Téměř 2 400 mediků pomáhá se zvládáním epidemie covidu v nemocnicích a  sociálních zařízeních. Na základě pracovní povinnosti jich bylo povoláno jen 895 z nich. Zástupci lékařských fakult i další na včerejším Výboru pro zdravotnictví PSP ČR avšak znovu upozornili na problémy u povolávání mediků i jejich kompetencí.

Z osmi lékařských fakult v Česku dnes pomáhá v nemocnicích a zařízeních sociální péče na 2 400 mediků. 895 z nich bylo do služby povoláno prostřednictvím krizového zákona. Ten upravuje pracovní povinnost studentů v nouzovém stavu.

„Co se týče využití mediků, v současné době jsou povolání schopní studenti 4. a 5. ročníků lékařských fakult a posledních ročníků zdravotnických škol a nelékařských oborů,“ uvedl na jednání výboru náměstek ministra zdravotnictví Aleksi Šedo.

Doplnil, že jejich povolávání je v gesci hejtmanů, kteří ručí za provoz jimi zřizovaných pracovišť. V případě potřeby je v jejich kompetencích oslovit děkany lékařských fakult v regionu. V případě, že v jejich kraji žádná fakulta není, pak spolu mají kraje v povolávání mediků spolupracovat. V akademickém roce 2020-21 je ve čtvrtých a pátých ročnících zhruba 2 840 mediků.

Pracovní povinnost mediků nejen v nemocnicích

Při současné vlně epidemie koronaviru se ukázuje, že metodika a legislativa upravující povolávání mediků do zdravotnictví není jasná, jednotná a co více, nezohledňuje dosažený ročník studia. V praxi pak posluchači 4. a 5. ročníků v zařízeních dělají práce stejné jako studenti ze třetích i nižších ročníků lékařských fakult.

„Obecně za lékařské fakulty i nelékařské fakulty pokládáme uplatňování institutu pracovní činnosti za problematickou,“ potvrdil na jednání výboru proděkan 3. lékařské fakulty UK v Praze David Marx.

Dle něj v krizovém zákoně chybí především jednotná metodika jejich povolávání a výkonu činnosti. Zapracovat je dle jeho slov třeba i na jasném vymezení kompetencí studentů vyšších ročníků. Což se dle něj neobejde bez spolupráce vysokých škol s Ministerstvem zdravotnictví ČR.

„Pověřování studentů činnostmi, které jim formálně na základě smlouvy nepřísluší, vytváří riziko nejenom pro ty studenty, ale i pro zařízení a vlastně i pro pacienty,“ dodal.

Povoláváme do zdravotnictví mediky nebo dělníky?

Povolávání mediků se nyní navíc přenáší z hejtmanů na zdravotnická zařízení. Studenty pak dle Marxe obvolávají vedoucí a staniční sestry, přičemž jim není jasně určeno, na jakou činnost jsou vlastně povoláváni.

„Některé kraje dokonce na studenty, kteří jsou již zařazeni v práci ve zdravotnickém zařízení, uplatňují pracovní činnost retroaktivně,“ vysvětlil.

20 let stará norma s povoláváním mediků nepočítala

Jsou tu ale i další problémy: Pokud je student jen povolán, není zaměstnancem zdravotnického zařízení, což je i důvod, proč kraje tuto povinnost uplatňují jako logistický nástroj. A podle Marxe z některých krajů přicházejí dokonce i výhružky směrem k medikům s tím, že pokud neuzavřou dohodu o pracovní činnosti, uplatní na ně pracovní povinnost a umístí je jinam.

„Povolávání a plnění povinností jsou na krajích, které ministerstvo nemůže ovlivnit,“ reagoval na jednání výboru ministr zdravotnictví Jan Blatný [za ANO].

Ministerstvo zdravotnictví podle něj má omezené možnosti v tomto ohledu konat. Nicméně dodal, že to vidí stejně a uvědomuje si, že situace není dořešena formálně.

„Je legitimní otázkou, jestli je nutné studenty posledních ročníků používat k takového práci,“ doplnil.

Za kraje se k problematice povolávání mediků do práce vyjádřil Jiří Běhounek [za ČSSD]: „Zákon, dle kterého se tomu tak děje, je starý 20 let a o povolávání zdravotníků původně vůbec neuvažoval. My to musíme řešit. Dvojkolejnost ministerstva zdravotnictví a ministerstva školství ve vzdělávání je neodstranitelná a my se s tím nějak vyrovnáme.“

Bohuslav Svoboda upozornil na nedostatek ošetřovatelů

Na další vážný problém, kterým je nedostatek nižšího zdravotnického personálu, konkrétně ošetřovatelů, upozornil na zdravotnickém výboru poslanec Bohuslav Svoboda [ODS].

„Problém, který dnes jako nemocniční lékař mám, není v penězích, není v ochranných pomůckách, není ani v přístrojích, ale je v lidech,“ řekl s tím, že se velice rychle mění pracovní skladba personálu.

Podle něj začne zdravotnický systém v budoucích dnech narážet na další potíž. Tou bude právě nedostatek ošetřovatelů v důsledku prudkého nárůstu nemocných s potřebou ošetřovatelské péče. Ošetřovatelé podle něj už dnes nejsou a chybí nejvíce. Nemocnice se bez nich jen těžko obejdou. A pokud se nebude jejich nedostatek řešit okamžitě, může být dle jeho slov za týden už v některých zařízeních pozdě.

„Lékaři budou, my to nějak zalepíme, ale vlastní zdravotnickou práci nezalepíme. Jde o skupinu lidí, kteří vyžadují každodenní péči od ošetřovatelů,“ vysvětlil.

Podle ministra Blatného na momentálním zajištění ošetřovatelů ministerstvo pracuje. Do budoucna jde však o nutnost provedení legislativních změn.

„Během týdne, když se všechno podaří, tak má být k dispozici až 400 lidí pro tuto práci. Což není malý počet,“ uvedl.

Tito pracovníci budou dle něj pečovat spíše o pacienty s lehčím onemocněním. To proto, aby se kvalifikovaný personál mohl starat více o ty se závažnějšími symptomy nemoci.

Veronika Táchová

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here