Získání pracovního víza do Velké Británie je po brexitu stejně obtížné, jako je získání pracovního víza třeba do USA nebo Kanady. Nabízejí se ale i výjimky pro určité profese. Patří k nim i zdravotníci.
Podmínky vstupu na britský pracovní trh přiblížila ekonomická diplomatka z českého velvyslanectví v Londýně Michaela Chrtová. Podle jejích slov Británie po brexitu významně omezila vstup pracovníkům z EU na tamní pracovní trh.
„Není to tak, že by se Británie úplně zavřela. Ale kdybyste tam třeba chtěl jet dělat barmana, tak už to bude složitější. To už není kategorie, kterou by v tuhle chvíli poptávali,” říká Michaela Chrtová.
Výjimku podle ní ale stále tvoří zdravotnické profese. Již v době koronavirové pandemie se zavedla víza pro sezónní pracovníky, kdy se ukázalo, že například zemědělské farmy ve Skotsku nejsou schopné najít dostatek pracovníků na místním trhu. Víza pro zdravotníky jsou k dispozici od počátku pandemie. Podle Chrtové jde o dlouhodobě podporovaný sektor.
Skutečností je, že je to právě zdravotnictví, které se v Británii potýká s personálními problémy již několik let. Což platí i pro neustálý nedostatek lékařských i nelékařských zdravotnických profesí. Problémy eskalovaly sérií několika stávek. Do nich se zapojilo až sto tisíc zdravotních sester a dostalo se jim i mezinárodní podpory. Potíže se zajištěním personálu vykazují i sociální služby, kde chybí hlavně pečovatelky.
Brexit britskému zdravotnictví neprospěl
Personální krizi v britském zdravotnictví umocnil odchod země z Evropské unie [EU] v lednu 2020. Podle odborné společnosti Nuffield Trust v Británii v důsledku brexitu ubylo minimálně přes čtyři tisíce lékařů. V systému je nedostatek hlavně anesteziologů, pediatrů a psychiatrů. Chybí i kardiologové a plicní lékaři, tvrdí zástupci Nuffield Trust.
Podle nich pracovalo v roce 2021 ve Spojeném království na 37 tisíc lékařek a lékařů z jiných evropských zemí. Bez brexitu by podle studie působilo nyní v Británii přibližně 41 300 lékařů z EU. Což by bylo oproti aktuálnímu stavu o téměř 4 300 odborníků více.
Nyní jenom v Anglii chybí přes 10 500 lékařů. A chybí i nelékařský zdravotní personál. Jestliže v hospodářském roce 2015/2016 do země přišlo bezmála deset tisíc zdravotních sester a porodních asistentek z unijních zemí, tak v roce 2022 jich země přijala pouze 663. Na druhou stranu podle Nuffield Trust vzrostl počet odborných sil z jiných zemí, jako jsou Indie a Filipíny. Ještě hůře než na zdravotnictví dopadl brexit podle společnosti na sociální služby, kde chybí pečovatelky ze zemí EU.
Zástupci Nuffield Trust ale i uvádějí, že přes vstřícnost země vůči zdravotníkům z EU zůstává získání pracovního víza pro zdravotníky finančně nákladné. A provázejí ho vysoké byrokratické nároky. To problémy prohlubuje a zpomaluje jejich řešení.
Kolik si vydělá zdravotní sestra v Británii
Po navýšení počtu lékařů ve zdravotnictví volali britští zdravotníci už před odchodem země z EU v roce 2020. Řešení situace nespatřují ani v navyšování počtu studentských míst na lékařských fakultách.
„I kdyby se podařilo vzdělat v oblasti lékařství více Britů, bez EU a kolegů ze zahraničí by to vzhledem k délce studia i tak trvalo neúměrně dlouhou dobu, než by země nedostatek zdravotníků překonala,“ uvedla pro The Guardian Kitty Mohanová z britského sdružení lékařů BMA.
Britský veřejný zdravotnický systém [National Health System, NHS] patří podle ní ale i dalších autorit k léta podfinancovávaným segmentům. Což je další důvod, proč mu chybí personál. Britští zdravotníci odcházejí za vyššími výdělky do USA.
Podfinancování je důvodem nedostatku pracovníků v britském zdravotnictví i podle tamní odborové organizace Royal College of Nurses [RCN]. Zástupci RCN uvedli, že reálné mzdy zdravotních sester od roku 2010 propadly o 20 procent. V Británii jejich platy začínají na 27 000 liber [cca 766 000 Kč] hrubého za rok.
Podle listopadových údajů britského statistického úřadu je průměrná britská mzda za práci na plný úvazek 33 tisíc liber [937 000 Kč] ročně. Neodpovídající mzdy sester v Británii dokládá i přístup tamních zdravotnických zařízeních. Zhruba čtvrtina nemocnic pro své zaměstnance zřídila v době vysoké inflace potravinové banky, aby jim pomohla vyrovnat se s rostoucími náklady na život.
–ČTK/DNA–
