Koronavirus v ČR změnil systém vzdělávání ze dne na den. Pro některé není distanční výuka problém, jiní s ní naopak bojují. Dle odborníků současná situace zcela jistě ale prohloubí socioekonomické rozdíly ve vzdělávání. Zmírnit je mají doporučení Think-tanku Univerzity Karlovy [UK] Vzdělávání21.
Na uzavření škol v ČR zareagovali odborníci Univerzity Karlovy. Vydali analýzu o viru SARS-CoV-2 ve vztahu ke školám. Současně vypracovali doporučení pro školní rok 2020/21 určené institucím z oblasti školství, odborné veřejnosti i rodičům. Chtějí tak snížit dopady pandemie do oblasti vzdělávání, především na základních a středních školách.
„Pandemie koronaviru mění vzdělávání. Vede nás k tomu, že musíme vrátit na stůl otázky koncepčního charakteru. Nyní se ukázalo, že se žáci a studenti musí učit i praktickým dovednostem,“ říká prorektorka UK pro koncepci a kvalitu vzdělávací činnosti Radka Wildová.
Doporučení vycházejí z dosavadních zkušeností o šíření viru mezi dětmi, ve školách a přenosu nemoci do rodin. Doporučeními chtějí odborníci snížit dopady pandemie do oblasti vzdělávání, především na základních a středních školách.
Distanční výuka prohlubuje rozdíly mezi dětmi
V dokumentu se uvádí, že i když během podzimu dojde ke znovuotevření některých stupňů škol, pandemie SARS-CoV-2 tím nezmizí. Naopak, je zjevné, že bude zásadním způsobem ovlivňovat celý školní rok.
„Nemůžeme hovořit o ztracené generaci, ty děti se něco učí a učí se to jiným způsobem,“ říká Radka Wildová s tím, že i distanční výuka dětem upevňuje vnitřní motivaci a disciplínu.
Podle ní pandemie koronaviru také ukázala, jak důležité je se při studiu učit také praktickým dovednostem. Například při práci s počítačem. V této souvislosti ale poukazuje na přetrvávající nedostatky v technickém zázemí některých škol i rodin. I na to, že pandemie covidu-19 zostří socioekonomické rozdíly u dětí ve vzdělávání.
„Dochází k rozevírání nůžek u dětí z různého socioekonomického zázemí. Tam kde se o výuku rodiče zajímali i před pandemií koronaviru, tam se zajímají i o distanční výuku,“ říká.
Distanční výuka zatlačila na digitalizaci vzdělávání
Bohumil Kartous z Pražského inovačního institutu [PII] tvrdí, že v době pandemie výrazně vzrostl digitální standard mezi učiteli i žáky. Učitelé, žáci, studenti i rodiče se dle něj v posledních měsících skokově zlepšili ve svých digitálních dovednostech. Mimořádná situace nám tak dle jeho slov dala novou příležitost k přemýšlení o inovacích v oboru vzdělávání, protože některé důležité prvky především z oblasti digitalizace v Česku chybí.
„Zcela zásadní je v tuto chvíli analyzovat dostupné informace a přizpůsobovat se jim,“ říká.
Dodává, že v Česku jsou stále školy, které mají potíže s poskytováním distanční výuky. To kvůli hmotnému zajištění škol, kterým chybějí počítače i vhodný software. Mnohdy také dovednosti pedagogů pracovat s novými technologiemi.
Současná situace je podle něj hrozba především pro žáky se slabším socioekonomickým zázemím, na které je třeba se proto více zaměřit. Pomoci v tom, ale i obecně v nalézání efektivních nových učebních postupů, mají právě doporučení Think-tanku UK Vzdělávání21.
Doporučení pro školní rok 2020-21 dle Vzdělávání21
- Rozšířit činnost krizového štábu MŠMT a zřídit pod ním analytickou skupinu. Ta by měla sledovat situaci v zemi i v zahraničí a reagovat na situaci a navrhovat vhodné postupy.
- Vytvořit národní koordinační platformu pro sdílení příkladů dobré praxe a koordinaci vnějších výpomoci vzdělávacímu sektoru.
- Poskytovat detailnější informace o vývoji situace v obcích s rozšířenou působností s ohledem na vzdělávací sektor.
- Navrhovat a doporučovat alternativní cesty výuky pro zbytek školního roku 2020/21.
- Usilovat o zavedení alternativního testování na SARS-CoV-2 ve školách a rodinách. Šlo by o situace, kdy jsou školy pro prezenční výuku otevřené a v případě karantény, kdy jsou žáci ve škole, aby do školy přijelo odběrové auto a vzorky na PCR testy se odebraly přímo na místě. Za předpokladu souhlasu rodičů.
- Upřesňovat školní hygienický „ideál“ na podzim i v zimě. Neustále zpřesňovat pravidla pro větrání, mytí rukou, dezinfikování povrchů ve škole i doma. Pro vedení hudební výchovy, tělocviku a pohybových aktivit.
- Vnímat žáky, jejich rodiče a učitele jako ohroženou skupinu.
- Zahájit sledování dlouhodobých následků covid-19 u dětí a mládeže. Podstatné je zavést systém sledování následků u dětských pacientů covid-19 a informovat o nich školskou odbornou veřejnost.
Autoři dokumentu doporučují vytvořit i informační systém „Propojme se“, jež by propojil školy s institucemi a osobami, které chtějí školám pomoci. Na stránkách MŠMT chtějí také rozcestník „Covid a školní rok 2020/21 pro školy a rodiče. Doporučení chtějí autoři uvádět do praxe prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy [MŠMT] ve spolupráci s dotčenými orgány i odbornou veřejností. A to do dvou týdnů.
–VRN–
