Ukrajinská mládež často rezignuje na českou střední školu

5
36389
stredni_skolu
Foto: Pixabay.com

Asi čtyři a půl tisíce uprchlíků z Ukrajiny ve věku 15 až devatenáct let pobývajících v Česku nestuduje střední školu. Část z nich chce školu dokončit na Ukrajině na dálku. Letos se v ČR na střední školu přihlásilo zhruba dva a půl tisíce Ukrajinců.

K povinné devítileté základní školní docházce se musí hlásit všechny děti, včetně těch s udělenou dočasnou ochranou. Podle dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR [MŠMT] z loňského září u nás základní školy navštěvuje zhruba 39 500 ukrajinských dětí. O něco jiná situace ale panuje u středoškolského vzdělávání, k němuž se česká stejně jako zahraniční mládež hlásí dobrovolně. A podle toho vypadá i zájem ukrajinských azylantů o střední vzdělávání v Česku.

Podle dat MŠMT u nás na středních školách nyní studuje přibližně tři tisíce pět set ukrajinských uprchlíků. Dalších zhruba 4 500 se jich středoškolského vzdělávání neúčastní. Jen někteří z nich plánují dokončit školu, kterou začali navštěvovat na Ukrajině. Letos si v Česku podalo přihlášky na střední školy přes dva a půl tisíce ukrajinských dětí. O jejich přijetí se stejně jako u českých dětí rozhodne po přijímacích zkouškách letos v dubnu.

„Bojíme se, že z devátých tříd budou odcházet mladí lidé s uprchlickou zkušeností a nedostanou se na střední školy. Protože chybí kapacity nebo jim chybí jazyk,” řekla k přijímání ukrajinských dětí na střední školy programová ředitelka společnosti Meta, která za finanční podpory UNICEF podporuje mládež z Ukrajiny v Česku, Kristýna Titěrová.

Největší zájem mají uprchlíci o pražské školy

Nejvyšší počty přihlášek na střední školy přijímají ze strany ukrajinských uprchlíků stejně jako loni střední školy v Praze. I proto v metropoli podle ředitelky Meta Zuzany Papáčkové již šest středních škol otevřelo pro mladé Ukrajince takzvané nulté ročníky. Obdobné projekty by se podle ní měly dostat i do jiných krajů. Konkrétně Plzeňského a Jihomoravského kraje. Podle náměstkyně z MŠMT Martiny Beťákové se různých adaptačních skupin a jazykových kurzů účastní tisíce ukrajinských dětí. Na jejich financování se podílí i ministerstvo.

„Saturuje to především nedostatečnou kapacitu mateřských škol. Mohou z toho být financované i nulté ročníky,” řekla Beťáková.

UNHCR letos podpoří Ukrajince v Česku 1,8 mld. Kč

Přihlášky na střední školy v letošním roce podle ní podalo 2 580 teenagerů z Ukrajiny s přiděleným statutem uprchlíka. Zhruba 1 100 podaných přihlášek směřovalo podle ní na technické střední odborné školy. Zhruba šest stovek podali Ukrajinci na gymnázia a kolem čtyř stovek na ekonomické a zdravotní obory.

Zájem Ukrajinců o střední školu

Nezisková organizace Meta poskytuje podporu v přístupu ke vzdělávání pro cizince. Pomáhá jim rovněž se zapojením se na tuzemském trhu práce. Iniciuje jazykové kurzy a integrační programy. Ukrajinské mládeži se snaží pomoci v kampani Život je teď, ve které se je snaží zapojit do středoškolské prezenční výuky. V šesti spotech jim organizace nabídne různé možnosti od výuky češtiny, přes podporu duševního zdraví po sport. Šířit je chtějí zejména na sociálních sítích a prostřednictvích aktivních mladých ukrajinských uprchlíků.

„Adolescentní věk je sám o sobě velmi náročný. Hledáme se, ale zároveň potřebujeme ‘přístav’ doma,” popsala Titěrová.

Ukrajinští pojištěnci se chovají úplně stejně jako ti čeští

Na rozdíl od českých dětí nemají podle ní děti uprchlíků příliš silnou motivaci řešit svou budoucnost, protože je nejasná. Podle šetření organizace mezi dvěma stovkami takových dětí tráví naprostá většina z nich svůj volný čas doma.

„Důvod je to, že tady nikoho nemají a nechtějí někam přijít sami,” míní Titěrová.

Jako další důvody jmenuje i to, že ukrajinská mládež dobře nezná ani nabídku vzdělávání. Anebo v okolí, kde jsou mladí Ukrajinci ubytování, žádná není.

–ČTK/VRN–

5 KOMENTÁŘE

  1. Zatím, ale i v minulosti jsem se nesetkal s ukrajincem který by neměl nejakou VŠ.I kdyš u Čechů mi to přijde takřka na stejno.Každý druhý bc.apod.Pletu se?

    • Ano pletete se. je tu spousty i se základním vzděláním. Např. u nás v práci dělají 2 kteří podle jejich slov už od školy pásly krávy a v cca 17 letech šli prodávat do Moskvy slunečnicová semínka. Prý nejlepší období jejich života, i finančně. Dříve tu převážně byli ty studovanější, zase – tady před 20ti lety na stavbě 1 učitel, 1voják, 1 technik. Dnes jsou tady všechny skupiny obyvatel a spousty bez vzdělání. Důležité pro nás je jestli a jak se zapojí do pracovního procesu. To co studovali nebo nestudovali až tak důležité není. Bohouš

  2. I před ruskou invazí, ukrajinská mládež která přijela za rodiči a měli tady dělat střední školu či být přijati do vyššího ročníku neměli o vzdělávání nikterak zájem (až na pár výjimek). Neměli zájem učit se český jazyk, učitelé se snažili a překládali jim látku i písemky a výsledkem byla velká nula a opakování ročníku. Jen podotknu, že na aklimatizaci těchto žáků asistovali žáci z vyšších ročníků (ti co se chtěli vzdělávat), aby věděli že v tom nejsou sami. Další rok s odřenými zády prošli do dalšího ročníku a situace se vesměs opakovala, pokud si neuvědomili že jazyk je základ či jim to jejich rodiče důrazněji nevysvětlili.

  3. Oni jsou jak …, a … je potřeba zničit. Chovají se tady jako …, nemají úctu že tady můžou u nás chvilku být. Doufám že až skončí válka na Ukrajině, že je nacházíte do vlaku a pošlete na zpět. Jinak tady oni špatně dopadnou. [redakčně upraveno]

  4. Podle mé “skoro” snachy se školy na Ukrajině po základce platí.Jsou formou kurzů.Na základce nemají 4.třídu, což mi nedovedla vysvětlit. Prostě ji nemají. Po tzv.vyučení, jsou vedeni jako asistenté. Vysokoškolsky jsou vzdělaní – nevzdělaní. Tady se učit nebudou, protože je to náročné.Myslím učivo. Možná nebudou mít problém ti, co jsou tu od malička.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here