úmrtím u zmíněných skupin.

Jeho slova potvrdil i jeho kolega Roba Aldrige. Podle něj svou roli ve věci navíc hraje to, kde příslušníci minorit v Británii žijí. V tomto ohledu se odvolal na data britského statistického úřadu ONS z počátku května. Ta ukázala, že koronavirus zabíjí dvakrát častěji v chudších částech Anglie. V těch žijí právě příslušníci etnických menšin. Na druhou stranu Roba Aldrige dodal, že údaj o tom, kde dané skupiny žijí, rozhodně nevysvětluje všechny rozdíly v poměru úmrtí v jednotlivých etnických skupinách.

Michael Marmot: Sociální rozdíly určují kvalitu zdraví lidí

Virus se nyní adaptuje na lidského hostitele

Vědci z londýnské univerzity UCL nepřišli pouze s výše uvedenými objevy. Z genetické analýzy vzorků od více než 7 500 nakažených lidí zjistili, že koronavirus se rozšířil po světě již na konci loňského roku. Tím potvrdili výsledky zveřejněné studie v prestižním časopise Infection, Genetics and Evolution. Ta taktéž uvedla, že se SARS-CoV-2 poprvé objevil již na konci roku 2019.

Svá tvrzení britští vědci opřeli o zjištění, že při zkoumání viru odhalili téměř 200 rekurentních genetických mutací koronaviru. A značnou část těchto mutací lze přitom již nyní nalézt ve všech nejpostiženějších regionech.

„Na základě toho se domníváme, že se virus rozšířil do světa velmi rychle krátce poté, co vypukla první epidemie v Číně,“ uvedl spoluautor studie Françoise Ballouxe.

Další závěr studie zní, že virus se dle jeho slov teprve až nyní plně adaptuje na lidského hostitele.

„Zatím nemůžeme říci, zda se SARS-CoV-2 mění ve více či v méně smrtelný a nakažlivý virus,“ uvedl Françoise Balloux.

Podle něj všechny viry přirozeně mutují. Mutace tak samy o sobě nejsou špatné. Dle jeho slov dnes tak ani neexistují důkazy pro tvrzení, že SARS-CoV-2 mutuje rychleji nebo pomaleji, než by vědci očekávali.

„Jisté ale je, že virus stále pracuje a vyvíjí se. A dále je zřejmé, že jeho hlavním hostitelem se po přenosu ze zvířat stal člověk,“ uvedl Françoise Balloux s tím, že bližší informace přinesou až následující dny.

–ČTK/DNA–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here