Koronavirus v ČR změnil systém vzdělávání ze dne na den. Pro některé není distanční výuka problém, jiní s ní naopak bojují. Dle odborníků současná situace zcela jistě ale prohloubí socioekonomické rozdíly ve vzdělávání. Zmírnit je mají doporučení Think-tanku Univerzity Karlovy [UK] Vzdělávání21.

Na uzavření škol v ČR zareagovali odborníci Univerzity Karlovy. Vydali analýzu o viru SARS-CoV-2 ve vztahu ke školám. Současně vypracovali doporučení pro školní rok 2020/21 určené institucím z oblasti školství, odborné veřejnosti i rodičům. Chtějí tak snížit dopady pandemie do oblasti vzdělávání, především na základních a středních školách.

„Pandemie koronaviru mění vzdělávání. Vede nás k tomu, že musíme vrátit na stůl otázky koncepčního charakteru. Nyní se ukázalo, že se žáci a studenti musí učit i praktickým dovednostem,“ říká prorektorka UK pro koncepci a kvalitu vzdělávací činnosti Radka Wildová.

Doporučení vycházejí z dosavadních zkušeností o šíření viru mezi dětmi, ve školách a přenosu nemoci do rodin. Doporučeními chtějí odborníci snížit dopady pandemie do oblasti vzdělávání, především na základních a středních školách.

Distanční výuka prohlubuje rozdíly mezi dětmi

dokumentu se uvádí, že i když během podzimu dojde ke znovuotevření některých stupňů škol, pandemie SARS-CoV-2 tím nezmizí. Naopak, je zjevné, že bude zásadním způsobem ovlivňovat celý školní rok.

„Nemůžeme hovořit o ztracené generaci, ty děti se něco učí a učí se to jiným způsobem,“ říká Radka Wildová s tím, že i distanční výuka dětem upevňuje vnitřní motivaci a disciplínu.

Podle ní pandemie koronaviru také ukázala, jak důležité je se při studiu učit také praktickým dovednostem. Například při práci s počítačem. V této souvislosti ale poukazuje na přetrvávající nedostatky v technickém zázemí některých škol i rodin. I na to, že pandemie covidu-19 zostří socioekonomické rozdíly u dětí ve vzdělávání.

„Dochází k rozevírání nůžek u dětí z různého socioekonomického zázemí. Tam kde se o výuku rodiče zajímali i před pandemií koronaviru, tam se zajímají i o distanční výuku,“ říká.

Distanční výuka zatlačila na digitalizaci vzdělávání

Bohumil Kartous z Pražského inovačního institutu [PII] tvrdí, že v době pandemie výrazně vzrostl digitální standard mezi učiteli i žáky. Učitelé, žáci, studenti i rodiče se dle něj v posledních měsících skokově zlepšili ve svých digitálních dovednostech. Mimořádná situace nám tak dle jeho slov dala novou příležitost k přemýšlení o inovacích v oboru vzdělávání, protože některé důležité prvky především z oblasti digitalizace v Česku chybí.

„Zcela zásadní je v tuto chvíli analyzovat dostupné informace a přizpůsobovat se jim,“ říká.

Dodává, že v Česku jsou stále školy, které mají potíže s poskytováním distanční výuky. To kvůli hmotnému zajištění škol, kterým chybějí počítače i vhodný software. Mnohdy také dovednosti pedagogů pracovat s novými technologiemi.

Smíchovská SPŠ zvládla distanční výuku na jedničku

Současná situace je podle něj hrozba především pro žáky se slabším socioekonomickým zázemím, na které je třeba se proto více zaměřit. Pomoci v tom, ale i obecně v nalézání efektivních nových učebních postupů, mají právě doporučení Think-tanku UK Vzdělávání21.

Doporučení pro školní rok 2020-21 dle Vzdělávání21

  • Rozšířit činnost krizového štábu MŠMT a zřídit pod ním analytickou skupinu. Ta by měla sledovat situaci v zemi i v zahraničí a reagovat na situaci a navrhovat vhodné postupy.
  • Vytvořit národní koordinační platformu pro sdílení příkladů dobré praxe a koordinaci vnějších výpomoci vzdělávacímu sektoru.
  • Poskytovat detailnější informace o vývoji situace v obcích s rozšířenou působností s ohledem na vzdělávací sektor.
  • Navrhovat a doporučovat alternativní cesty výuky pro zbytek školního roku 2020/21.
  • Usilovat o zavedení alternativního testování na SARS-CoV-2 ve školách a rodinách. Šlo by o situace, kdy jsou školy pro prezenční výuku otevřené a v případě karantény, kdy jsou žáci ve škole, aby do školy přijelo odběrové auto a vzorky na PCR testy se odebraly přímo na místě. Za předpokladu souhlasu rodičů.
  • Upřesňovat školní hygienický „ideál“ na podzim i v zimě. Neustále zpřesňovat pravidla pro větrání, mytí rukou, dezinfikování povrchů ve škole i doma. Pro vedení hudební výchovy, tělocviku a pohybových aktivit.
  • Vnímat žáky, jejich rodiče a učitele jako ohroženou skupinu.
  • Zahájit sledování dlouhodobých následků covid-19 u dětí a mládeže. Podstatné je zavést systém sledování následků u dětských pacientů covid-19 a informovat o nich školskou odbornou veřejnost.

Autoři dokumentu doporučují vytvořit i informační systém „Propojme se“, jež by propojil školy s institucemi a osobami, které chtějí školám pomoci. Na stránkách MŠMT chtějí také rozcestník „Covid a školní rok 2020/21 pro školy a rodiče. Doporučení chtějí autoři uvádět do praxe prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy [MŠMT] ve spolupráci s dotčenými orgány i odbornou veřejností. A to do dvou týdnů.

–VRN–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here