EK chce pro program EU pro zdraví 9,4 miliardy eur

0
314
EU_pro_zdravi
Foto: Pixabay.com

Evropská komise [EK] navrhla na období 2021–2027 nový samostatný dotační program zaměřený na zdravotnictví. Cílem programu „EU pro zdraví“ je zlepšit zdraví obyvatel v EU a posílit systémy zdravotní péče. Unijní program ovlivní všechny zdravotní systémy unijních zemí, včetně všech jejich segmentů.

Prostřednictvím programu EU pro zdraví EK navrhuje investovat do posílení systémů zdravotní péče 9,4 miliardy eur [cca 254 mld. Kč]. Tato částka výrazně převyšuje původně stanovenou částku ve výši 413 milionů eur [cca 11 mld. Kč] v předchozím návrhu EK. A to její složce „Zdraví“, jež je financována z Evropského sociálního fondu plus [ESF+]. Tuto složku nový program ruší, respektive ji nahrazuje.

Program EU pro zdraví EK plánuje již na programovací období 2021–2027. EK předpokládá, že poté, kdy návrh programu přijmou členské státy a Evropský parlament, z programu začnou být již 1. ledna 2021 podporovány vybrané projekty. V prvních letech programu má být podle zástupců EK přitom kladen velký důraz na řešení krizí, jako byla ta covid-19.

Finanční prostředky na program EU pro zdraví mají být čerpány z rozpočtu EU [1,7 mld. eur/cca 45,5 mld. Kč] a z vnějších účelově vázaných příjmů pocházejících z takzvaných výpůjčních operací EU.

O co jde v programu EU pro zdraví

Podle zástupců EK pandemie covid-19 ukázala na nutnost zlepšit připravenost a schopnost EU účinně reagovat na vážné přeshraniční zdravotní hrozby. Ty EK definuje prostřednictvím řešení problémů, které odhalila krize covid-19.

Hlavní cíle programu EU v oblasti krizových situací:
  • Lepší koordinace mezi členskými státy během zdravotní krize.
  • Zvýšení kapacity zdravotnických systémů s ohledem na budoucí zdravotní krize.
  • Vyšší investice do systémů zdravotní péče.

Podle zástupců Evropské komise v rámci programu budou finančně podpořeny investice do vytváření rezerv zdravotnického vybavení pro případ krize. Dále pak investice do zajištění dostatečných kapacit zdravotnického personálu a odborníků. A to tak, aby je bylo možné mobilizovat v rámci celé unie. S tím souvisejí i investice na školení těchto pracovníků.

Konkrétní opatření míří i do trhu s léky

Další z cílů EK v případě programu EU pro zdraví zní: „Posílit dozor nad zdravotními hrozbami a zvýšit odolnost systémů zdravotní péče. A to s cílem zajistit lepší výsledky v oblasti zdraví pro všechny.“ Součástí snah komise je pak regulace na trhu s léky a léčivými přípravky, zdravotnickými pomůckami a materiálem.

„Cílem je dodávat léčivé prostředky, zdravotnické pomůcky a zdravotnický materiál za dostupné ceny,“ uvádí EK.

Další cílem komise je posílení zdravotní péče a pracovní síly ve zdravotnictví. A to například prostřednictvím investic do veřejného zdraví a prevence nemocí. Snahou je i najít řešení na odstranění nerovností v přístupu ke zdravotní péči mezi různými skupinami obyvatelstva, zeměmi a regiony. EK přímo hovoří o nutnosti zajištění přístupu k cenově dostupné preventivní a léčebné zdravotní péči dobré kvality. S tím souvisí i zásahy do rozložení kapacit systému zdravotní péče. Ty EK vyhodnocuje jako nerovnoměrné. Součástí snah EK je i podpora digitalizace ve zdravotnictví a důraz na zdravé životní prostředí.

Na co a jak budou peníze přerozdělovány

Program „EU pro zdraví“ budou realizovat členské státy a nevládní a mezinárodní organizace. Do administrace programu budou velkou měrou zapojeny unijní agentury. Jako je Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí [ECDC], Evropská agentura pro léčivé přípravky [EMA] nebo Evropský úřad pro bezpečnost potravin [EFSA]. Důležitá bude i Evropská agentura pro chemické látky [ECHA] aj.

Pro žádný z cílů uvedených v programu nebude přidělení prostředků stanoveno předem. Rozdělení bude dohodnuto až během realizace programu EU pro zdraví. To znamená, že v různých oblastech, na něž se program bude vztahovat, mohou být v budoucnu financovány rozličné druhy akcí.

  • Pomoc a poradenství přizpůsobené zemím nebo skupinám zemí, které to nejvíce potřebují. A to formou twinningu, odborného poradenství a vzájemné podpory atd.
  • Vzdělávací a výměnné programy pro lékařský a jiný zdravotnický personál.
  • Podpora nových mechanismů například pro veřejné zakázky na zboží a služby. A to takové, které jsou nezbytné pro prevenci zdravotních krizí a jejich řešení.
  • Podpora auditům opatření členských států v oblasti připravenosti a reakce. Jako je řešení krizí, antimikrobiální rezistence, očkování za účelem zajištění jejich účinnosti.
  • Podpora klinickým hodnocení za účelem urychlení vývoje, registrace a dostupnosti inovativních, bezpečných a účinných léčivých přípravků a očkovacích látek.
  • Podpora přeshraniční spolupráce a partnerství, včetně přeshraničních regionů. A to s cílem předávat si a šířit inovativní řešení, a to i digitální, například prostřednictvím evropských referenčních sítí [ERN].
  • Podpora zřizování a koordinace referenčních laboratoří Unie a center excelence.
  • Investice do předběžných projektů u iniciativ s vysokou přidanou hodnotou a do kritické zdravotnické infrastruktury.
  • Podpora zavádění, provoz a údržba infrastruktury digitálních služeb a analytické činnosti. Jako jsou studie, sběr dat a referenční srovnávání.

EU pro zdraví klade důraz i na nepřenosná onemocnění

Jednou z oblastí, na kterou nový program EU pro zdraví klade velký důraz, je potírání nepřenosných onemocnění. A dále onemocnění vyplývající z životního stylu. Jako hlavní nepřenosná onemocnění EK jmenuje kardiovaskulární choroby, rakoviny, chronické respirační onemocnění či cukrovky. Důvod je, že právě tyto nemoci jsou v EU hlavními příčinami invalidity, předčasných odchodů do penze a úmrtnosti. Stojí za vysokými sociálními a hospodářskými náklady. Cílem unie je snížit počet těchto onemocnění do roku 2030 o třetinu. A to prostřednictvím podpory prevence. To znamená dotací na screeningová vyšetření a další preventivní programy.

Jaké jsou další evropské programy pro zdravotnictví

Program EU pro zdraví je sice dosud nejambicióznějším programem v oblasti zdraví, ale doplňován je i dalšími programy.

  • Evropský sociální fond plus na podporu přístupu zranitelných skupin ke zdravotní péči.
  • Evropský fond pro regionální rozvoj na zlepšení regionální zdravotní infrastruktury.
  • Program Horizont Evropa na výzkum a inovace v oblasti zdraví.
  • Kapacity rescEU na vytvoření nouzových zásob zdravotnických prostředků.
  • Program Digitální Evropa na vytvoření digitální infrastruktury potřebné pro digitální nástroje v oblasti zdraví.

Zde je třeba zdůraznit, že klíčový význam bude mít spolupráce mezi jednotlivými programy, respektive možnost jejich doplňování se.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here