K dobrovolným přesčasům nemůže lékaře nikdo nutit a sloužit je nemusejí. Pokud jim přístup zaměstnavatele nevyhovuje, díky vysoké poptávce mohou lékaři odejít na jiné pracoviště. Uvedl to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
K navýšení limitu dobrovolných přesčasů ve zdravotnictví až na dvojnásobek současného stavu, které zavádí novela zákoníku práce, se včera[5.9.] na tiskové konferenci k navýšení důchodů od ledna 2024 vyjádřil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].
„Ani teď, ani touto novelou nikdo nikoho nemůže nutit sloužit přesčasové hodiny… Vždycky ten lékař je ten, kdo rozhoduje o tom, jestli ten přesčas bude, nebo nebude sloužit,“ vyjádřil se k výhradám některých lékařů k novele ministr Jurečka.
Pokud pak podle něj danému lékaři nastavené podmínky ze strany jeho zaměstnavatele nevyhovují, pak záleží jen na něm, jak se rozhodne. Díky vysoké poptávce ve zdravotnictví dnes nemají podle ministra lékaři problém se na trhu práce uplatnit.
„Na pracovním trhu je dnes taková poptávka po lékařích, že si neumím představit, že by nějaký představitel nemocnice toto chtěl vynucovat za cenu toho, že mu lékař třeba i odejde za jiným zaměstnavatelem,” dodal ministr.
Takzvaný institut další dohodnuté práce ve zdravotnictví funguje podle Jurečky i v okolních zemích a většině unijních státech. Připomněl, že institut se v Česku využíval již dříve. Později se ze zákoníku práce odstranil a nyní se do něj opět vrací.
Proti vyšším limitům se postavili hlavně mladí lékaři
Podle projednávané novely zákoníku práce může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat za rok nejvýš 150 hodin přesčasů, a to maximálně osm hodin týdně. Na dalších přesčasových hodinách už se spolu musí dohodnout. Přesčas lékaři pracují nanejvýš 26 týdnů po sobě. Kolektivní smlouva může dobu vymezit až na 52 týdnů.
Proti navýšení dobrovolné práce přesčas pro zdravotnictví se ostře vymezila Sekce mladých lékařů České lékařské komory [ČLK] v čele s předsedou Janem Přádou. Sekce vyzvala politiky, aby Sněmovna neschválila novelu zákoníku práce v navrhované podobě.
Předloha umožňuje zdvojnásobit počet hodin přesčasů u lékařů na 832 hodin ročně. Pro záchranáře pak až na tisíc hodin přesčasů za rok.
„Veřejně vyzývám veškeré politické špičky. Konkrétně pana ministra Válka, pana ministra Jurečku, pana předsedu vlády Fialu a všechny další, kterých se to týká. Velmi rádi se s vámi sejdeme, velmi rádi budeme jednat a budeme velmi rádi, pokud najdeme společné řešení v tom, jak se postarat o české pacienty,“ uvedl na tiskové konferenci Jan Přáda.
Pokud novela ve stávajícím znění projde, lékaři pohrozili, že přestanou od 1. prosince sloužit dobrovolné přesčasy. Do výzvy se zapojilo 4 000 z 20 000 lékařů sloužících v nemocnicích. Podle Přády už mají všichni lékaři v nemocnicích oněch 416 hodin legálních přesčasů za tento rok odpracovaných. Pokud opravdu nezačne debata mezi lékaři a politiky, pak přestanou od prosince lékaři zapojení do iniciativy sloužit další přesčasové směny.
České zdravotnictví funguje na přesčasech
Institut další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví zavedl pozměňovacím návrhem na pětileté období do novely zákoníku předseda sněmovního Výboru pro sociální politiku Vít Kaňkovský [KDU-ČSL].
Problém je, že podle Víta Kaňkovského nemá české zdravotnictví příliš na výběr. Dané přesčasy totiž nemá v nemocnicích, převážně pak na pohotovostech, kdo vykrýt.
„Bohužel v tuto chvíli máme na misce vah pouze ta dvě řešení,“ vysvětlil Kaňkovský důvod pro podání pozměňovacího návrhu na červnovém jednání sněmovního Výboru pro sociální politiku.
Prvním z nich je omezení zdravotní péče, druhým pak využití zmiňovaného institutu další dohodnuté práce přesčas pro zdravotnictví.
Záleží na nemocnicích, tvrdí Kaňkovský
Nyní podle Kaňkovského záleží na vedení nemocnic a odborech, jaké podmínky konkrétně dohodnout. Problém ale čeká řešení i v budoucnu, uvedl Kaňkovský. Ministra práce Mariana Jurečku k řešení problému vyzval i Senát, který novelu zákoníku práce vrátil s pozměňovacími návrhy zpět do Sněmovny.
„Nejsem ten, kdo je schopen vyřešit problémy zdravotnictví. My jsme otevřeli možnost využívat tohoto nástroje. Pokud bude vůle a shoda mezi lékařem a zaměstnavatelem,” řekl Jurečka.
Podle jeho názoru je hledání řešení především v kompetencích ministerstva zdravotnictví a školství. Novela zákoníku zavádí pravidla ze dvou směrnic EU o předvídatelných pracovních podmínkách a o rovnováze mezi prací a rodinou. Česko je mělo v praxi mít už od srpna loňského roku. Na transpozici zákoníku měli čeští zákonodárci přes tři roky. Minulá vláda to však neprovedla a Česku nyní hrozí vysoké pokuty za zpoždění.
Podle podkladů k novele může Evropská komise [EK] požadovat jednorázově minimálně 1,31 milionu eur [cca 31,7 mil. Kč] a za každý den až do nápravy penále od 1 584 do 95 013 eur [cca 38 300 až 2,3 mil. Kč]. Podle vyjádření ministra Jurečky se česká strana se zástupci EK dohodla na tom, že pokud norma začne platit od letošního září, sankce by být nemusela. Senát novelu Sněmovně ale vrátil. Ministr zmínil, že by tedy zákoník mohl být účinný od října.
„Věřím tomu, že se podaří Komisi přesvědčit, aby sankce vůči nám za další měsíc navíc uplatněna nebyla,” dodal Jurečka.
–ČTK/VRN–
