Zdravotní připojištění není takové tabu, jak se zdá

0
254
pripojisteni
Foto: Pixabay.com

Stárnutí doprovází i obavy, především obavy z dostupnosti zdravotní péče a pomoci při snížené soběstačnosti. Stále více Čechů se tak i s ohledem na prodlužující se průměrnou délku dožití nebrání zdravotnímu připojištění.

Potvrzuje to průzkum České asociace pojišťoven [ČAP] z letošního jara, do kterého se zapojilo 1 023 respondentů ve věku 18 až 71 let. Podle něj rozšíření veřejného zdravotního pojištění, které je v Česku povinné, o některé typy soukromého zdravotního připojištění, by obecně přivítalo devět z deseti Čechů a Češek. Vůbec největší zájem mají o pojištění dlouhodobé péče při nesoběstačnosti. To by si sjednala více než polovina lidí [53 %].

„Vlivem stárnutí populace se jen v následujících 20 letech zdvojnásobí počet osob, které se nemohou postarat sami o sebe a kterým vznikne nárok na příspěvek na péči od státu,“ vysvětluje zájem o tento typ připojištění zástupkyně ředitele ČAP Helena Zavázalová.

Nesoběstačnost v důsledku invalidity nebo i z jiných důvodů značí podle ní pro pacienta i pečující rodinu nemalou zátěž. A to nejen na psychiku a fyzické zdraví, ale významně zasahuje i finanční rozpočty domácností.

„A situace se bude i nadále zhoršovat,“ má jasno Helena Zavázalová.

Pojištění dlouhodobé péče pomůže hlavně rodině

Bez pomoci blízké rodiny se mnozí senioři jen těžko obejdou již dnes. Jak dokládá pan Jiří z jižních Čech, který žije s rodinou od dokončení základní vojenské služby v Praze.

„Matka žila do svých 83 let na jihočeském venkově, v posledních letech jsme se o víkendech s bratrem střídali a jezdili ji obstarat domácnost, zahradu, stravu a také si s ní popovídat,“ vypráví.

Fyzická a později i psychická kondice matky se po 83. narozeninách velmi zhoršila, dokonce jí lékař diagnostikoval demenci, vypráví Jiří.

„Sháněli jsme domov pro seniory, v regionu ale bez šance na úspěch. Nakonec jsme se zapsali na čekatelskou listinu do soukromého zařízení nedaleko Prahy a do roka se maminka stěhovala,“ vypráví.

Obavy lidí o soběstačnost a dostupnou péči sílí

Zapsat se do pořadníku s více než 200 zájemci do některého ze zařízení v jižních Čechách podle něj ani nemělo cenu. Také dodává, že na služby v pobytovém zařízení nedaleko Prahy se pan Jiří se svým bratrem skládají. Starobní penze jejich matky na to nestačí.

„Každý měsíc matce na pobyt v sociálním zařízení přispívá každý z nás tři tisíce korun, nedá se nic dělat,“ říká.

Pojištění dlouhodobé péče, jinak to nepůjde

A je to právě pojištění pro případ dlouhodobé péče a nesoběstačnosti, které vyšlo v průzkumu pro Čechy jako to nejvíce atraktivní. Obecně by ho na tuzemském trhu uvítalo 69 procent respondentů. Skutečný zájem o něj projevilo 53 procent respondentů. Z výsledků průzkumu je zřejmé, že si současný trend prodlužování délky dožití a s tím související rostoucí tlak na služby zdravotní a sociální péče veřejnost dobře uvědomuje.

„Z dnešních přibližně 360 000 osob se kolem roku 2060 dostaneme na 1,1 milionu lidí pobírajících příspěvek na péči. Nedostatek kapacit i financí se bude dále prohlubovat a bude potřeba do systému dostat nové zdroje. Těmi může být právě soukromé pojištění,“ říká k tématu pojistný analytik ČAP Petr Jedlička.

Vyšší příspěvek na mobilitu bude snad od října

Největším rizikem spojeným se stářím a dobou penze je totiž podle dotazovaných neschopnost postarat se o sebe sám. Čehož se obává 73 procent z dotazovaných.

Současný model připojištění dlouhodobé péče

Pojištění dlouhodobé péče není na tuzemském trhu žádná novinka. Některé z pojišťoven ho nabízejí. Avšak současný model tohoto typu pojištění s sebou přináší určité nevýhody. Konkrétně to, že klienti obdrží při plnění finanční prostředky, nikoli samotnou sociální či zdravotně-sociální službu. Peníze tak klientovi z pojištění dlouhodobé péče sice na účet ať už jednorázově, či v měsíčním plnění sice přicházejí, podstatu, kvůli které si krytí pojistného rizika, jímž je pomoc při snížené schopnosti se o sebe postarat, ale neřeší. Sehnat volné místo v důvěryhodném sociálním zařízení činí totiž v Česku velký problém.

Účelem pojištění dlouhodobé péče je zajistit klientům sociální služby, mobilní nebo pobytové v situaci, kdy se o sebe už sami nepostarají. Na stávající mezeru na trhu s pojištěním dlouhodobé péče už začínají poskytovatelé pojistných služeb reagovat. To potvrzuje například za pojišťovnu Simplea její ředitel Martin Švec.

„Simplea právě připravuje produkt, kde klientům budeme zajišťovat přímo dané sociální služby. A v tom se chceme právě odlišit od konkurence,“ říká Martin Švec.

Podle něj jedině vtažením soukromého sektoru do oblasti sociálních a zdravotně-sociálních služeb zároveň ale ve spolupráci se státem může Česko zvládnout stárnutí populace.

„Ta čísla a jejich projekce do budoucna jasně ukazují, že počet lidí, kteří tyto služby budou potřebovat, bude rapidně narůstat. Když to porovnáme s minimálním nárůstem dostupných kapacit v posledních letech, máme co dělat, abychom danou situaci zvládli,“ říká.

Neslibuje však plošnou dostupnost pojištění dlouhodobé péče pro všechny zájemce. I pojišťovna totiž reflektuje ve své nabídce pojistných produktů omezené kapacity.

„V první řadě to nabídneme stávajícím klientům, respektive jejich rodičům právě z důvodu, abychom jim mohli tyto služby garantovat,“ tvrdí.

Byť, jak dodává, ve spolupráci s poskytovateli sociálních služeb a při společném developmentu chtějí kapacity dlouhodobě navyšovat.

Připojištění zubní péče i zdravotního materiálu

Otevřeně se Češi podle průzkumu staví i k jiným typům komerčního zdravotního připojištění. Více než třetina Čechů připouští připojištění zdravotnického materiálu a pomůcek. Zájem o něj vyslovilo na 26 procent dotazovaných. O připojištění stomatologické péče a porodnictví projevilo zájem 30 procent respondentů.

„Zájem o komerční připojištění v oblasti stomatologie a porodnictví zaznamenal velký meziroční posun o devět procentních bodů. Zájem o takový produkt by mělo 30 procent respondentů a podle 36 procent by mělo být umožněno,“ upřesňuje Jana Hamanová z výzkumné agentury SC&C, která průzkum pro ČAP realizovala.

A důvody nikoho nepřekvapí. Dlouhé čekací lhůty na ošetření chrupu, potíže s dostupností zubních lékařů s uzavřenými smlouvami se zdravotními pojišťovnami. A vysoké ceny za jejich služby.

„Doplňková péče je určitě cesta, kterou lze do českého zdravotnictví legálně přinést další prostředky. Bez úplatků lékařům a postranních plateb zdravotnickým zařízením. Ostatně v řadě zemí je takové připojištění běžnou a funkční záležitostí,“ říká k zavedení privátního připojištění zdravotních služeb Helena Zavázalová.

Doplňkové pojištění ve zdravotnictví funguje ve Francii či Slovinsku, kde jsou doplatky u lékaře významné. Holandsko a Švýcarsko zase nabízí pojištění na vybrané nebo částečně hrazené služby. A v sousedním Rakousku nebo i Belgii funguje jakési pojištění komfortu, které slouží buď k platbě doplatku, nebo i péči zcela mimo veřejné pojištění.

Veronika Táchová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here