Telemedicína pomáhá lékařům i pacientům. Vývoj je ale pomalý

1
465
telemedicina
Vyšetření krku a úst pomocí ústní lopatky za použití přístroje, který obratem umožní odeslání snímků a dat k lékaři. / Foto: AnyCare

Vyspělé zdravotnictví i sociální služby se bez moderních technologií neobejdou ani v Česku. Byť to podle mnohých v zavádění telemedicíny, tedy zdravotní péče na dálku, docela zaspalo. Naděje na zlepšení tady ale je.

Dlouhé čekací doby na ošetření v ordinacích, dojíždění desítek kilometrů veřejnou dopravou a složitá cesta pacienta i k běžným vyšetřením, jako je třeba poslech srdeční či tepové frekvence nebo jen konzultace kožního nálezu. To je realita dnešního zdravotnictví v Česku. Naději na změnu k lepšímu přináší nové technologie. Jako jsou telemedicínské přístroje, v jejichž zavádění české zdravotnictví podle mnohých ale zaspalo.

„V oblasti zakotvení telemedicíny do legislativy i úhradových mechanismů jsme trošku pozadu. Především ve srovnání se západní Evropou,“ říká právní expert z poradenské a vzdělávací společnosti Porta Medica, která se soustředí na problematiku zdravotnických prostředků, Jakub Král.

Dodnes totiž nemá Česká republika telemedicínu, tedy poskytování zdravotní péče distančně, plně ukotvenou v zákoně o zdravotních službách. A plně s ní nepracuje ani zákon o veřejném zdravotním pojištění. Jakub Král ale dodává, že snad již brzy se i taková forma poskytování zdravotních služeb stane plnohodnotnou součástí českého zdravotnictví.

„Ministerstvo zdravotnictví i zdravotní pojišťovny pochopily, že telemedicína založená na důkazech, včetně archivace a plného zabezpečení pacientských dat, je důležitým stavebním kamenem modernizace českého zdravotnictví,“ říká.

Změření tlaku či teploty přímo v ordinaci je luxus

Podle něj je důležité, aby i na úhradách zdravotních výkonů poskytnutých takzvaně na dálku, tedy mimo ordinaci lékaře, participovalo zdravotní pojištění. Zdravotní pojišťovny podle něj takovou potřebu vnímají. Což dokládá skutečnost, že na Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR [VZP] vznikl samostatný odbor pro zdravotnické prostředky, jehož součástí je i oddělení zabývající se právě technologiemi ve zdravotnictví.

Za zásadní pro zavedení úhrad telemedicínských výkonů považuje i to, aby poskytovatelé byli schopni doložit, že pacienta skutečně vyšetřili. Že s ním skutečně hovořili. Což se ukázalo v době pandemie covidu. Pojišťovny sice některým odbornostem hradily konzultaci na dálku, nejčastěji po telefonu, ale následná revize úhrad nakonec ukázala, že v mnoha případech šlo o problémově vynaložené peníze.

Telefon lékaři není žádná telemedicína, tvrdí pacienti

Smysluplnost ve využití telemedicínských nástrojů ve zdravotní péči spatřuje i David Halata, všeobecný praktický lékař pro dospělé s praxí v obci čítající asi 2 300 obyvatel. Lékař navíc zajišťuje péči o několik pacientů s demencemi v domově pro seniory se zvláštním režimem.

Právě u nich přináší možnost vyšetření a konzultace jejich zdravotního stavu na dálku mnohé výhody. Jde totiž o takzvaně křehké pacienty, u nichž je důležité včasné poskytnutí zdravotní péče i při na první pohled banálních nemocech. Jako je například zvýšená teplota nebo nachlazení.

„Jakékoli i sebemenší vybočení vede u těchto pacientů k dramatickému zhoršení jejich zdravotního stavu,“ říká David Halata.

Telemedicína se uplatňuje v sociálních službách

Problém ale je, že lékař se k těmto pacientům kvůli ordinačním hodinám ve své praxi nedostává ihned při prvních příznacích i lehčího nachlazení. Pacient se v důsledku horšícího se zdraví dostává často i do nemocnice. A jakákoli změna prostředí a personálu u něj vede k rychlému zhoršení jeho zdraví.

„To je pro pacienta konkrétně s demencí velmi stresující záležitost,“ podotýká David Halata.

Při včasném zásahu lékaře a nastavení vhodné léčby by přitom k takovým scénářům nemuselo často vůbec docházet, říká s tím, že určitou pomoc by přinesly právě přístroje, s jejichž pomocí by lékař pacienta vyšetřil a stanovil diagnózu a terapii distančně. A tedy téměř okamžitě.

„To umožňují právě prostředky telemedicíny,“ říká lékař.

Sám si v praxi i jeden z takových přístrojů [TytoCare, pozn. red.] odzkoušel. Jeho využití zejména v oblasti pobytových sociálních služeb a terénní sociální a zdravotní péče podle něj přináší výhody a usnadňuje péči o klienty. Podle něj s jeho pomocí zvládne i běžný personál například domovů pro seniory pacientovi změřit tepovou frekvenci a srdeční ozvy. Dále i podrobněji vyšetřit zvukovody, plíce a nahrát zvuky kašle. Pomocí kamery vytvoří snímky třeba i kožních nálezů, znamének či výsevů na kůži.

Telemedicína uleví lékařům a pomůže pacientům

Naměřené hodnoty, pořízené snímky a popisy symptomů ošetřující pracovník odešle v několika minutách lékaři, který je zhodnotí a rozhodne o dalším postupu.

„Náš přístroj vyhodnocuje i správnost provedení domácího vyšetření. Jestli je stetoskop nebo otoskop správně přiložený,“ říká Michal Krobot, ředitel společnosti AnyCare, která do Česka telemedicínský zdravotnický prostředek zavádí.

Prostředek popisuje jako komplexní přístrojový set, jehož součástí je několik menších přístrojů. Jako je například ústní lopatka, stetoskop, otoskop, kamera a teploměr. K zařízení se dá podle Krobota připojit i další zdravotnické prostředky, například glukoměr či pulsní oxymetr či tlakoměr. Přístrojový set už si podle něj v praxi úspěšně odzkoušela v terénní péčí třebíčská charita. Od dubna si službu ve spolupráci s Vojenskou zdravotní pojišťovnou otestuje několik pobytových sociálních zařízení.

„Přístroj sám nestanovuje diagnózu. Maximálně ji doporučuje, diagnózu musí vždy stanovit lékař,“ upozorňuje zároveň Michal Krobot.

Google pracuje na využití telefonů v telemedicíně

Nicméně taková služba poskytnutí zdravotní péče na dálku podle něj přináší prospěch pacientům, lékařům i přetíženému zdravotnictví.

S čímž souhlasí i David Halata. I podle něj není telemedicína zcela ideální a lékaře nenahradí. Ale dokáže lékařům odlehčit a pacientům zajistí včasnou diagnostiku. Konkrétně v praktickém lékařství podle Halaty značí distanční péče i vysokou bezpečnost. Lékaři své pacienty dobře znají, mají k ruce jejich anamnézu.

„Nespoléháme se pouze na informace, které nám poskytne technologický prostředek,“ vysvětluje a dodává, že využití moderních technologií šetří čas jemu i jeho klientům.

Veronika Táchová

1 komentář

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here