Itálie posílí zdravotní domy s praktiky a specialisty

0
52
zdravotni_domy
Foto: Casa della Salute di Forlimpopoli e Bertinoro

Covid-19 loni zasáhl italský zdravotní systém natolik tvrdě, že o nutnosti jeho reformy nikdo nepochybuje. Její součástí má být i posílit zdravotní domy s praktiky a vybranými specialisty.

A to třeba i z oblasti sociálních služeb… Itálie, která po covidu-19 zažívá intenzivní debatu, jak reformovat svůj zdravotní systém, našla inspiraci ve městě Forlimpopoli v provincii Forlì-Cesena v severovýchodní Itálii. V té již před více než deseti lety utlumili investice do velkých nemocničních komplexů, aby ušetřené peníze zainvestovali do sítě po regionu rozesetých klinik a ordinací. První zdravotní dům ve Forlimpopoli otevřeli přitom již v roce 2013.

„Není lepší místo, kde je možné spatřit budoucnost italské zdravotní péče než malé zdravotní středisko v tomto městě,“ uvádí ve své reportáži When smaller is better: Italian health care goes local after pandemic list Politico.

A pokračuje: „Zdravotní dům ve Forlimpopoli se nachází deset minut chůze od nádraží. Na první pohled není ničím výjimečný. Betonová budova, jaké se v Itálii stavěly po válce, byla kdysi malou provinční nemocnicí. Pacienti posedávají venku na lavičkách a čekají, až budou zavoláni k vyšetření.“

Do ordinací je zvou praktičtí a rodinní lékaři, kteří mají v Itálii tradičně silné postavení. Jejich služby ve zdravotním domě doplňují specializované sestry, psychiatři, dietologové a třeba i sociální pracovníci. Pacienti jsou tady spokojení. Ve srovnání s často vzdálenými městskými nemocnicemi se jim zde nabízí osobní přístup a možnost častějších návštěv.

Region v době covidu-19 obstál na jedničku

Důvod, proč se vedení Itálie zajímá o to, jak funguje zdravotní péče v regionu Emilia-Romagna, spočívá v tom, jak obstál v době pandemie covidu. Zdravotnické centrum ve Forlimpopoli nabídlo lékařům i pacientům efektivní útočiště. Pacienty s nikoli vážným průběhem nemoci tady zdravotníci monitorovali na lůžkách. Jen kritičtější případy byly převezeny do nejbližší městské nemocnice ve Forli, vzdálené asi 20 minut jízdy autem.

A obdobně to fungovalo v regionu Toskánska a Laziu. Zdravotní domy se osvědčily i ve chvíli, kdy vypukla nákaza v blízkém domě s pečovatelskou službou. Zatímco v podobných zařízeních v Evropě byla vysoká úmrtnost, ve Forlimpopoli byli lékaři ze zdravotního domu schopni se o seniory postarat a zvládnout nápor šíření infekce.

„Existence zdravotního domu prokázala účinnost v boji proti covidu-19, který byl mnohem efektivnější než v místech centralizovaných nemocnic,“ říká starostka Forlimpopoli Milena Garavini.

Upřesnila, že centrum bylo také středisko organizování a distribuce pomoci. Dobrovolníci z charity odtud zaváželi léky, kam bylo třeba. Ve škole se zase vařilo jídlo pro zdravotníky a pacienty.

„Zdravotní centra pomáhala v regionu organizovat trasování a PCR testy. Pomáhala i s rozvozem vakcín,“ dodává starostka.

Podle ní bylo zásadní, že mnoho těchto zdravotních domů v regionu bylo označeno jako covid-19 free. To umožnilo poskytovat jejich pacientům běžnou péči, zatímco v jiných regionech byla kvůli obavám z šíření nákazy taková praxe znemožněna. Ostatně dle jedné z britských studií se až jedenáct procent pacientů s covidem-19 nakazilo v nemocnicích.

Zdravotní domy se osvědčily již v době před covidem

Ve Forlimpopoli dlouhodobě razí politiku, co nejdéle udržet pacienty v blízkosti rodiny a přátel, kteří mohou pomoci s péčí o ně. Jde hlavně o seniory, protože Itálie má jednu z nejstarších populací na světě. Většina z nich žije v malých městech a vesnicích, které nejsou obsluhovány žádnou místní nemocnicí. Avšak nemusí jít pouze o seniory.

55letý Marco Bartilini bydlí pět minut od zdravotního domu ve Forlimpopoli. Poté, kdy mu lékaři potvrdili cukrovku, se s ní léčí právě ve zdravotním centru. Uvedl, že oceňuje lidský přístup tamního personálu a možnost častého kontaktu. Dům navštěvuje každé dva až tři měsíce. Lékaři tak mohou sledovat jeho zdravotní stav, upravovat dietu a cvičit s ním. Obecně přitom platí, že hospitalizace či převoz pacienta do nemocnice je až poslední možnost.

„Zejména starší pacienti, kteří jsou někdy zmateni, mohou převozem do nemocnice trpět. A navíc ve velké nemocnici jim hrozí riziko nákazy nemocničními bakteriemi,“ říká praktický lékař ze zdravotního domu ve Forlimpopoli Giuseppe Benati.

Podle něj starší lidé rovněž vyžadují častou péči kvůli kardiovaskulárním potížím nebo onemocněním demencí.

Důležitá je také prevence

Podle vládních odhadů až 40 % starších obyvatel trpí chronickými nemocemi. Zdravotní dům ve Forlimpopoli se proto zaměřuje na prevenci onemocnění. Pořádá přednášky o zdravé výživě a odnaučování kouření. Silvia Mazzini, která řídí zaměstnance domu, uvedla, že odklon od „reaktivní medicíny“ k proaktivní péči šetří peníze a má lepší dlouhodobé výsledky.

 „Snažíme se, aby byl pacient ušetřený častých vyšetření a terapií,“ vysvětlila.

V domech rovněž působí sociální pracovníci, kteří pacientům pomáhají s orientací v systému a využíváním sociální pomoci, která se jim nabízí.

„Když máte sociální problém, je za tím často i problém zdravotní,“ říká Barbara Borelli, jedna z vedoucích v oblasti sociální péče.

Zdravotní domy jako součást reformy zdravotnictví

Dobrá praxe v regionu Emilia-Romagna přesvědčila italskou vládu k rozvinutí komplexu menších zdravotních center po zemi. Italský premiér [někdejší guvernér Evropské centrální banky, pozn. red.] Mario Draghi již oznámil, že na to využije peníze z evropských fondů.

Plán je tak již daný. Vláda podpoří výstavbu 800 nových zdravotních domů a dalších 500 zdravotnických zařízení chce transformovat na tato komplexní zdravotní střediska.

„Vytvoří se tak síť více než 1 300 center podobných tomu ve Forlimpopoli. Každé bude sloužit 40 000 lidí za cenu zhruba dvou milionů eur za jedno. První mají být otevřeny v roce 2023,“ uvedlo italské ministerstvo zdravotnictví.

Podle úřadu se tato centra stanou důležitou částí celého zdravotnického systému, do kterého chce Itálie investovat až 20 miliard eur. Program domů zdraví, přejmenovaný na „komunitní domy“, obdrží tři miliardy eur. Plán se líbí také zástupcům Evropské komise [EK]. Podle nich v zemi, kde je výstavba megaprojektů pravidelně zpožděna a plánované náklady překračovány, jsou nižší výdaje na vybudování těchto center dobrá zpráva.

„Komunitně orientovaná péče má zřejmě dobré vyhlídky,“ řekl Christos Lionis, profesor primární zdravotní péče na University of Crete a člen Panelu odborníků při Evropské komisi.

Ne všichni ale zdravotní domy vítají

Filippo Anelli, předseda Italské národní asociace lékařů, považuje plán vlády za „důležitý první krok“, ale zároveň varuje před riziky. Jako hlavní uvádí nedostatek zdravotního personálu nutného ke složení multidisciplinárních týmů.

„A potom je tu italská byrokracie. Ačkoliv jsou komunitní domy menší než nemocnice, jsou stále ještě větší než ordinace rodinných lékařů, kteří pracují sami. A práce ve zdravotních domech vyžaduje, aby pracovali ve větším týmu, čímž je zbavují svobody pracovat sami na sebe,“ říká Anelli s tím, že řízení shora nemusí lékařům vždy vyhovovat.

Proti se staví také Italská federace všeobecných lékařů [FIMMG]. Ta reprezentuje praktiky a rodinné lékaře. Argumentuje tím, že se je vláda snaží kontrolovat, vzít jim svobodu a udělat z nich své zaměstnance.

„Rodinný lékař chce být blízko pacienta. Když ho strčíme do velkého úřadu, nemůže plnit svoji roli,“ uvedl sekretář FIMMG Domenico Crisara.

A nejednoznačný názor na fungování zdravotních domů se již projevil v samotném regionu Emilia-Romagna. Konkrétně ve městě Santa Sofia, kde vytvoření zdravotního domu bojkotují právě místní lékaři.

„Objevilo se mnoho odmítnutí hlavně mezi rodinnými lékaři,“ říká Umberto Castellani ze zdravotního centra ve Forlimpopoli.

Dodává, že odpor ke změnám chápe. Dle jeho názoru má ale péče o pacienta pod stejnou střechou vícero výhod.

„Doktoři si mohou organizovat pracovní směny. Mohou si být jistí, že u pacientů stále někdo je,“ vysvětluje.

Docela jasno má pak Stefano Boni, který řídí zdravotnický okrsek, kam patří i Forlimpopoli.

„Myslím, že pokud se nyní zeptáte praktika, zda by se vrátil do izolace své malé praxe, řekl by vám, že ani náhodou,“ říká.

Michal Achremenko

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here