Příští rok v Česku vznikne dárcovská banka stolice

1
2729
stolice
Ilustrační foto: Pixabay.com

Lékaři otestují léčbu syndromu dráždivého tračníku pomocí fekální mikrobiální terapie neboli transplantací stolice. Do studie se přihlásilo třicet pacientů, na dalších 60 lékaři čekají. Příští rok v Česku i vznikne dárcovská banka stolice.

Studii týkající se léčby nemocného dráždivého tračníků pomocí transplantace stolice vedou lékaři z Interní kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice. A potrvá po celý příští rok. Do výzkumu plánují lékaři zařadit až 90 pacientů. Třicet už se jich zapsalo, dalších šedesát míst je ještě volných.

„Přihlásit se může každý, kdo má diagnostikován syndrom dráždivého tračníku, trpí průjmy a je mu mezi 18 a 65 lety. Vždy individuálně posoudíme, zda je studie pro pacienta vhodná. Pro účastníky je to unikátní příležitost, jak vyzkoušet léčbu, která v Česku zatím není běžně dostupná,“ říká k podmínkám zařazení do studie člen výboru České mikrobiomové společnosti ČLS JEP a jeden z řešitelů studie Jiří Vejmelka.

Účastníci studie podle něj dostanou mikrobiotu lidské stolice od pečlivě vybraných dárců formou nálevu do konečníku. Zákrok absolvují celkem čtyřikrát. Obavy z výkonu stejně jako přijmutí transplantované stolice nejsou podle Vejmelka namístě.

Zdravý střevní mikrobiom je základ zdraví

Dárci totiž prošli podrobným vyšetřením, při kterém se lékaři ujistili, že jde o zdravé jedince. I při dárcovství stolice platí určité podmínky. Vylučuje ho například užívání antibiotik, obezita či nadváha. Dále i specifická dietní opatření a nezdravý životní styl.

Léčba dráždivého tračníků pomocí transplantace stolice

Po získání a úpravě vhodného biologického materiálu k transplantaci přistoupí gastroenterologové k samotnému výkonu. Účastníkům studie aplikují do konečníku darovanou mikrobiotu.

„Předpokládáme, že tato mikrobiální směs doplní to, co ve střevním mikrobiálním ekosystému pacientovi chybí, čímž napomůžeme k obnově střevních funkcí,“ říká Vejmelka.

V klinické studii chtějí lékaři prokázat účinky fekální mikrobiální terapie na střevní mikrobiální prostředí. Což by mohlo vést k ústupu obtíží u pacientů se syndromem dráždivého tračníku.

„Pokud se efekt léčby prokáže, nalezneme jeden z dalších klíčů k lidskému zdraví a budeme řešit příčiny vlastního syndromu, nikoliv pouze ovlivňovat projevy, jak je tomu doposud,“ vysvětluje Jiří Vejmelka.

Zároveň připomíná, že příčina řady zdravotních potíží a chronických chorob často tkví právě v nemocném střevě a střevní mikrobiotě.

Jde o řadu různých onemocnění, která bychom primárně nedávali do souvislosti s trávicím traktem. Například některá neurologická onemocnění, ale i kožní choroby včetně atopického ekzému. Hovoří se také o souvislosti mikrobioty s autoimunitními onemocněními,“ vyjmenovává lékař.

Antibiotika pro střeva značí ekologickou katastrofu

Transplantace stolice proto v posledních letech v medicíně nabírá na významu. Vůbec nejčastěji k ní lékaři nyní přistupují při léčbě klostridiové kolitidy. Podle infektoložky z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí 3. LF UK a FN Bulovka Sylvie Polívkové jde o velmi bezpečnou a účinnou metodu léčby, která je vhodná i pro závažně nemocné pacienty s výrazně lepšími výsledky než u léčby antibiotiky.

„My umíme léčit antibiotiky, ale ta mohou zahubit nejen tu škodlivou bakterii, ale i bakterie hodné, užitečné. A to je vysoké riziko. Po léčbě antibiotiky se stav ve střevech rovná v přirovnání ekologické katastrofě. A jediná možnost, jak do nich vnést nový život, je transplantace stolice,“ vysvětluje fungování střevního mikrobiomu přednosta Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí 3. LF UK FN Bulovka Jiří Beneš.

Fekální bakterioterapie přináší fantastické výsledky

A také vysvětluje, že náprava střevní mikrobioty pomocí fekální bakterioterapie [FBT] je nesrovnatelně účinnější než terapie prostřednictvím tablet s probiotiky. Probiotika totiž obsahují jen málo druhů bakterií. Oproti tomu při FBT dochází k přenosu obrovského množství různorodých bakterií, které jsou spolu v nějakých vazbách.

„Problém probiotik není pouze v tom, že je to malé množství druhů bakterií, ale i v tom, že každý z nás má tu mikrobiotu jinou. A my nejsme tak daleko, abychom věděli, které bakterie daný člověk preferuje. My jsme v situaci, jako když se kdysi dělaly transfuze krve, ale ještě se neznaly krevní skupiny,“ vysvětluje na příkladu rozdíl Jiří Beneš.

Co je to vlastně mikrobiom

Mikrobiom je shluk všech mikroorganismů [eukaryota, bakterie, archaea i viry], které osidlují určité prostředí. Jsou to jak zdraví prospěšné mikroby, tak i patogenní mikroby, které v případě rovnováhy posilují naše zdraví. Naopak v případě nerovnováhy [dysmikrobie] tyto patogeny naše zdraví oslabují a někdy ohrožují. Pokud dysbalance neboli nerovnováha trvá delší čas, pak vzniká v těle člověka nějaká nemoc.

Lidský mikrobiom tvoří všechny mikroorganismy, které jsou sdružené v těle člověka. To, že jde o obrovský komplex vzájemně působících mikroorganismů dokládá takzvaný projekt lidského mikrobiomu NIH [National Institute of Health]. Ten se snaží už od roku 2008 popsat „zdravý“ mikrobiom a přiřadit konkrétní složení mikrobiomu k nejrůznějším patologickým stavům. Na projektu pracují odborníci přes 12 let a stále nejsou u konce.

Jedním ze zjištění vědců je, že se střevním mikrobiomem se člověk nerodí. Střevní trakt dítěte je před narozením sterilní a jeho osidlování začíná až při porodu průchodem porodním kanálem. V tom momentě už na sebe novorozenec začíná nachytávat střevní a vaginální mikrobioty své matky. Otázkou jsou pak děti narozené císařským řezem. Ty získávají bakterie jak od své matky, tak i zdravotníků, jež při zákroku zasahují.

–VRN–

1 komentář

  1. Zní to velmi pozitivně , konečně si do banky budem moct uložit i to h…o co máme a ještě z toho bude užitek.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here