Děti do 18 let věku tvoří třetinu příjemců pomoci potravinových bank. Zhruba čtvrtina klientů jsou Romové. Dále si pro darované potraviny často chodí bezdomovci, cizinci a senioři. Loni lidé a firmy darovali přes 1 200 tun potravin.
O balíčky potravinových bank, jejichž obsahem nejsou jen potraviny, ale i hygienické potřeby, je v Česku rok od roku větší zájem. Loni si pro tyto balíčky podle předsedy České federace potravinových bank [ČFPB] Aleše Slavíčka přišlo přibližně 400 tisíc osob. To je oproti roku 2022 nárůst téměř o 90 tisíc lidí.
„Mám z toho ohromnou radost a jsem za to strašně rád,“ uvedl na sněmovním Výboru pro sociální politiku [10.1.] k tématu potravinová pomoc předseda ČFPB Aleš Slavíček.
Do roku 2030 chce vedení potravinových bank takovou pomoc poskytnout dvojnásobnému počtu lidí oproti číslům z loňského roku. To znamená, že by se potravinová pomoc mohla za šest let v Česku týkat až 800 tisíc lidí.
Třetina potravinové pomoci připadá na děti do 18 let
Nicméně i tato bohulibá činnost má své stinné stránky. Totiž rychlý růst osob závislých na pomoci potravinových bank ukazuje na nedobré sociální zázemí lidí v České republice. A co hůře, až třetina podporovaných osob připadá na děti do 18 let věku. Před poslanci Výboru to uvedla náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Zuzana Freitas Lopesová [Piráti].
„Nejvýznamnější byla skupina dětí do 18 let, ty tvořily třetinu všech podporovaných osob,“ uvedla náměstkyně.
Další významnou skupinu tvořili Romové. Jejich podíl na čerpané pomoci potravinových bank loni zabíral podle Freitas Lopesové zhruba 25% podíl. Přibližně pětina příjemců potravinové pomoci připadá na osoby bez přístřeší a cizince z třetích, mimounijních zemí.
„Ženy tvořily asi 49 procent podpořených osob,“ uvedla.
Pro potravinové balíčky si podle ní chodí i lidé se zdravotním hendikepem. Tato skupina příjemců pomoci čítá asi desetinu z celku.
Potravinovým bankám se v Česku daří
V loňském roce potravinové banky redistribuovaly skrze výdejny potravin nebo jiné zprostředkovatele kolem 60 druhů převážně trvanlivých potravin.
„Jako je mouka, luštěniny, těstoviny, rýže, olej, ale i hotové výrobky, masové konzervy, piškoty, instantní polévky, přesnídávky,“ vyjmenovala náměstkyně Lopesová.
Správci pomoci tvoří speciální balíčky s potravinami určenými i pro malé děti a osoby s potravinovými intolerancemi či dietami.
Předseda potravinových bank Slavíček před poslanci vyzdvihl, že potravinovým bankám se daří. To po loňském prvním pololetí, kdy lidé a firmy darovali méně potravin a dalšího zboží, zřejmě kvůli inflaci, podotkl Slavíček. Nedostatek zásob v bankách s potravinami ještě umocnil nárůst poptávky od potřebných.
„V některých regionech to byl až 30% nárůst lidí, co si přišli do potravinové banky,“ řekl.
Koncem loňského roku se ale podle něj podařilo dohnat výpadek z první poloviny roku a za celý rok se ve skladech potravinových bank nakonec sešlo přes 1 200 tun potravin.
„Objemem se určitě dostaneme nad rok 2022, předchozí rok překonáme,“ dodal Slavíček.
Úřady plní cíle Green Dealu a podporují snižování odpadu
Na financování provozu potravinových bank i nákupech potravin a dalšího zboží pro ně se podílí několik ministerstev současně. Ministerstvo práce a sociálních věcí [MPSV] uvolňuje potravinovým bankám v dotačních titulech peníze na nákupy potravin a hygienického zboží. Od loňska zaštiťuje tříletý projekt výdejen potravin z větší části financovaný z evropských peněz. Takových výdejen dnes převážně v regionech funguje 163 a jsou provázány s místními úřady a jejich sociálními pracovníky.
Dále se potravinovým bankám dostává peněz rovněž skrze dotace od Ministerstva zemědělství ČR [MZe], které naplňuje jeden z cílů Green Dealu stanovený Evropskou unií. A podle kterého se má snížit potravinový odpad u českých domácnostní a maloobchodu o 50 procent. Podle náměstka ministra Radka Lanče [TOP 09] od roku 2016 vyplatil resort bankám přes 580 milionů korun. Loni činila podpora 100,62 milionu korun. Pro letošní rok se počítá s podporou ve výši 95 milionů korun.
Provoz potravinových bank podporuje i Ministerstvo životního prostředí ČR [MŽP], které je podpořilo v celkem 22 projektech. Objem podpory čítá přes 500 milionů korun. I resort životního prostředí plní bruselské cíle na snižování potravinového odpadu a plýtvání s potravinami. Jeho úkolem je navyšovat kapacity potravinových bank, aby měly zboží kde skladovat a jak distribuovat. Úřadem vypisované výzvy tak míří na nákupy ekologických vozidel pro banky, renovaci a rozšiřování skladů a další logistiky.
Veronika Táchová
