V plné dostupnosti nových léků patří ČR mezi vůbec nejhorší v EU

1
428
leku
Foto: Pixabay.com

Z hlediska dostupnosti nových léků se ČR umístila na 7. místě žebříčku Evropské federace farmaceutických společností a asociací. Data ale i ukázala, že nové léky nejsou v ČR dostupné drtivé většině z těch pacientů, jež je potřebují. 

Z hlediska plného využití nových inovativních léků se Česká republika v evropském srovnání naopak umístila na 25. místě ze 27 zemí EU. A to přesto, že z žebříčku vyplývá, že čeští pacienti mají dostupných 104 nových inovativních léků ze 167 léků schválených v posledních čtyřech letech Evropskou agenturou pro léčivé přípravky [EMA]. Ve většině případů jde o léky na onkologická, vzácná nebo neurologická onemocnění.

„Tento trend je jednoznačně pozitivní,“ uvedl výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] David Kolář.

Také ale dodal, že sedmé místo České republiky v evropském žebříčku EFPIA neznačí, že se k novým inovativním lékům dostanou všichni čeští pacienti, kterým by tyto léky pomohly. Aktuální data totiž zároveň ukázala, že z nově schválených léků je českým pacientům dostupných jen 17 procent.

„Drtivá většina českých pacientů má menší či větší limitace neboli omezení v přístupu k těmto lékům. Tady už na sedmém místě nejsme, ale naopak z tohoto pohledu patří Česká republika k těm nejhorším zemím, je na chvostu žebříčku,“ vyjasnil pro Zdravé Zprávy David Kolář.

Jaké jsou příčiny omezené dostupnosti nových léků

Za hlavní důvody uvedl nerovnoměrnou dostupnost kvalitní zdravotní péče napříč regiony v ČR. Pak podle něj jde i o kapacity specializovaných center, která tato léčiva většinou předepisují. Jsou to ale i časové prodlevy v léčbě a již zmíněná preskripční omezení. Klíčová je rovněž úhradová politika zdravotních pojišťoven.

K mnohým inovativním lékům se totiž pacienti stále dostanou pouze takzvaně na paragraf 16. To proto, že tyto léky nejsou ve standardním systému úhrad zdravotních pojišťoven.

„V Německu se nový lék dostává do systému úhrad po zhruba 126 dnech, naopak v Česku je to 498 dní,“ doplnil Davida Koláře Martin Černý ze společnosti IQVIA s tím, že evropský průměr je 531 dní.

Paragraf 16: Diskriminují zdravotní pojišťovny pacienty?

Podle Davida Koláře nemá smysl v tomto ohledu kritizovat úhradu nového léku přes paragraf 16, nicméně nejde o standardní přístup českých pacientů k novými inovativním lékům.

A jak uvedl pro Zdravé Zprávy, nemá smysl hledat ani viníky faktu, že se nových léků drtivé většině pacientů nedostává, protože, jak řekl, viníci v tomto ohledu neexistují. Problém je podle něj v nastavení systému a legislativě.

„My ale nyní musíme zahájit diskuzi na to téma, jak ten celkový systém změnit, jak odbourat omezení, která pacientům brání v přístupu k novým lékům,“ uvedl.

Kožní nádory: Z 25 pacientů nový lék dostanou tři

Pokud je podle aktuálních dat jen 17 procent nových inovativních léků dostupných všem pacientům v ČR, tak 83 procent jich jim plně dostupných není. A 17 procent dostupných léků odpovídá 18 přípravkům, 83 procent plně nedostupných léků pak 86 přípravkům. Pokud se zohlední tato data, tak pozice České republiky v žebříčku dostupnosti nových léků se propadá na 25 místo.

„To je ten chvost, o kterém jsem mluvil,“ říká Kolář.

„Pokud se podíváme na počty pacientů, kterým byla nová léčba nasazena, tak zjistíme, že jen třetinu nových léků lékaři nasadili více než stu pacientům. Polovinou nových léků bylo loni léčeno ale jen méně než deset procent pacientů,“ dodává.

Příkladem omezené dostupnosti moderních terapeutik podle lékařky Jany Skoupé ze společnosti EconHealth jsou například léky na migrénu nebo na vzácné kožní nádory.

„V České republice jsou k léčbě dostupné účinné moderní monoklonální protilátky podávané ve specializovaných centrech. Jejich benefity by mohlo čerpat 15 tisíc pacientů. Ti zažívají nejméně 4 migrenózní dny za měsíc. A ti, u kterých předchozí dvě preventivní terapie selhaly. Léčbu však využívá jen třetina z nich,“ vysvětluje lékařka.

Druhým příkladem jsou podle ní vzácné kožní nádory. V jejich případě jsou v Česku dostupné inovativní léky od roku 2022.

„Ze 23 pacientů, kteří by z nich profitovali, se moderními přípravky léčí jen tři,“ říká doktorka Skoupá.

Jak jsou na tom v dostupnosti léků jinde

Žebříčku EFPIA z hlediska obecné dostupnosti pacientů k novým lékům se na předních místech tradičně umísťuje Švýcarsko a Německo. V Německu mají pacienti dostupných 147 léků ze 167 v posledních čtyřech letech schválených preparátů. Následuje Itálie, kde mají pacienti dostupných 129 léků. V Rakousku jich mají pacienti dostupných 126. Evropský průměr činí 72 dostupných nových léků ze zmíněných 167.

„Ve srovnání s vyspělými evropskými státy se z hlediska obecného pohledu na dostupnost nových léků česká pozice postupně zlepšuje. Během čtyř let jsme se posunuli z dvacátého místa na aktuální sedmé místo,“ vysvětluje David Kolář s tím, že navzdory problémům v praxi je to úspěch, který je třeba vnímat pozitivně.

Dostupnost nových léčiv byla loni stejná jako předloni

Ocenil zejména zkrácení doby od registrace nového léčiva ze strany EMA a Státního ústavu pro kontrolu léčiv [SÚKL]. I když ani zde nejde pokrok tak, jak by si mnozí představovali. Prodleva mezi evropskou a českou registrací nových inovativních léků se za posledních několik let zkrátila z více než 600 dnů na současných 435 dnů.

Daniel Tácha

1 komentář

  1. Není tato situace jen v pohraničí, ale mizérie je v celé republice ČR. PROČ BYLA ÚČAST VE VOLBÁCH POUZE JEN 36 PROCENT????

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here