Inovativní farmaceutické společnosti ve spolupráci s akademiky aktuálně pracují na výzkumu 103 nových vakcín. Mnohé vakcíny, více než polovina vyvíjených, jsou již ve stádiu takzvaných kandidátních vakcín.
Prosincová analýza evropské asociace Vaccines Europe Pipeline Review 2023 přinesla aktuální informace z výzkumu nových očkovacích látek. Většina nyní zkoumaných očkovacích látek je určena pro dospělé [83 z celkových 103]. Vyvíjí se ale i vakcíny pro děti a kombinované přípravky pro dospělou i dětskou populaci.
„Vakcíny jsou založené na stále širším spektru technologií účinku. Jedná se například o mRNA, monoklonální protilátky, vektorové nebo proteinové vakcíny,” vysvětluje výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] David Kolář.
Vývoj se podle něj zaměřuje zejména na přípravky pro mimořádné situace způsobené například covidem-19, virem Zika nebo Nipah. Důležité jsou rovněž vakcíny proti endemickým nemocem i těm, jež se přenášejí ze zvířat na lidi [tzv. zoonózy].
Téměř polovina ze zkoumaných látek je určena k prevenci onemocnění, u nichž zatím účinná prevence očkováním neexistuje. Například gonorrhoea [kapavka], lymeská borrelióza nebo norovirové gastroenteritidy.
V souladu s prioritami Světové zdravotnické organizace [WHO] a současnou největší zdravotnickou výzvou v podobě odolnosti bakterií na antibiotika se vyvíjí i očkovací látky, jež zpomalují vznik a šíření některých typů bakterií. Jako je například e.coli, salmonela či streptokok. Intenzivní výzkum probíhá také v oblasti prevence onkologických onemocnění způsobených viry, například HPV.
Výzkum běží i tam, kde vakcíny zatím nejsou
Novinka posledních let je výzkum léčebných přípravků využívajících technologii vakcín k léčbě, tedy nejen prevenci, onemocnění způsobených infekčními choroboplodnými zárodky [tzv. agens], jako jsou hepatitida B nebo lidský herpes virus. To znamená, že výzkum necílí jen na onemocnění, u nichž zatím prevence pomocí očkování není k dispozici, ale i v oblastech již existujících vakcín.
„Padesát osm procent kandidátních vakcín se zaměřuje na již existující očkovací látky. Například proti chřipce, zarděnkám, spalničkám nebo pásovému oparu. V těchto případech je cílem výzkumu rozšířit použití přípravku na novou populaci těch nejohroženějších, často seniorskou populaci, těhotné ženy nebo děti,“ říká David Kolář.
[Zdroj: AIFP]
Dodává, že se investuje také do vývoje vakcín, jež kombinují protilátky proti různým onemocněním do jedné dávky. Snižuje se tím počet podaných injekcí a zjednodušuje národní očkovací schéma.
„Často se také zkoumá použití nového přístupu k prevenci nemocí například zacílením na jinou část protilátek,“ doplňuje Kolář s tím, že farma firmy se zaměřují nejen na zvyšování účinnosti vakcín, ale i na zrychlení případného výrobního procesu.
Prioritou musí být proočkovanost
Výzkum a vývoj nových očkovacích látek je komplikovaný a komplexní proces probíhající za striktních mezinárodně platných pravidel tzv. Správné klinické praxe. Vakcíny jsou v různých stadiích výzkumu. Pokud ten bude úspěšný a očkovací látka se registruje, dostává se na trh v horizontu několika měsíců až let.
„Je skvělou zprávou, že se na trh každý rok dostávají nové účinné vakcíny a řada dalších se vyvíjí. Jejich samotná existence však pro zlepšení zdraví populace stačit nebude,“ upozorňuje David Kolář.
Podle něj se očkování musí stát dlouhodobou prioritou nejenom pohledem lékařů, ale zejména státu a zdravotních pojišťoven.
Důvod je zřejmý. Prevence skrze očkování přináší mnoho benefitů. Od zachování zdraví, zvýšení kvality života až po ochranu těch, kteří se z různých důvodů neočkují. Očkování přispívá ke snižování počtu ztracených pracovních dní kvůli nemoci a výrazně snižuje také náklady na zdravotní péči.
–RED–
