Obavy lidí o soběstačnost a dostupnou péči sílí

0
1984
lidi
Foto: Pixabay.com

Obavy z nesoběstačnosti ve stáří rostou s tím, jak upadá důvěra lidí v pomoc od státu. Sociální zařízení ročně odmítnou 45 tisíc žádostí o umístění. Chybí i domácí péče. Počet nesoběstačných lidí ale roste. Do 20 let jich bude dvojnásobek.

Letos se vůbec poprvé obavy Čechů z toho, že se o sebe nebudou schopni ve stáří postarat, v průzkumu České asociace pojišťoven [ČAP] dostaly na první místo. Nesoběstačnost jako budoucí riziko podle výsledků šetření vnímá 73 procent českých občanů.

„Dnešní střední generace dobře vnímá příklady ve svém okolí a to, jak obtížné je nesoběstačným lidem ze starší generace zajistit dostupnou a důstojnou péči,“ říká k výsledkům průzkumu výkonný ředitel ČAP Jan Matoušek.

Diakonie ČCE: Pečující lidé ustláno na růžích nemají

Podle něj v současné době o své blízké v Česku pečuje přibližně pětina dospělých.

Tito lidé zároveň vědí, že demografický vývoj hraje proti nim a stát se o ně v budoucnu nedokáže postarat,“ dodává Matoušek.

Nesoběstačných lidí přibývá mílovými kroky, stát to neřeší

Do dvaceti let se totiž při současném trendu stárnutí populace a při zachování současných podmínek minimálně zdvojnásobí počet lidí, kteří se o sebe bez cizí pomoci nepostarají. Do 40 let se jejich počet dokonce ztrojnásobí. Pro lepší představu uveďme, že příspěvek na péči určený pro osoby odkázané na cizí pomoc v různé výši podle stupně závislosti, který u nás nyní pobírá přibližně 360 tisíc lidí, bude v roce 2060 pobírat až 1,1 milionu osob.

„Je tak přirozené, že se Češi obávají zátěže, kterou mohou přinést svému okolí. A že se tato obava prohlubuje,“ doplňuje Jan Matoušek.

Smrt není prohra, říká sekretář ČBK Stanislav Přibyl

Přitom ještě loni vyjádřilo obavy z osobní nesoběstačnosti ve zmiňovaném průzkumu 59 procent českých občanů. A ruku v ruce se zajištěním sociálních služeb se lidé stále více obávají i o dostupnou zdravotní péči. S ní mají nemalé potíže některé regiony již nyní.

„Oproti roku 2021 vzrostlo také vnímání rizikovosti u nedostupnosti kvalitní zdravotní péče,“ potvrzuje Jana Hamanová z výzkumné agentury SC&C, která průzkum realizovala.

Lidé si přejí zemřít doma, ale nemůžou

Nedostatečná síť terénních a pobytových sociálních služeb, kdy sociální zařízení ročně odmítají 45 tisíc přihlášek o pobyt v nich, zatěžuje i lůžková zdravotnická zařízení. V nich totiž často měsíce i roky pobývají lidé kvůli nesoběstačnosti nikoli zdravotní péči. Není pro ně totiž volné místo v sociálním zařízení a doma by se o sebe sami nepostarali. Tím společnost naráží na další neblahý trend. A sice, že většina lidí v Česku umírá v nemocnicích, byť si přeje zemřít v domácím prostředí.

V nemocnicích umírá většina Čechů. Jaká je o ně péče?

Ročně v Česku podle dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] zemře kolem 110 000 lidí [s výjimkou dvouleté pandemie, kdy se roční úmrtnost zvýšila cca o 30 tisíc, pozn. red.]. V nemocnicích umírá přibližně 65 procent z nich. Navíc velká část umírajících je do nemocnice převezena na poslední dny nebo dokonce hodiny života. Podle průzkumu si 80 procent lidí ale přeje umírat doma. Jenže právě k tomu je třeba dostatečná nabídka sociálních pobytových a terénních služeb, která v Česku stále chybí.

„80 procent lidí si přeje, aby o ně bylo ve stáří pečováno doma. Pro kvalitní život proto potřebují dostupné terénní zdravotní a sociální služby,“ potvrzuje Vojtěch Kubec ze Sdružení pečujících organizací Včelka.

Pomoc od rodiny, státní příspěvek i pojištění péče

Kubec připomíná, že ale nejde vždy jen o krátké období péče. Obvykle se podle jeho zkušeností terénní pracovníci o své klienty v jejich domovech starají i déle než deset let. Navíc ani tyto služby nejsou zadarmo a klienti si je musí zaplatit. Částečně jim s jejich úhradou pomáhá příspěvek na péči odstupňovaný podle míry závislosti od 880 korun až po 19 200 korun na měsíc. Velkou roli při zajištění pomoci ve stáří podle Kubce sehrávají i vztahy v rodině, respektive pomoc od dětí. A určité řešení pro mnohé nabízí soukromé pojištění dlouhodobé péče, které už i v Česku mnohé pojišťovny nabízejí a jehož postavení v budoucnu posílí možná více než stále častěji diskutované zdravotní připojištění.

Spoluúčast na péči přijde dřív, než jsme si mysleli

Ceny takzvaných domácích asistenčních služeb se totiž už dnes v základní variantě pohybují v rozmezí od 10 do 20 tisíc korun za měsíc. Celodenní péče v sociálním zařízení pak běžně vychází na dvojnásobek i více. Přičemž čekací doby na volné místo v zařízení sociálních služeb se pohybují v závislosti na regionu od několika měsíců po několik let. Tedy zájem o ně je veliký.

Veronika Táchová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here