Dárek pro lékaře je i není korupce, myslí si Češi

0
1373
darek_pro_lekare
Foto: Redakce ZdraveZpravy.cz

I dárek pro lékaře za vykonanou práci je korupce. Byť je mnoho českých pacientů přesvědčeno o opaku. Ve zdravotnictví se ale řeší i velká korupce, především ve velkých veřejných zakázkách, a to už je problém.

Vnímáním a zkušenostmi s korupcí v šesti jí nejčastěji zasažených oborech se zabývají odborníci ze Sociologického ústavu AV ČR. Šetření provádějí nikoli u široké veřejnosti, ale přímo u insiderů, kterých se ptají na zkušenosti s uplácením. To v každém oboru zvlášť. Konkrétně ve zdravotnictví, školství, sportu, veřejných zakázek, stavebních řízení, exekucí.

„Tyto oblasti jsme vyhodnotili jako nejzajímavější pro ministerstvo spravedlnosti, s nímž spolupracujeme. Z těchto šesti sektorů se těžko hodnotí, který je ten nejhorší,“ říká ke zjištěním hlavní řešitelka Kristýna Bašná v rozhovoru pro AV ČR s tím, že pro každý z oborů je typický jiný druh korupce. Hovoří o malé a velké korupci.

Přesto říká, že ze současných výsledků vyplývá, že velká korupce se v Česku hodně objevuje u stavebních zakázek, ve sportu a také ve zdravotnictví. To jsou podle jejích slov ty horší sektory. Přičemž tvrdí, že korupci každý chápe trochu jinak.

„My ji definujeme jako zneužití svého postavení pro získání nějaké výhody,“ tvrdí Bašná.

Dárek pro lékaře je český zvyk, v zahraničí ho neznají

Příkladem jmenuje typicky český zvyk ve zdravotnictví, a tím jsou dárky pro lékaře za vykonanou práci. V zahraničí se přitom s takovou praxí pacient nesetká.

„Je to určitý zvyk, který u nás zůstal,“ říká Bašná.

Na tomto příkladu upozorňuje na rozdílnost vnímání korupce u české veřejnosti. Podle výsledků průzkumu si totiž polovina lidí v Česku myslí, že dávat dárek lékaři za poskytnutou zdravotní péči není korupce a druhá polovina je přesvědčena, že to korupce je.

Novartis v USA zaplatí pokutu za uplácení lékařů

A přidává i další příklad korupce ve zdravotnictví, tentokrát podstatně vážnější. Jde o veřejné zakázky a to, jak si někteří lékaři v manažerských pozicích braní peněz od třetích subjektů vysvětlují.

„Setkali jsme se s expertem, který nám vyprávěl, že doktoři mají pocit, že by měli být za svoji práci lépe placeni. A když si vezmou peníze bokem z veřejné zakázky, tak nemají pocit, že je to korupce, ale mají spíše pocit, že je to adekvátní odměna za to, co dělají,“ popisuje Kristýna Bašná.

Podobné zkušenosti mají i někteří provozovatelé soukromých lékařských praxí, klinik nebo i nemocnic. Není nic výjimečného, když zdravotníkům, kteří k nim přicházejí z fakultních či krajských a městských nemocnic vysvětlují, že přijímání úplatků se neslučuje s jejich finanční politikou. Že je to na úkor pacientů i finančního zdraví privátního subjektu. Že v jejich zařízení se všem pacientům měří stejným metrem a ne podle toho, co kdo dá například lékaři či zdravotní sestře.

S korupcí mají větší problém postkomunistické země

Důvody, proč lidé v Česku v porovnání se západními zeměmi vnímají korupci odlišně a nejednoznačně podle Kristýny Bašné spočívají v naší politické historii. Lidé z postkomunistických regionů jsou totiž ke korupci méně vnímaví. To potvrdily i výsledky dubnového Eurobarometru. Právě ten zkoumal názor veřejnosti na to, kdy je korupce ospravedlnitelná.

„My se podle něj řadíme opravdu k postkomunistickým zemím s tím, že si umíme představit, že korupce je v některých případech ospravedlnitelná,“ říká Bašná s tím, že jde třeba právě o zmiňované dárky pro lékaře.

Stát platil za jeden trasovací hovor při pandemii i 435 Kč

Otázka pak je, jak se korupce zbavit nebo ji alespoň snížit. Podle Bašné se proti ní dá bojovat nastavením lepších zákonů, kontrol. Důležité je podle ní i školení lidí a obsazování vysokých manažerských funkcí lidmi s morálním ukotvením.

„Korupce jako taková se ale vymýtit nedá. Ovlivňovat můžeme prostředí, aby měla větší problémy v něm bujet,“ říká.

Korupci nezmění ani výměna politiků

Stejně tak v boji s korupcí nepomůže podle ní ani výměna vedení země. Korupce má totiž podle Bašné dlouhou setrvačnost.

„Změna garnitury neovlivní úroveň korupce z roku na rok. Hodně často zůstávají stejní lidé na stejných místech a ta kultura se nezmění,“ tvrdí.

Připomíná, že v Česku se korupce obrovsky rozjela v 90. letech, kdy u nás chyběla fungující legislativní úprava a nebyla v podstatě ani žádná kontrola státních institucí. Později se sice začala snižovat, v současné době u nás míra korupce podle Bašné ale zůstává neměnná.

„A myslím, že to tak bude ještě dlouho pokračovat. Vývoj korupce je totiž pomalý,“ říká závěrem Kristýna Bašná ze Sociologického ústavu AV ČR.

Miloslav Kala: IT je dnes to samé, co byly dříve dálnice

Konečné výsledky výzkumu, který ještě pokračuje, by podle ní měly určit rozsah a formy korupce ve zmiňovaných sektorech. Z čehož by měla vzejít doporučení pro konkrétní opatření ke snížení korupce.

Poznatky z projektu mají posloužit i Ministerstvu spravedlnosti ČR pro budoucí strategii vládního boje proti korupci. Pomohou i k určení nejproblematičtějších oblastí a k navržení, případně zpřesnění, konkrétních protikorupčních úkolů, legislativních i nelegislativních.

Veronika Táchová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here