Stát platil za jeden trasovací hovor při pandemii i 435 Kč

0
627
stat
Foto: ZdraveZpravy.cz

Za IT systémy na zvládání pandemie covidu Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] a další státní úřady vydaly celkem 495 milionů korun. Peníze stát ale nevynaložil efektivně. A ani nekontroloval, co, komu a za co platí.

Uvádí to ve své aktuální zprávě Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ]. Při kontrole se soustředil zejména na investice příslušných úřadů do IT technologií od roku 2017 a zejména pak v letech 2020 až 2021, kdy vypukla pandemie covidu-19. Kontroloři zjistili, že nejenže stát nebyl na pandemii připraven, ale její zvládání řídil chaoticky a peníze na její zvládání v oblasti IT vydával nehospodárně.

„Zásadní vliv na neúčelné a nehospodárné vynakládání peněžních prostředků měla skutečnost, že MZ ČR neprověřovalo, za co platí,“ stojí v kontrolním závěru NKÚ.

Které orgány kontroloval NKÚ
  • Ministerstvo zdravotnictví ČR
  • Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS]
  • Národní agentura pro komunikační a informační technologie [NAKIT]

Ve výsledku MZ ČR dle NKÚ přeplácelo IT a komunikační služby a výjimka nebyla, když platilo i za služby, které vůbec neobdrželo. Nehospodárné vynakládání finančních prostředků a chaos v řízení zvládání pandemie se dle NKÚ následně promítlo do kvality zvládání covidové krize.

Každý mluvil do všeho

Základní problém podle NKÚ spočíval v tom, že MZ ČR po vyhlášení epidemie nereagovalo podle platného Pandemického plánu ČR. Skutečností bylo i to, že tento plán byl zastaralý. Naposledy je úřad aktualizoval v roce 2011. MZ ČR tak vytvořilo nové orgány, jejichž odpovědnosti a kompetence ale jasně nedefinovalo. Jejich činnosti se duplikovaly. Další orgány pak působily při Vládě ČR. Kromě toho ministerstvo, jak uvádí NKÚ, nevyužilo ani IT systém Pandemického plánu ČR, takzvaný Informační systém Pandemie.

„Nepřipravenost ministerstva a nedostatečné řízení kompenzovalo do určité míry pracovní nasazení Armády ČR. Ta mimo jiné vyvinula aplikaci pro shromažďování dat o covidu-19, ale i zaměstnanců ÚZIS a Národní agentury pro komunikační a informační technologie,“ uvádí NKÚ.

Miloslav Kala: Nákup pomůcek prověříme do listopadu

I přesto praxe ukázala, že i přes s rostoucím počtem nakažených stát nezvládal trasovat kontakty pozitivně testovaných osob. V některých obdobích klesla úspěšnost trasování pod 50 procent, v krajních případech i k přibližně 20 procentům.

Chytrá karanténa stát vyšla na stovky milionů korun

NKÚ si všímá zejména systému projektu Chytrá karanténa. Ta se stala novou informační podporou pro zvládání epidemie a resort zdravotnictví na ni vynaložil 387 milionů korun. 182 milionů korun dala do systému agentura NAKIT. Podle kontrolorů systém ale vznikal překotně a za vysoké míry improvizace. Jiný problém spočíval v nedostatečném zajištění citlivých osobních a zdravotních údajů.

Policie vyšetřuje nakládání s penězi u Chytré karantény

Z pohledu výdajů NKÚ upozorňuje, že MZ ČR nesledovalo a nevyhodnocovalo výdaje určené na informační podporu. V rámci Chytré karantény se jednalo například o úhradu hovorů call center. V nich se v kontrolovaném období průměrné náklady na jeden odchozí hovor pohybovaly v rozmezí od 66 do 435 korun. Výdaje na službu provozování call center přitom představovaly nejvýznamnější část fakturovaných nákladů v rámci systému služeb Chytrá karanténa. Jednalo se o 40 procent z celkových 387 milionů korun. Kde skončilo dalších více než 232 milionů korun přitom přesně neuvádí ani NKÚ.

Počet nově pozitivních případů po měsících a náklady na jeden odchozí hovor

[Zdroj: NKÚ]

Uvádí také, že MZ ČR nevyužilo nabídky uchazeče, jehož nabízené ceny za služby call centra byly výhodnější než ceny jím vybraných uchazečů. MZ ČR tedy nevyužilo výhodnější nabídku, aniž by umělo vysvětlit proč. Úřad tak postupoval nehospodárným způsobem.

Chytrá karanténa stojí víc a víc. Nově chce 651 mil. Kč

NKÚ pak přímo upozorňuje na jednotlivé částí Chytré karantény. V tomto případě zmiňuje dnes již pozastavenou aplikaci eRouška. O tu byl u veřejnosti nízký zájem. Od října 2020 do června 2021 bylo zaznamenáno i 1,6 milionu případů nákazy covidem-19, ale jen pět procent případů nahlásilo svou pozitivitu s pomocí této aplikace. S daty získanými z aplikace eRouška ve výsledku MZ ČR pak dle NKÚ ani nepracovalo. A to přesto, že za její vývoj a provoz zaplatilo 20 milionů korun.

Poučení ze starých chyb? Ale jděte…

NKÚ dále upozornil, že MZ ČR nezapracovalo nově vytvořenou informační podporu do Pandemického plánu ČR a ani do informační koncepce MZ ČR. Podle něj tak existuje reálná možnost, že navzdory vynaloženým penězům nebude systém služeb Chytrá karanténa využíván ani při případných budoucích epidemiích.

„Teď se musíme zaměřit na to, aby vynaložené peníze nepřišly vniveč. Aby se s vytvořenou infrastrukturou dál pracovalo. Bylo by velkou chybou, kdyby se stát za čas dostal do podobné situace jako teď a my bychom zjistili, že věci opět nejsou připravené a jsme znovu na začátku,“ říká prezident NKÚ Miloslav Kala.

Miloslav Kala: IT je dnes to samé, co byly dříve dálnice

Za příklad dává stav před pandemií covidu, kdy MZ ČR nepřipravilo informační podporu určenou pro řízení epidemií. V praxi to například znamenalo, že Krajské hygienické stanice [KHS] nebyly z hlediska IT podpory připravené na zvládání epidemických situací. Až do druhé poloviny roku 2020 jim chybělo přes 900 pracovních stanic a notebooků. O chybějící IT technice u KHS přitom resort věděl dle NKÚ minimálně od poloviny roku 2017.

V této souvislosti pak NKÚ upozornil na to, že přípravu Integrovaného systému uživatelů pro KHS, který měl být původně dokončen v roce 2019, již MZ ČR třikrát odložilo.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here