Zajímavé zprávy přicházejí z Itálie. Z oficiálních statistik vyplývá, že protilátky na koronavirus má 1,5 milionu z 60ti milionů Italů. V zemi přitom dále platí nouzový stav a čeká se na reformu zdravotnictví.

Podle průzkumu italského statistického úřadu INSTAT a italského ministerstva zdravotnictví nemělo téměř 30 procent pozitivně testovaných osob na protilátky proti covidu-19 žádné příznaky nemoci. Což naznačuje, že nevědomě šířili nákazu. Protilátky proti koronaviru SARS-CoV-2 má pak mít v Itálii téměř 1,5 milionu lidí, tedy 2,5 procenta populace. To je zhruba šestkrát více, než kolik se podle oficiálních statistik nakazilo Italů.

Nejvíce lidí s protilátkami na koronavirus, konkrétně 7,5 procenta, žije v severoitalském regionu Lombardie, odkud se nákaza v únoru začala šířit do celé Evropy. Naopak nejméně nakažených je mezi obyvateli Sicílie, kde mělo protilátky pouze 0,3 procenta osob. Výsledky studie jsou založeny na testech na protilátky, které podstoupilo 64 660 lidí.

Dopady pandemie covidu-19 v Itálii

Od počátku pandemie covidu-19 potvrdila Itálie celkem 247 158 nakažených koronavirem SARS-CoV-2. Z toho se již téměř 200 tisíc infikovaných z nemoci uzdravilo, 35 132 nakažených s nemocí v zemi zemřelo.

Nejhorší situaci zažívala Itálie ve druhé polovině března, kdy denně přibývalo přes čtyři tisíce nových případů nákazy [denní maximum bylo na 6 550] a stovky nakažených umíraly. Koncem března země evidovala šest až sedm set úmrtí za den. Maximum bylo 969 úmrtí denně. Nákaza se dotkla i okolních zemí. Itálie na severu hraničí s Francií [488 km], Švýcarskem [740 km], Rakouskem [340 km] a Slovinskem [232 km]. Uvnitř Itálie leží Vatikán [0,44 km] a San Marino [39 km].

Italská vláda i nadále prodlužuje nouzový stav, který kvůli koronaviru zavedla před půl rokem a který nově platí do 15. října. Nouzový stav totiž umožňuje vládě i vedením regionů snáze přijímat opatření v boji s novým koronavirem.

Reforma zdravotnictví v Itálii je nevyhnutelná

Na konci března pak už italské zdravotnictví kolabovalo pod náporem nemocných. Kapacity zdravotnických zařízeních na jihu Itálie nestačily. Například největší regiony jihu – Sicílie, Apulie, Kampánie, Kalábrie – čítají zhruba 16 milionů obyvatel. Před vypuknutím pandemie nebylo v této oblasti více než 1 000 lůžek na JIP. V celé Itálii v té době přitom bylo zhruba 5 200 lůžek na JIP. V reakci na tuto informaci avizovala tamní vláda, že je třeba toto číslo minimálně o 40 procent navýšit.

Ze strachu z šíření nemoci covid-19 zavedla ochranná opatření jako první Sicílie. Tamní vláda uzavřela ostrov pro každého, kdo na něj cestuje z pevniny. Nečekané rozhodnutí vyvolalo chaos a v přístavu na jihu Itálie tehdy čekaly stovky osob s plánem na poslední chvíli přeplout na ostrov.

Itálie se bojí, co se stane, dorazí-li Covid-19 na jih země

Italský zdravotnický systém se po zkušenosti s covidem-19 stal jedním z hlavních italských vnitropolitických témat. Již nyní je jasné, že se budou muset v zemi posílit kapacity regionálních státních zdravotních struktur [ASL]. Diskuse je i o personálních kapacitách dostupných státnímu zdravotnímu systému, organizaci nemocničních zařízení a finančnímu zajištění celého systému.

Podle Ministerstva průmyslu a obchodu [MPO] nedostatek zdravotních potřeb a ochranných pomůcek povede patrně ke snaze přivést výrobu strategických léků a zdravotního materiálu do domácího či dostupného evropského prostředí. Odhaduje se, že v souvislosti s pandemií potřebuje Itálie kolem 950 mil. ochranných masek a roušek měsíčně. Dále zhruba půl miliardy ochranných rukavic měsíčně a dva miliony přístrojů na měření teploty.

Z hlediska obchodu jsou pak zajímavou položkou i potravinové a vitamínové doplňky, po kterých poptávka na italském trhu neustále roste. Průměrná spotřeba vitamínů a potravinových doplňků od roku 2009 do roku 2019 stoupla o 126 procent. Vitamínové doplňky konzumuje až 32 milionů Italů denně.

–ČTK/RED–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here