Až polovina klíšťat v parcích nese bakterii nebezpečnou pro člověka

0
989
klistat
Odbornice NRL pro lymeskou borreliózu SZÚ sbírá vzrorky klíšťat takzvaným vlajkováním. Klíšťata se nachytají smýkáním barevné látky po trávníku a putují do odběrové nádobky. / Foto: SZÚ

Mimo lymeskou borreliózu a klíšťovou encefalitidu přenášejí klíšťata i další onemocnění, jež vyvolají horečnaté a zánětlivé nemoci. A vědci nyní zjistili, že takto nakažených klíšťat přebývá podstatně víc v městských parcích než v lesích.

Aktivitu klíšťat i to, zda jsou infikovaná na člověka a na zvířata přenosnými chorobami, v loňské sezonně sledovali pracovníci Státního zdravotního ústavu [SZÚ] společně s parazitology Biologického centra AV ČR [BC AV ČR] a VŠB – Technické univerzity Ostrava [VŠB-TUO].

Při výzkumu v každém krajském městě sbírali klíšťata v parcích. A zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu. Z nich vyplynulo, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná častěji než ta v přírodě.

Dalším podstatným zjištěním je, že v některých městských parcích přebývalo přes 30 procent borrelií nakažených klíšťat. V průměru pak u každého čtvrtého klíštěte z městské zeleně laboratorní PCR test potvrdil přítomnost bakterie způsobující lymeskou borreliózu.

„Celkově jsme v prvních osmi měsících projektu nashromáždili přes tři tisíce klíšťat z městských a příměstských parků a lesoparků,“ říká vedoucí projektu zvaného Klíšťata ve městě Václav Hönig z Parazitologického ústavu BC AV ČR.

Nasbíraná klíšťata vědci otestovali na přítomnost pěti druhů bakterií, které způsobují onemocnění u člověka.

„Téměř polovina klíšťat, přesně 44 procent, se infikovalo alespoň jednou z těchto bakterií,“ přibližuje výsledky Hönig.

Nejčastěji u testovaných klíšťat nacházeli bakterii způsobující lymeskou borreliózu, to u 26 procent klíšťat. V laboratořích vědci pomocí metody PCR klíšťata otestovali dále na bakterie příbuzné borrelii, které u člověka způsobující návratné horečky [B. myiamotoi]. Dále na původce anaplazmózy [Anaplasma phagocytophilum], neoehrlichiózy [Neoehrlichia mikurensis] a rickettsiózy [Rickettsia].

Aktivita klíšťat dnes trvá i v zimních měsících

Aktivitu klíšťat sledují vědci průběžně po celý rok v parcích v Praze, Ostravě a Českých Budějovicích. Alespoň jednou za sezónu vyrážejí sbírat klíšťata i do ostatních krajských měst. Vzorky klíšťat sbírají takzvaným vlajkováním. Klíšťata nachytávají smýkáním výrazně barevné látky po trávníku. A z ní pak putují do připravené odběrové nádobky.

A jak upozorňuje vedoucí Národní referenční laboratoře [NRL] SZÚ pro desinsekci a deratizaci Martin Kulma, tak není pravda, že klíšťata se podstatně méně vyskytují v městských parcích než vzdálených lesích.

„V průměru jsme ve všech krajských městech nalezli 15 aktivních klíšťat na sto metrů čtverečních. Což je výrazně více, než nacházíme v lesích,“ vyjasňuje s tím, že klíšťata se v zeleni objevují i v zimních měsících.

„Zajímavé je, že jsme ojedinělá aktivní klíšťata našli i v teplejších dnech prosince, ledna i února,“ dodává.

Na očkování proti encefalitidě i letos přispějí pojišťovny

Rozdíly v osídlení městské zeleně klíšťaty vědci ale vidí i v samotných městských parcích. Podle Höniga ve výskytu klíšťat ve městě hraje roli údržba daného prostranství.

„Výrazný rozdíl jsme zaznamenali mezi parky i jejich částmi podle toho, zda se jednalo o centrální městské udržované parky nebo spíše o lesoparky s křovinami a stromy. Na různých místech jsme našli od 1 až po 72 klíšťat na sto metrů čtverečních,“ vysvětluje.

Nejvíce klíšťat bývá podle výzkumu, který potrvá tři roky, v méně udržovaných částech parku. Na pravidelně sekaném trávníku nacházeli klíšťata spíše výjimečně, dodává Hönig.

Bez repelentu raději ani do městského parku

S ohledem na prevenci nákaz klíšťaty přenášenými nemocemi vědci s odkazem i na výsledky loňského testování klíšťat v městské zeleni upozorňují, aby byli lidé obezřetní a prohlíželi se i po návratu z městského parku. A v době nejvyšší klíšťové aktivity ideálně použili repelentní přípravek odpuzují nejen komáry, ale i klíšťata.

„Ve městech, kde je významně vyšší frekvence pohybu lidí a jen málokdo použije repelent před procházkou v parku. Či se po návratu ze zahrady zkontroluje, zda nemá přisáté klíště, představuje městská zeleň vysoké zdravotní riziko,“ upozorňuje Kateřina Kybicová, vedoucí NRL pro lymeskou borreliózu SZÚ.

Klíšťata přenášejí nový virus. Ve Španělsku zemřel člověk

Stejné výsledky vysoce infikovaných klíšťat podle ní pozoruje SZÚ v pražských lesoparcích v posledních deseti letech. A přidává i jednu zajímavost. A sice, že do sledování aktivity klíšťat se brzy zapojí i veřejnost. To pomocí aplikace, díky níž odkudkoli nahlásí nálezy klíšťat přisátých na lidech. Anebo i na domácích mazlíčcích či nalezených například jen doma na zahradě.

„Informace o výskytu lidmi nahlášených klíšťat a také jejich fotografie si pak všichni prohlédnou v interaktivní mapě,“ říká smysl chystané aplikace Pavel Kukuliač z VŠB-TUO.

Testovací verzi aplikace slibuje veřejnosti zpřístupnit na přelomu letošního a příštího roku. S její pomocí později vědci zjistí, které lokality patří co do výskytu klíšťat za rizikové. Odkud si lidé klíště nejčastěji přinesou.

–VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here