V reformě psychiatrické péče a centrech duševního zdraví [CDZ] hrají stále větší roli sociální služby, a ty jsou v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí [MPSV]. I to by se tak mělo podílet na jejich provozu.
Vyplynulo to z včerejšího [1.2.] jednání sněmovního Výboru pro sociální politiku. Reforma psychiatrické péče v Česku započala pod vedením ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha [za ANO]. Resort postupně vypisoval dotační výzvy na provoz center duševního zdraví v pilotním projektu, kdy jejich financování dočasně pokryly peníze čerpané z evropských fondů.
CDZ se stala typickým příkladem, kde se setkávají sociální a zdravotní služby zároveň. Jelikož je hlavním záměrem reformy začlenit pacienty s duševním onemocněním do běžného života za spolupráce odborníků ze zdravotnictví ale hlavně sociálních služeb, dotýká se problematika úzce také MPSV.
„Otázka zajištění fungování center duševního zdraví není dořešena, jsme na třetině cesty,“ řekl na jednání výboru ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].
Ministr dodal, že ambice při vzniku CDZ byla „šíleně obrovská“. Nyní je to jedna z věcí, kterou je třeba posunout dál. Problém jsou finance. K situaci se na jednání sněmovního výboru vyjádřil i člen senátního Výboru pro sociální politiku Marek Slabý [Tábor 2020].
„Jedna věc je ta zdravotní péče, ale jak se dostane pacient mimo síť zdravotnických zařízení, kterých není zdaleka dostatek, a v dětském segmentu je to tragické. Také jsem z kraje s jednou psychiatrickou dětskou nemocnicí, tak myslím, že do toho by mělo MPSV vstupovat velice proaktivně,“ uvedl.
Fungování center duševního zdraví a MPSV
Podle senátora si Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] s takovou situací neumí dobře poradit. Podle něj musí dojít k včasnému personálnímu zajištění v oblasti přednemocniční nebo mimonemocniční péče. Což jsou i centra duševního zdraví. V nich se stát spoléhá hlavně na dobrovolně zapojené organizace.
„Krásně děláme reformu psychiatrické péče, ale doběhne nás to podobně jako úřady práce,“ dodal Marek Slabý.
MPSV podle něj umí podstatně lépe pracovat s neziskovým sektorem, zatímco ministerstvo zdravotnictví pracuje se zdravotnickými profesionály. Proto se od resortu práce a sociálních věcí v oblasti center duševního zdraví podle názoru senátora očekává víc. Lépe totiž zvládá zapojit následné sociální služby.
Přetlak poptávky po zdravotních službách psychiatrů hlavně u ambulantních pediatrů potvrdil v diskuzi předseda výboru Vít Kaňkovský [KDU-ČSL]. I podle něj je zajištění péče o duševně nemocné dospělé i dětské pacienty věcí MPSV stejně jako ministerstva zdravotnictví.
„Jsem přesvědčený o tom, že péče o duševně nemocné má být v hledáčku obou ministerstev,“ řekl s tím, že v tomto ohledu mají oba resorty „opravdu veliký dluh“.
Ministr Jurečka uvedl, že už dnes panuje napříč resorty sociálních služeb i zdravotnictví nedostatek personálu. A tlak na zajištění personálních kapacit bude čím dál větší.
„Zápasíme s tím už při nastavování personálních standardů,“ uvedl.
Podle něj půjde o velký limit hlavně při posilování terénních služeb, paliativy a jiných oblastí, bez kterých se v blízké budoucnosti Česko neobejde. Připomněl, že nám s řešením nedostatku personálu mohou pomoci lidé z Ukrajiny.
„To je pro nás samozřejmě obrovská výzva,“ řekl.
CDZ se financují z programu IROP
Ve finanční podpoře CDZ bude pokračovat Integrovaný regionální operační program [IROP] i v následujících letech. V programovém období 2021 až 2027 na jejich provoz vyčlení až 840 milionů korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Vyhlášení prvních výzev pro podporu a rozvoj psychiatrické péče úřad plánuje v letošním prvním čtvrtletí.
„Specializovaných center duševního zdraví je napříč Českou republikou třicet. Jsou odrazem reformy psychiatrie v Česku. IROP už druhé programové období podporuje výstavbu a rekonstrukci center duševního zdraví,“ uvedl nedávno ředitel Řídícího orgánu IROP a pověřený náměstek pro řízení sekce evropských a národních programů Ministerstva pro místní rozvoj [MMR] Rostislav Mazal.
„Tím ale naše podpora nekončí. Investujeme také do ambulancí s rozšířenou péčí a do vybavení mobilních týmů přímo v terénu,“ dodal náměstek.
Financování CDZ z IROP
V minulém programovém období 2014 – 2020 IROP podpořil 29 projektů pro rozvoj psychiatrie v Česku za dvě miliardy korun z EU. V případě budování center duševního zdraví převažovaly projekty s cílem vytvořit zázemí a vybavit prostory pro lepší zdravotní péči.
Reforma psychiatrické péče představuje podle Mazala zásadní systémovou změnu. Tvrdí, že reforma patří k dlouhodobějšímu procesu, na kterém se několik let pracuje a který ještě několik desítek let potrvá. Díky financování z evropských fondů se reforma rozšiřuje. Změny se netýkají jen lékařského oboru psychiatrie, ale celého systému péče o lidi s duševním onemocněním.
Prostor center duševního zdraví se postupně odlišuje od prostředí psychiatrických léčeben. Centra mají klientům dodat více odvahy k tomu, aby začali o duševních obtížích hovořit a mapovat varovné příznaky, kdy u nich či jejich blízkých nemoc začíná. Cílem je, aby pacienti dostali pomoc v centru duševního zdraví v okolí svého bydliště. A nemuseli dojíždět do pro ně často vzdálené nemocnice.
Veronika Táchová