Zdravotníci nemají čas. Odnáší to proočkovanost

0
696
proockovanost
Ilustrační foto: Pixabay.com

Proočkovanost populace proti zákeřným chorobám by mohla být vyšší. Pokud by zdravotníci ale měli chuť, a hlavně čas mluvit o očkování s pacienty. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu společnosti GSK. 

Výzkumníci zjistili, že dospělí potřebují více podpory a vedení ze strany zdravotníků v otázce očkování. A dále: Zdravotníci možná podceňují, jak důležitou roli v tomto ohledu hrají. Avšak samotní zdravotníci zapojení do průzkumu označili za hlavní překážku, která jim brání v lepší edukaci pacientů, nedostatek času na rozhovor s pacienty. A to přesto, že souhlasí a plně podporují následující zjištění.

  • Adherenci k očkování by zlepšil kvalitnější dialog mezi pacienty a zdravotníky ohledně toho, jaké vakcíny jsou zapotřebí a z jakých důvodů.
  • Nejčastějším zdrojem důvěryhodných informací o očkování, na který pacienti spoléhají, jsou právě zdravotníci.

Přesto se šedesát pět procent všech dotazovaných zdravotníků shodlo, že „při rozhovoru s dospělým pacientem jim nedostatek času brání v aktivním navázání debaty o očkování“.

„Nemají-li dostatek času, nejsou zdravotníci schopni svým pacientům poskytnout vodítko, které potřebují,“ tvrdí autoři průzkumu, jehož se zúčastnilo 9 900 dospělých starších 50 let a 686 zdravotníků. Průzkum se uskutečnil v USA, Itálii, Španělsku, Německu, Francii, Brazílii, Kanadě a Japonsku.

Proočkovanost je součást prevence, vědí zdravotníci

Podle průzkumu i přesto nemálo lidí, zejména ženy starší padesáti let, tvrdí, že si přeje vědět, které vakcíny potřebují a proč. Informací se jim ale nedostává. To vede k vynechání očkování, větší nemocnosti a z ní vyplývajícímu většímu počtu návštěv u lékaře. Podle Piyali Mukherjee z Global Medical Affairs divize GSK Vaccines jde o začarovaný kruh, který by přerušila právě i lepší proočkovanost.

Štěstí přeje připraveným. U chřipky to platí dvakrát

„Průzkum nám jednoznačně ukázal, že jak zdravotníci, tak jejich dospělí pacienti obecně chápou, že očkování přispívá k pevnému zdraví. Navzdory tomu však s výjimkou základní vakcíny proti covidu-19 zůstává proočkovanost mezi dospělými dlouhodobě na nízké úrovni,“ říká Piyali Mukherjee.

Podle ní přitom nejde jen o informace o očkování, ale i o informace o zdravém životním stylu. Sem spadá kvalitní strava a pohybové aktivity. Což zdravotníci už vůbec nestíhají. Všechny takové informace jsou podle průzkumu cenné a v podání od zdravotníků také důvěryhodné.

Lidé by očkování lékárníky uvítali. Politici jsou proti

„Zdravotníci zastávají nejdůležitější zdroj důvěryhodných informací o očkování. A to navzdory mírnému poklesu jejich důvěryhodnosti jimi podávaných informací v roce 2022,“ dodává Mukherjee.

Důvěra v očkování mezi zdravotníky

Bez zajímavosti v souvislosti s očkováním, tentokrát povinným, nejsou ani evropské výzkumy na téma bezpečnost očkování mezi zdravotníky. Z něj vyplynulo, že ti východoevropští jsou spíše méně důvěřiví a více skeptičtí oproti zdravotníkům v západní Evropě. Výjimkou je pouze Francie. Vůbec nejnižší důvěra ve vakcíny mezi praktickými lékaři panuje v Bulharsku, Chorvatsku a Rumunsku.

Povinné očkování zdravotníků budí vášně v celé Evropě

Nutno dodat, že v zemích východní a střední Evropy je obecně nedůvěra v očkování. Jen 18 procent bulharských praktických lékařů pacientům doporučuje vakcínu proti chřipce. A 30 procent lékařů v Česku, na Slovensku a v Bulharsku jim zase vůbec nedoporučují vakcínu proti HPV, která snižuje riziko vzniku rakoviny děložního čípku.

Studie z roku 2015 zjistila, že hlavní důvod přetrvávající nedůvěry zdravotníků jsou obavy z vedlejších účinků nových vakcín a jejich nízké účinnosti. V některých zemích, včetně Francie a Řecka, závěry studie uvádí, že obavy pramení z nedůvěry ve státní úřady a velké farmaceutické firmy.

„Někteří praktičtí lékaři vakcínám nedůvěřují, když vidí, jak je farmaceutické společnosti vehementně prosazují,“ vysvětluje spoluautorka studie Emilie Karafillakisová z London School of Hygiene and Tropical Medicine.

NEJM: Pro úspěch očkování proti covidu je nutná důvěra

Podle ní důvěra ve vakcíny „je spíše nižší“ mezi sestrami, porodními sestřičkami a pečovateli a naopak vyšší mezi doktory. Avšak v každé zemi je to jinak.

„Ve Švédsku, kde očkují hlavně sestry, je důvěra ve vakcíny vyšší,“ říká.

Švédský přístup k vakcinaci hodnotí jako hodný následování. Totiž, když očkuje milá sestra, zvyšuje to všeobecnou důvěru. Důležitý faktor je i dobré proškolení personálu.

„Pokud není poučen o vakcínách a o komunikaci s pacientem o přínosech a rizicích očkování dostatečně, jeho důvěryhodnost u lidí klesá. Ať už jsou to zdravotníci či nejsou,“ uzavírá Emilie Karafillakisová.

–DNA– 

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here