IPVZ analyzuje složitost testování mimounijních lékařů

0
298
mimounijních
Foto: Redakce ZdraveZpravy.cz

Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví [IPVZ] provádí analýzu otázek aprobačních testů pro lékaře z mimounijních zemí, kteří chtějí v Česku uznat vzdělání získané v jejich vlasti.

Tématem náročnosti a úspěšnosti aprobačních zkoušek pro mimounijní lékaře, respektive pro ukrajinské lékařky a lékaře usilující o uznání odbornosti získané v jejich původní zemi se zabývali poslanci Výboru pro zdravotnictví [7.6.]. Diskuzi vyvolal David Kasal [ANO], podle kterého by nastavení otázek mělo více cílit na danou odbornost lékaře.

„Za mě by tam měl být jasný cíl daný ministerstvem zdravotnictví,“ uvedl poslanec Kasal.

Od svých známých, kteří si aprobací prošli, se dozvěděl i některé otázky obsažené v testu. Příkladem jmenoval dotaz na novorozeneckou úmrtnost. Nikoli celkovou pro celou ČR, ale v Praze nebo na Moravě s podtextem odpovědi, že hodnotu ovlivňuje i rozdílná životní úroveň v regionech.

„To si nemyslím, že je otázka, která testuje, jestli je ten člověk zdravotně zdatný,“ řekl s tím, že některé otázky by naopak zvládl zodpovědět i laik, tedy nelékař.

„Některé otázky jsou složité i pro zkušeného lékaře. A některé neodpovídají zase tomu, že je to lékař,“ uvedl a dodal, že možná i proto má mimounijní lékař na úspěšné složení aprobační zkoušky čtyři pokusy.

„Když neprojde, v České republice končí, může jít někam jinam. Anebo má možnost začít studovat na lékařské fakultě,“ řekl s tím, že to nepovažuje za příliš vyvážené.

Testovací sady prověřují metodici UK

Na jeho slova na Výboru zareagovala ředitelka IPVZ Irena Maříková. Ta upozornila, že aprobační řízení je dáno zákonem a Institutu nepřísluší v něm činit nějaké úpravy. Vypracováním testovacích otázek pověřilo Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] lékařské fakulty. U zubního lékařství se do jejich tvorby zapojila ještě Česká stomatologická komora. Testy přitom Institut zkouší i na českých studentech.

„Úspěšnost se u nich pohybuje mezi 85 až 95 procenty,“ přiblížila Maříková.

Jako první zdigitalizujeme akreditace, říká šéfka IPVZ

Upozornila, že Institut testovací sety jenom spravuje. Nicméně diskuze i v odborných kruzích o náročnosti testů pro mimonunijní lékaře dobře vnímá. I proto se rozhodli pro určitou revizi testovacích otázek.

„Požádali jsme ministerstvo zdravotnictví, aby nás pověřilo tím, abychom mohli provést analýzu těch otázek. Mohli je poskytnout metodikům Univerzity Karlovy, metodikům testování a odborníkům,“ řekla na jednání Irena Maříková s tím, že zpracování analýzy testovacích otázek stále probíhá.

Ředitelka IPVZ vyjádřila souhlas s tím, že by testování mělo směřovat více kompetenčním způsobem. I proto se ostatně do koncipování otázek nyní vložili metodici a analytici. Systém ale podléhá platné legislativě.

„My jako vykonavatel procesu bohužel nemáme žádné možnosti ho měnit nebo se od něj odchýlit,“ vysvětlila s tím, že mnoho iniciativ, které by zjednodušily vstup ukrajinských lékařů do českého zdravotnictví, přišlo v poslední době i ze senátu.

Zájem Ukrajinců o kurzy češtiny IPVZ je obrovský

K Davidem Kasalem konkrétně jmenovaným otázkám z testů, které často kolují i po sociálních sítích, pak uvedla, že je nemá brát jako skutečný zdroj. Formulace otázek i otázky samotné nejsou v takových případech zcela přesné.

„Pokud máme hovořit o zdrojových otázkách, ty jsou skutečně pouze v databázi IPVZ. A my je můžeme poskytnou jenom ministerstvu,“ uvedla jasně ředitelka IPVZ Irena Maříková.

Na druhé straně je třeba také říci, jak vyplývá z informací redakce ZdraveZpravy.cz, které ale nejsou potvrzené, že v minulosti docházelo k úniku zdrojových otázek z IPVZ. Což by vysvětlovalo i to, proč kolují na sítích.

Uznávání vzdělání lékařů z mimounijních zemí

Podle zákonných podmínek podmiňuje výkon praxe lékařů, zubních lékařů a farmaceutů ze zemí mimo Evropskou unii uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání veřejnou vysokou školou, která uskutečňuje akreditovaný obsahově obdobný studijní program. Pro práci v oboru lékaři z mimounijních zemí musí podstoupit nejméně půlroční praxi. Dále složit jazykovou zkoušku a odborný test v českém jazyce. To na úrovni znalostí tuzemských lékařských státnic.

„Do tohoto procesu vstupuje každý rok kolem 500 uchazečů,“ přiblížila nedávno zájem o vzdělávání Irena Maříková.

Dlouhodobě se podle ní do vzdělávacího procesu zapojují lékaři z postsovětských zemí, nejčastěji právě z Ukrajiny. Na počtu přihlášených ke jmenovaným zkouškám se podle ní uprchlická vlna ještě neprojevila.

O potřebě cizinců v ČR se hodně mluví, ale málo dělá

 

„Úplně jsme to ještě nezaznamenali, protože do aprobačního řízení, které je celé v českém jazyce, musí vstupovat poté, co se naučí na nějaké úrovni český jazyk,“ vysvětlila již dříve ředitelka IPVZ.

Zatím jde spíš o jednotky podaných přihlášek. To především od těch, kteří jazykové kurzy organizované IPVZ absolvovali již loni na jaře. Větší zájem očekává Irena Maříková letos nebo až příští rok.

Veronika Táchová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here