Zaprášené plíce z pracovních nemocí mizí, přicházejí ale jiné

0
1337
nemoci
Foto: Freepik.com

Z nemocí z povolání ubylo podle Marie Nakládalové z Kliniky pracovního lékařství FN Olomouc zaprášených plic. Méně je i poškození sluchu a kožních nemocí. Ale přibývá zátěží rukou, duševních nemocí a zůstávají malignity z azbestu.

Od 90. let v Česku postupně ubývá nemocí z povolání s výjimkou covidu-19, který v posledních letech mezi nemocemi z povolání dominuje. Jsou tu ale i další trendy.

„Ubylo zaprášených plic, to byla ostuda z komunismu,“ uvedla na tiskové konferenci k pracovnímu lékařství České lékařské společnosti JEP docentka Nakládalová.

Loni u nás do registru nemocí z povolání SZÚ přibylo sice 7 001 profesních nemocí. 6 265 z nich ale připadalo na covid-19. Při nezapočítání této infekce, kterou se většinou nakazili zdravotníci a pracovníci sociálních služeb, pak lékaři loni uznali 736 nemocí z povolání.

„A můžeme se radovat i ze snížení počtu poruchy sluchu a kožních nemocí,“ poukázala docentka na další nemoci, kterými pracovníci dříve často trpěli kvůli výkonu práce.

Podle přehledů Státního zdravotního ústavu [SZÚ], který vede registr nemocí z povolání, u nás v roce 1996 specialisté na pracovní lékařství uznali 2 517 nemocí z povolání.

Největší podíl na nich zaujímali pracovníci z Karviné [cca 11 %], Ostravy [cca 9 %] a Frýdku Místku [cca 9 %]. Vyšší čísla, i když s významnými odstupy, vykazovaly okresy Příbram a Kladno, to mezi 3-4 procenty na všech uznaných nemocí z povolání. A ponejvíce u nich šlo o poškození plic, průdušek a pobřišnice. Těchto onemocnění z povolání podle docentky Nakládalové podstatně ubylo.

Profesní nemocí je více než uvádí jejich seznam

Docentka Nakládalová ale poukazuje na rostoucí počty pracovníků s onemocněními, která vznikají kvůli přetěžování horních končetin.

„Nemůžeme ale být spokojeni s tím, jak se zvedá tempo práce. […] A přetěžování horních končetin. Tam ten pokles bohužel nevidíme. A vznikají nemoci, které by vznikat nemusely,“ upozornila na současná rizika nemocí z povolání.

To stejné platí u profesních nemocí z vibrací, kde jejich počty stagnují. Tedy tímto směrem je podle jejích slov třeba napnout síly a pozornost v prevenci. Lékaři středisek pracovního lékařství podle docentky Nakládalové stále ještě prošetřují i onemocnění vzniklá kvůli expozici azbestu. Převážně u pracovníků ve stavebnictví.

„Kvůli dlouhé latenci máme stále případy maligních onemocnění u lidí, kteří byli dříve v kontaktu s touto látkou,“ uvedla docentka.

Green Deal vrací do hry zdravotní problémy s azbestem

U nemocí z povolání vzniklých vlivem působení toxického azbestu upozorňuje na aktualitu. A sice, že mezinárodní organizace z oblasti pracovního lékařství pracuje na rozšíření působení azbestu i na další orgány. Tím by se podle docentky rozšířila i paleta onemocnění vyvolaných působením azbestu, která se dají uznat jako profesní.

„Nemocí, které souvisejí s prací je ale mnohem více,“ říká s tím, že do popředí pozornosti se stále více dostává otázka duševního zdraví.

„Tato onemocnění se těžko diagnostikují, ale neznamená to, že nemáme preventivně dělat vše pro to, abychom se zbavili tak vysokých počtů syndromů vyhoření. To nejen u zdravotníků,“ vysvětluje docentka.

Na změny musí reagovat i pracovní lékařství

Podle profesora Milana Tučka z Ústavu hygieny a epidemiologie 1. LF UK a VFN v Praze a předsedy Společnosti pracovního lékařství ČLS JEP se pracovní prostředí, především pak technologie, vyvíjejí velmi dynamicky. A reagovat na ně musí i pracovní lékařství.

„I u nás budeme muset položky inovovat,“ uvedl a příkladem jmenoval používání nanotechnologií.

„Jde o pokrok, který usnadňuje práci, ale jejich vdechování přináší určité potíže. A u pracovníků se objevují příznaky chronického zánětu,“ řekl profesor Tuček.

Podle něj sice existuje evropský seznam nemocí z povolání, ale každý stát si kritéria jejich uznávání a posuzování stanovuje sám. Například v sousedním Německu je v seznamu onemocnění krční páteře, u nás takové profesní poškození na seznamu ale chybí. A dostat na seznam novou položku není podle profesora Tučka snadné. Jednání o změně trvají i deset let a vstupují do nich zaměstnavatelé, řekl.

Odškodnění za poškození bederní páteře získá málokdo

Naposledy mezi nemoci z povolání přibylo chronické onemocnění bederní páteře s platností od ledna 2023. A jak na tiskové konferenci pracovních lékařů uvedla doktorka Alena Boriková z Kliniky pracovního lékařství LF UP a FN Olomouc, pravidla pro její uznání jsou velmi striktní. Což dokládá i to, že loni lékaři neuznali jedinou nemoc z povolání kvůli přetěžování bederní páteře v práci.

„Od ledna 2023 dosud posoudila jednotlivá střediska nemocí z povolání asi 250 osob. Z toho necelých 40 případů bylo odesláno na krajské hygienické stanice k ověření pracovních podmínek vzniku nemoci z povolání,“ nastínila praxi doktorka Boriková.

Loni tuto nemoc z povolání specialisté neuznali žádné osobě. Letos ví o jednom případu jedenačtyřicetiletého muže, u kterého lékaři zřejmě potvrdí trvalé poškození bederní páteře kvůli přetěžování v práci.

Veronika Táchová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here