Němci stáhnou chybějící léky z ostatních zemí. Prostě je přeplatí

1
5754
leky
Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach navrhl zajistit chybějící léky na německém trhu navýšením jejich ceny. / Foto: SPD

I v Německu chybí dětské sirupy na horečku. A nedostatková jsou antibiotika i léky na rakovinu. Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach [SPD] chce proto zvýšit ceny léků tak, aby na trh přilákal více výrobců i distributorů.

V Německu, podobně jako v Česku, nyní chybí dětské sirupy, ale třeba i léky na onkologická onemocnění a antibiotika. Některé lékárny navíc avizují omezení distribuce léků na tlumení alergií, což se může jako problém ukázat už příští rok na jaře. Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach proto veřejnosti představil strategický plán na řešení nedostatku léků na německém trhu.

„Problém vidíme již delší dobu. Musíme si některé důležité účinné látky nechat znovu vyrobit v Evropě. A k tomu nám pomůže jediné, že je pak zdravotní pojišťovny koupí od výrobců, kteří jim je prodají,“ řekl Lauterbach pro televizní stanici ZDF.

Ke klíčovým bodům chystaných zákonných změn patří nová pravidla pro stanovení ceny u některých léků. Jedině tak se podle ministra Lauterbacha jejich prodej na německém trhu stane pro výrobce opět atraktivní a léky začnou do země opět dodávat. Navýšení cenových stropů pro některá léčiva podle ministra umožní dodávky nedostatkových léků do Německa už v krátké době. To kvůli tomu, že chybějící léky jsou, jak uvedl, stále ještě dostupné v jiných evropských zemích. Při zvýšení ceny za ně v Německu je tak výrobci podle jeho slov logicky začnou s ohledem na zisk dodávat do Německa.

„Krátkodobý účinek [opatření] pocítíme okamžitě, protože v současné době máme stále dobrou dostupnost těchto léků v jiných evropských zemích,“ uvedl Lauterbach.

Ceny léků v Německu vycházejí z tvrdých tendrů

Na německém trhu nyní podle informací tamního lékového ústavu chybí kolem 330 léčivých přípravků. Podle pozorovatelů v Německu stojí za chybějícími léky na trhu jejich přísná cenová regulace. Tamní zdravotní pojišťovny totiž mají zákonnou povinnost uzavírat skrz výběrová řízení obchodní smlouvy jen s těmi nejlevnějšími výrobci a lékárny pak smí prodávat pouze tyto léky.

Řešení výpadků léků jde ministerstvu jako psovi pastva

Farmaceutické firmy tak v posledních letech kvůli tlaku na snižování ceny přesunuly produkci do asijských zemí. A některé z nich zároveň přestaly i některé z léků v Německu prodávat. Svou roli v tom sehrává i inflace a nárůst cen energií, které se propisují do výrobních nákladů farmaceutických firem. To je i příklad české Zentivy, jak nedávno uvedl pro ekonomický server FinTag.cz generální ředitel Zentivy Boris Sananes.

Počítáme, že jenom pražský závod bude mít o 300 až 400 milionů vyšší náklady za energii letos oproti loňskému roku. Ceny léků jsou regulované, proto nelze zvyšování nákladů promítat do konečné ceny. To znamená, že i my se nyní dostáváme do situací, kdy se rozhodujeme, které léky budeme schopni dál vyrábět, ale které už dál vyrábět nebudeme,“ potvrdil pro ekonomický server FinTag.cz.

„Teď již mnohdy nejde o to, kolik na léku vyděláme, ale zda ho vůbec dokážeme vyrobit, abychom na něm neztráceli,“ doplnil.

Už tehdy zástupci firmy redakci FinTag.cz poukazovali na riziko, které z toho plyne pro samotné pacienty.

Němci situaci řeší nejen skrz cenu, ale vícero opatřeními

Německé ministerstvo zdravotnictví si je příčin současných výpadků léků na německém trhu dobře vědomo. A představilo komplexní plán, jak situaci řešit. Zatímco český ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] odkázal tuzemské pacienty, kteří potřebují nedostatkové léky, na e-shopy, německý ministr Lauterbach navrhl, aby zdravotní pojišťovny za vytipované léky jejich distributorům začaly platit až 1,5násobek jejich předchozí maximální částky.

Plán ministra Karla Lauterbacha na zajištění dodávek léků
  • Uvolnění maximálních cenových limitů na některá léčiva.
  • Identifikovat úzká místa v dodávkách léků na německý trh.
  • Zajištění skladování vybraných léků na dobu několika měsíců.
  • Systémové sledování zásob léků a reakce na jejich snížení dříve, než z trhu zmizí.

Současně s tím navrhl i omezení doplatků pacientů na tyto léky. Například zmiňované dětské sirupy by se mohly nakupovat za o polovinu vyšší cenu než nyní. K navýšení cenových limitů by došlo i u ostatních chybějících léků, nikoli ale u všech.

Léky budou na německém trhu chybět i příští rok

S navýšením úhrad vybraných léků avšak vyjádřily nesouhlas zástupci německých zdravotních pojišťoven [GKV]. Generální ředitelka Národní asociace statutárních fondů zdravotního pojištění Doris Pfeiffer uvedla, že zvýšení fixní částky za určité dětské léky nebo onkologická terapeutika o 50 procent je „působivý vánoční dárek pro farmaceutické společnosti“. Podle ní není jasné, zda se léky budou v budoucnu do Evropy dodávat spolehlivěji, nebo se jich bude vyrábět více.

Na druhé straně jiní stakeholdeři v oblasti zdravotnictví plán německého ministra vítají. Šéf Sdružení lékárníků Severní Porýní Thomas Preis řekl, že nějaký plán je stále lepší než „nemít vůbec žádný plán“.

„Nepočítám, že opatření nějak významně negativně dopadnou do trhu s léky. Spíš mám obavy, aby zafungovala co nejdříve. Předpokládáme, že problémy s dodávkami budou pokračovat v roce 2023 a dotknou se většího počtu léků,“ řekl deníku Rheinische Post Thomas Preis.

K tlaku na německou vládu se přitom přidávají i lékaři. Místopředsedkyně asociace německých praktických lékařů Nicola Buhlingerová-Göpfarthová souhlasí se snahou ministra zdravotnictví situaci řešit. Má ale obavy, zda jeho návrhy vyřeší příčiny problému.

„Nyní projednávaná opatření pomohou v péči praktických lékařů krátkodobě jen v omezené míře,“ řekla listu Rheinische Post s tím, že problémy s dostupností některých druhů léčiv je i tak třeba řešit okamžitě a „jakkoli“.

Opatření pro chybějící léky mají být ještě razantnější

V Německu dále zaznívají hlasy, že ministerstvo zdravotnictví by se do kritické situace na trhu s léčivy mělo vložit ještě razantněji. Zdravotní expert opoziční strany CSU Stephan Pilsinger uvedl, že opatření „nejsou, bohužel, dostatečně razantní.“

„Problém je, že z více než 330 nedostatkových léků se plánovaná opatření vztahují jen na jejich několik skupin. Jako jsou zmíněné léky pro děti, léky proti rakovině a antibiotika,“ uvedl s otázkou:„Ale co ostatní léky?“

Nurofen pro děti nebude do března 2023. Překvapení to není  

Plány na zajištění přísunu léků na německý trh naopak hájí místopředseda Poradního sboru pro zdraví a zdravotní ekonom Wolfgang Greiner z Univerzity v Bielefeldu.

„Měřeno proti cíli co nejrychlejšího dodávání léků, zejména pro děti, aby se zlepšilo, jsou to jistě velmi účinná opatření,“ řekl Greiner.

Příčinu současných problémů v zásobování Greiner vidí v tom, že Německo již dříve neupravilo regulaci cen na trhu. Po léta podle něj vedení země přihlíží přesunu produkce do jiných částí světa, na kterých se nyní stává Německo a celá Evropa závislá. Smlouvy se mají koncipovat jinak. Prosazuje povinnost větších skladovacích kapacit a dlouhodobější závazky firem na dodávky léků. Opětovný návrat alespoň části farmaceutické produkce zpátky na evropský kontinent vezme podle něj několik let.

Farma firmy varují před výpadky nejběžnějších léčiv

„Nespoléhejte se pouze na evropskou mapu, ale i v krátkodobém horizontu myslete také na Brazílii, Kanadu, USA a Austrálii,“ řekl směrem k politikům ekonom Greiner.

Závěrem dodejme, že i farmaceutické firmy v Česku dlouhodobě volají po úpravě mechanismu stanovování cen léků. Kvůli jejich nízkým cenám a rostoucím nákladům upozorňují právě na riziko toho, že je sem výrobci prostě přestanou dodávat, protože se jim to nevyplatí. Což podle jejich vyjádření platí hlavně pro léky nejběžnější. A v obdobném duchu hovoří i lékárníci, jejichž zisky jsou navíc i závislé na cenách léků. Jsou-li ty kvůli regulaci příliš nízké, lékárníci do nich nemohou promítnout zvyšující se náklady vyplývající z rychle rostoucí inflace.

Veronika Táchová

1 komentář

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here