Zákon o zdravotnických prostředcích ohrožuje výrobu zubních náhrad v Česku. Tvrdí to zástupci Komory zubních techniků ČR [KZT ČR]. Nová legislativa v oblasti zdravotnických prostředků totiž stanovuje zubním laboratořím nové povinnosti.
Zubní laboratoře musejí zavádět systémy řízení rizik a řízení kvality a vést další technickou dokumentaci. Také prokazují bezpečnost, kvalitu a dohledatelnost používaných materiálů.
„Aplikace nové legislativy je likvidační pro velkou část zubních laboratoří a reálně ohrožuje fungování celého oboru,“ říká k nově platné normě prezident KZT ČR Lukáš Seidl.
Upozorňuje dále na to, že nová legislativa zvyšuje zubním laboratořím prostřednictvím nových povinností náklady. Ty budou muset brzy promítnout do cen a úhrad za protetická ošetření.
Potíže podle Seidla laboratořím přináší hlavně povinnost ve svých provozech zavést systém řízení rizik a systém řízení kvality. Pro téměř všechny zubní laboratoře je tato problematika zcela nová. A teprve se v ní začínají orientovat. Už nyní ale vědí, že do praxe přináší výrazný nárůst administrativy.
„Musíme zaznamenávat a uchovávat informace o konkrétních použitých materiálech a jejich šaržích nejméně deset let od vyrobení zubní náhrady. Musíme také vypracovat a vést aktuální rozsáhlou technickou dokumentaci. Ať už pro samotnou výrobu, nebo pro řízení rizik a systém řízení kvality. Všechny zmíněné skutečnosti výrazně zatěžují zubní laboratoře personálně a ekonomicky,“ říká viceprezidentka KZT ČR Deana Hejnová.
Nová legislativa vychází z nařízení EU
Podle prezidenta KZT ČR Lukáše Seidla existuje reálná obava, že náročné legislativní požadavky ohrozí schopnost zubních laboratořích poskytovat cenově dostupné zubní náhrady pacientům a zubním lékařům.
„Výroba zubních náhrad je už teď v České republice činností s minimální marží, ve které není prostor na pokrytí těchto dodatečných nákladů zubními laboratořemi,“ tvrdí.
Podle jeho slov se nyní zřetelně ukazuje, že aplikace nové legislativy je likvidační pro velkou část zubních laboratoří a reálně ohrožuje fungování celého oboru.
Systém řízení rizik a řízení kvality normy doposud vyžadovaly pouze u výrobců sériově vyráběných zdravotnických prostředků, a ne u výrobců individuálně zhotovovaných zdravotnických prostředků, kam se řadí zubní laboratoře.
„Zubní laboratoře vstupují do nové éry regulace, která klade větší důraz na bezpečnost, kvalitu a transparentnost v oblasti zdravotnických prostředků i použitých materiálů. Zároveň je schopnost zubních laboratoří přizpůsobit se novým požadavkům klíčovým faktorem v jejich budoucím fungování,“ upozorňuje Hejnová.
Zubní laboratoře se tak podle ní ocitají pod zvýšeným tlakem, aby doložily skutečnost, že veškeré používané materiály a procesy výroby splňují nejnovější normy. A jsou v souladu s požadavky na bezpečnost pacientů. Což nyní v zubních laboratořích kontroluje Státní ústav pro kontrolu léčiv [SÚKL].
I Hejnová zmiňuje jako hlavní potíž povinnost zavedení systému řízení rizik a systému řízení kvality. Ty prozatím platily pro výrobce sériově vyráběných zdravotnických prostředků. Nikoli pro výrobce individuálně zhotovovaných zdravotnických prostředků.
Zubní náhrady hradí pojišťovny, ale ne vždy plně
Zubní lékař může podle stavu chrupu pojištěnce nechat zhotovit celkovou nebo částečnou snímatelnou zubní náhradu, protézu. Oba tyto druhy zubních snímatelných náhrad jsou z veřejného zdravotního pojištění dospělému pojištěnci hrazeny 1x za 4 roky. Pacientům se nabízí několik možností. Celkovou snímatelnou náhradu zhotoví laboratoř ve dvou variantách, a to v základní nebo takzvané “ostatní”.
- Celková snímatelná náhrada v základním provedení, pryskyřičné zuby a pryskyřičná báze zubní náhrady. Spoluúčast pojištěnce v případě celkové snímatelné náhrady základní není žádná.
- Celková snímatelná náhrada, tzv. ostatní: Zubní lékař může pojištěnci zhotovit celkovou snímatelnou náhradu ostatní, která je vyrobena za použití jiných technologických postupů, materiálů a konstrukčních prvků než celková snímatelná náhrada základní. Pojišťovna hradí celkovou snímatelnou náhradu ostatní částečně.
- Částečná snímatelná náhrada nahrazuje chybějící zuby v horní či spodní čelisti, není určena pro bezzubé čelisti. Používá se zpravidla v situaci, kdy zbývající zuby nejsou schopny nést pevnou náhradu, takzvaný můstek. Ale jsou ještě dostatečně kvalitní, aby tvořily oporu pro částečnou snímatelnou náhradu.
Částečná snímatelná náhrada se zhotovuje ve dvou variantách-základní a ostatní:
- Částečná snímatelná náhrada v základním provedení má pryskyřičné tělo se zabudovanými jednoduchými opěrnými a retenčními prvky. Zajišťuje smíšený přenos žvýkacího tlaku a stabilitu protézy v ústech. Je plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
- Částečná snímatelná náhrada ostatní se vyrábí za použití jiných technologických postupů, materiálů a konstrukčních prvků, například kovové spojovací třmeny, zásuvné spoje apod., než částečná snímatelná náhrada základní. Úhrada z pojištění je částečná. Částku do plné ceny doplácí pojištěnec.
O úhradu zubní náhrady ze zdravotního pojištění pacient nežádá. Pojišťovna ji hradí přímo poskytovateli zdravotní péče. U plně hrazených variant náhrad pojištěnec nedoplácí žádnou částku. U částečně hrazených variant doplácí rozdíl mezi celkovou cenou a částkou, kterou hradí pojišťovna poskytovateli.
Už dnes jsme na tom stejně, jako v rozvojových zemích. Národ bez zubů, jako indiáni. A to díky panu Šmuclerovi. Za komunistů to bylo bez problémů. 2 x ročně chodil zubař do škol a kontroloval děti. Kam nás dnešní vlády dostali ? Zubní hygiena byla stejně jako ostatní ošetření bezplatná. Nebylo by lepší, vrátit se zpět o 40 let ? Stejně je to i v ostatních zdr. zařízeních ? Platíme si si zdrav. pojištění a péče je stejná jako v rozvojových zemích. Omlouvám se cenzorovi, ale jinak to nevidím. Jsem r. 1942, tak něco pamatuji.