Hojení vleklých ran urychluje v KKN ultrazvuková čistička

0
2084
ran
Kožní oddělení Karlovarské krajské nemocnice / Foto I, II: KKN

K léčbě těžko hojitelných ran pořídila Karlovarská krajská nemocnice [KKN] ultrazvukovou čističku. K odstranění ran už tak lékaři nepoužívají ostrou lžičku, ale pro pacienta méně bolestivou a účinnější techniku pod proudem vody.

Ultrazvukovou čističku za 1,1 milionu korun používají k léčbě vleklých a těžko hojitelných ran lékaři lůžkové části kožního oddělení karlovarské nemocnice. Její pořízení financoval Karlovarský kraj formou dotace.

„V Karlovarském kraji dlouhodobě v péči o chronické defekty zaostáváme. Prvním krokem v péči o tyto defekty tak, jak současná medicína velí, je právě ultrazvuková čistička ran, která má za úkol šetrně odstranit vleklé rány,“ říká primář kožního oddělení karlovarské nemocnice Tomáš Pospíšil.

Do doby pořízení ultrazvukové čističky zdravotníci jeho oddělení odstraňovali těžko léčené kožní rány mechanicky. To znamená ostrou lžičkou, což je ve srovnání s léčbou ultrazvukovou čističkou pro pacienta podstatně bolestivější. A rána se i pomaleji zahojuje, pokud se vůbec hojí.

Rychlejší a méně bolestivá metoda léčby otevřených ran

Díky čističce nyní zdravotníci odstraní povleklé defekty z povrchu ran a zbytky mrtvé tkáně pod proudem vody mnohem šetrněji, bez poškození hlubších struktur. I když jde o razantnější způsob odstranění odumřelých tkání, tak je přesto zákrok pro pacienta daleko méně bolestivý.

„Velkým přínosem tohoto přístroje je při léčbě vedle zásadně menší bolestivosti také urychlení hojení celé rány. Což je klíčové,“ dodává primář.

ran

Nejedná se však o jednorázové ošetření rány. Zákrok čističkou se musí opakovat, dodává primář.

Chronické rány [na obr. vpravo, zdroj: KKN] vznikají z nehojících se akutních ran. Právě akutní a chronické rány jsou celosvětově jednou z největších zdravotních zátěží. Zásadně zvyšují nemocnost a úmrtnost pacientů a ovlivňují kvalitu jejich života.

Léčba otevřených ran amniovou membránou

Další v posledních letech velmi účinnou a v praxi ověřenou léčbou vleklých ran je amniová membrána. Podle diabetologa a prezidenta České podiatrické společnosti Miroslava Koliby jde o léčebnou terapii se skvělými výsledky.

„Mohu uvést mnoho případů pacientů, kteří se trápili roky s otevřenou ránou, přišli k nám do ambulance, a my jsme jim za dva měsíce díky amniové membráně ránu zhojili jako mávnutím kouzelného proutku,“ řekl Miroslav Koliba v nedávném podcastu Zdravé Zprávy.

Ránu na noze zhojíme velice rychle, říká Miroslav Koliba

Zákrok amniovou membránou spadá do úhrad ze zdravotního pojištění. Což dlouho nebylo, podotýká Koliba. A i když tuto technologii, která využívá placenty rodiček, nelze podat každému pacientovi s chronickou ránou, pomoci může desítkám tisíců lidí. Už třeba proto, že v Česku je asi milion diabetiků a podle statistik každému čtvrtému z nich během života hrozí riziko otevřené rány na noze.

„Přece jen… Ta náplast je relativně drahá. A není na každou ránu. Na povleklé, zanícené nebo rány, které nemají vyřešenou příčinu, ji aplikovat určitě nemůžeme. Ale pokud je rána čistá, stagnuje její hojení a ranhojič už nemůže použít nic jiného, tak zde je určitě načase vytáhnout amnioderm a aplikovat ho,“ vysvětluje Koliba.

Otevřenými ranami netrpí jen diabetici

On sám ve své praxi amniovou membránu vždy aplikuje pacientům, u nichž lékař v minulosti vyzkoušel všechny možné způsoby, aby u nich ránu zaléčil. A i když nic nepodcenil, udělal vše, co měl, tak rána přesto zůstala. Škoda podle něj ale je, že jako ambulantní lékař může technologii podávat pouze diabetikům. Otevřenými ranami přitom netrpí jen diabetici. Lidé řeší i bércové vředy, popáleniny, proleženiny… Typů otevřených ran je nespočet.

Doplněk stravy pomáhá zhojovat otevřené rány i covid

Za chronickou ránu považujeme tu, která vznikla z akutní rány kvůli přidruženým onemocněním. Jako jsou poruchy výživy kůže, poškození cévního systému či nádorového onemocnění nebo infekce. A taková rána se ani přes dosavadní terapii po dobu 6 až 9 týdnů nezhojí a dochází postupně k narušení kůže a jejích kožních vrstev.

Nejčastěji se chronické rány rozvíjí u pacientů s vážnou formou cukrovky nebo ischemickou chorobou dolních končetin. Dále se objevují u pacientů s nehojícími se bércovými vředy při chronické žilní nedostatečnosti a u pacientů s komplikovanými pooperačními ranami.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here