V Bulharsku čekají praktici na vakcínu ve frontách

0
69

Zpoždění dodávek vakcín, nedůvěra k očkování a špatná organizace. To jsou hlavní důvody, proč se Bulharsko ocitlo v očkování proti covidu-19 na chvostu zemí EU. Zatímco i v unijních zemích očkování nabírá na obrátkách, v Bulharsku se stále nedaří. Země vykazuje nejnižší proočkovanost z EU. Důvodů je několik.

Zatímco většina členských zemí EU je na dobré cestě splnit cíl Evropské komise, totiž proočkovat do léta 70 procent obyvatelstva, Bulharsku by to při jeho současném tempu trvalo do února 2022. Dokonce i v Rumunsku a Litvě obdrželo první dávku téměř dvakrát více lidí než v Bulharsku. V polovině května byl pouze jeden z deseti tamních obyvatel naočkovaný první dávkou vakcíny.

„Pokud nezrychlíme tempo očkování, budeme čelit dalším vlnám koronaviru a úmrtí, zejména v nejvíce zranitelných skupinách obyvatelstva,“ uvedla bulharská odbornice Dafina Dobreva, která žije ve Španělsku.

Upozornila na to, že během třetí vlny covidu-19 mělo Bulharsko nejvyšší úmrtnosti v Evropě. Vítá i nové kroky ministra zdravotnictví Stojča Kacarova. Ten hovoří o restartu celého systému bulharského očkování s důrazem na proočkování lidí nad 60 let. Bulharsku teď hraje do karet i to, že počet tamních nových případů nakažení koronavirem začal klesat. Přesto jsou místní lidé a odborníci spíše skeptičtí. Vědí, že pomalé tempo vakcinace znamená, že zvládnout pandemii bude trvat ještě dlouhý čas.

Když jsou všechna vejce v jednom hnízdě

K faktorům, které zpomalily dění v Bulharsku, bylo rozhodnutí vlády vsadit pouze na vakcínu Oxford/AstraZeneca. Proč? Dohadovat se lze o tom, že je tato vakcína ve srovnání s mRNA vakcínami levnější, za určitých podmínek více dostupná a také její chladový řetězec není náročný. Tak jako tak výsledkem je, že Sofie neobjednala plný počet dávek vakcíny BioNTech/Pfizer, jak jí zajišťovala společně Evropská unie.

„V době objednávky to nevypadalo jako špatné rozhodnutí. Avšak sázka na jedinou vakcínu bez objednání dostatečného množství i jiných vakcín, se ukázala být z dlouhodobého pohledu špatným rozhodnutím,“ říká plicní lékař a bývalý člen parlamentu za opoziční stranu Koalice pro demokratické Bulharsko Alexander Simidčijev.

Poukazuje na situaci, kdy se dodávky vakcíny AstraZeneca do zemí EU začaly zpomalovat.

AstraZeneca zkrátí dodávky vakcín do zemí EU o 60 %

O moc lepší to není ani s konkurenčními vakcínami Comirnaty, JanssenModerna.

Petar Petrov, 55letý inženýr telekomunikací ze Sofie, byl jedním z těch, kteří se rozhodli očkování odložit na dobu, kdy bude k dispozici vakcína, které dával přednost.

„Připravil jsem se na vakcínu mRNA, tak jsem si počkal, až bude k dispozici. Nabídli mi termín na 15. dubna, ale když jsem přišel do nemocnice, ukázalo se, že není k dispozici jiná vakcína než AstraZeneca,“ říká.

Konečně se „své“ vakcíny dočkal počátkem května, ale jeho manželka stále váhá.

„Trochu se očkování bojí, a tak si dává načas,“ dodal.

Nedostatek informací nebo tvrdá nedůvěra

Nedostatek vakcín ale není jediná příčina, proč Sofie závod s očkováním prohrává. Problém je i v nedůvěře obyvatelstva. Zatímco se většina občanů EU chce nechat naočkovat, jakmile to je možné, jen 19 % Bulharů usiluje o totéž. A jen 21 % z nich chce být očkováno „někdy během tohoto roku“. Dalších 32 % odkládá očkování na „později“ a 22 % nechce být očkováno vůbec. Vyplývá to ze zjištění Eurobarometru z počátku roku. A nejen to. Mnoho Bulharů nebere nebezpečí nákazy vážně. Více než polovina z nich si myslí, že byl virus vyroben uměle a 17 % si dokonce myslí, že vlastně vůbec neexistuje.

Nedůvěra k očkování zpočátku přitom panovala i tam, kde by to čekal jen málokdo. Totiž u přednostních skupin, jako jsou lékaři, sestry, pracovníci v první linii včetně učitelů, obyvatelů domovů pro seniory a jejich zaměstnanců.

NEJM: Pro úspěch očkování proti covidu je nutná důvěra

Ve snaze záležitost urychlit, proto zavedlo Bulharsko takzvané zelené koridory – schéma umožňující naočkovat každého zájemce bez ohledu na to, zda patří do prioritní skupiny. To se odehrálo v únoru. Ve frontách u očkovacích center ve velkých městech stály tisíce lidí a v době této kampaně zdravotníci naočkovali 30 tisíc zájemců ve třech dnech.

Ale úspěch programu byl jen krátkodobý. Zelené koridory přestaly fungovat v několika dnech v důsledku nedostatku vakcín. Navíc zpráva, že vakcína AstraZeneca způsobuje, byť extrémně vzácně, krevní staženiny dál podkopávala nedůvěru v očkování proti covidu-19.

„Nikdo se nyní nechce nechat očkovat touto vakcínou,“ říká šéf asociace praktických lékařů v Sofii Georgi Mindov.

Praktici čekají dlouhé fronty na vakcíny

Kritici se domnívají, že Bulharsko nevyvinulo dostatečné úsilí k tomu, aby přesvědčilo tamní občany o nutnosti nechat se naočkovat.

„Zklamali jsme v úsilí o komunikační strategii, která by se zaměřila na zranitelné skupiny obyvatel a jasně jim vysvětlit přínos očkování proti covidu-19,“ uvedl Alexander Simidčijev.

Zpomalení procesu očkování způsobila série klopýtnutí řídícího procesu, zpoždění dodávek a rozdrobená infrastruktura zdravotnictví. Ve zdravotním systému, kde je péče o ambulantní pacienty závislá na rodinných lékařích, úřady nezvládly zapojení všeobecných lékařů do systému očkování.

Praktici dostali vakcíny Moderna. Ale méně, než čekali

Rodinní lékaři museli minulý měsíc stát hodinové fronty s chladicími boxy v ruce, aby vůbec dostali vakcíny. Před třemi týdny se ve frontách při pokusech o předbíhání dokonce mezi nimi objevily spory.

„Je to naprostý nedostatek v organizaci. Nevěděli jsme, jaké vakcíny dostaneme, ani kolik injekcí. Vakcín je málo a já potřebuji další skoro každý týden,“ uvedl lékař Georgi Mindov.

„Minulý týden mi navíc, zatímco jsem čekal ve frontě na vakcíny, odtáhli auto,“ dodává.

Ale jsou tu i další potíže. Úsilí Bulharska urychlit očkování osob ve vyšším riziku, tedy starších lidí s chronickým onemocněním, selhalo v důsledku nedostatku jehel.

Staré tváře nabízejí nová řešení i v Bulharsku

Minulý týden nový bulharský ministr zdravotnictví Stojčo Kacarov prohlásil, že úřady musí vyvinout logistiku, která umožní dodávat vakcíny praktickým lékařům na požádání každý týden. Argumentoval tím, že téměř všechny členské země EU zorganizovaly alespoň první dávku pro většinu svých seniorů. Bulharsko v tom zaostalo, když dosud naočkovalo jen 10,6 procenta občanů starších 80 let, 17,2 procenta ve věku 70 až 79 let a 16,5 procenta ve věkové skupině 60 až 69 let.

Od úterý tak všechna očkovací centra v zemi budou očkovat jen lidi starší 60 let a zájemce s chronickým onemocněním. V provozu budou od pondělí do čtvrtka. Ostatní zájemci si mohou sjednat vakcinaci ve zbývajících dnech týdne.

„Měníme očkovací řád, protože se většina úmrtí objevuje mezi lidmi staršími 60 let. Rádi nebo neradi, očkování je jediná možnost, která prokázala schopnost zpomalit rozšiřování viru a nebezpečí smrti. Náš úspěch nebo neúspěch záleží na každém jednom občanovi,“ uvedl v propagačním videu k obyvatelstvu Kacarov.

Odborníci jeho slova přivítali, obyvatelé země ale zůstávají i nadále skeptičtí. Moc dobře si totiž pamatují na to, kdy právě Kacarov nebezpečí plynoucí z koronaviru sám popíral, jak uvádí v článku „Why Bulgaria is an EU laggard in coronavirus vaccinations“ list Politico.eu.

Michal Achremenko

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here