Očkování proti chřipce může podle odborníků snížit riziko Alzheimerovy choroby nebo kardiovaskulárních nemocí. Zaznělo to v diskuzi [20.2.] o očkování dospělých, kterou pořádalo britské velvyslanectví v Praze.
Problém ale je, že v Česku se lidé proti chřipce moc neočkují. Například v minulé sezoně očkování podstoupilo méně než devět procent lidí, mezi seniory necelá čtvrtina. Vakcíny proti chřipce se v České republice z veřejného zdravotního pojištění hradí jen lidem nad 65 let a zdravotníkům.
Podle průzkumu Národní asociace pacientských organizací [NAPO] očkování proti chřipce lidé nejčastěji odmítají z časových důvodů, 13 procent nevěří jeho účinnosti a bezpečnosti. Lidé se také odmítají očkovat, pokud to nechce rodina. To je ale podle odborníků chyba.
„Ukazuje se, že očkování, a to zejména očkování proti chřipce, působí jako významný protektivní faktor,“ uvedla geriatrička Iva Holmerová.
Souvisí to podle ní s tím, že senioři stonají obecně hůře než mladší lidé a s působením dlouhodobého zánětu v těle. Studie, které prospěšnost očkování na jiné nemoci potvrzují, zmínil i prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký. Britský velvyslanec Matt Field uvedl, že v Británii jdou na prevenci [mimo fondy prevence také na prohlídky u lékařů nebo screening rakoviny, pozn. red.] asi tři procenta z veřejného zdravotního pojištění [cca 512 mld. Kč].
„Nedávná studie ukázala, že návratnost investic do očkování dospělých může být až devatenáctinásobná,“ řekl.
Očkování proti chřipce u seniorů
Podle nových statistik, které získala asociace propojením informací České správy sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven, je u nás proti chřipce očkovaných asi 50 procent obyvatel domovů pro seniory.
„Vakcinace jenom rizikových skupin není nikdy tak nákladově efektivní než celé populace. Její efekt je výrazně nižší,“ uvedl vakcinolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula.
Problém je podle něj i v tom, že odpověď imunitního systému na očkování je ve vyšším věku slabší. Roli podle něj ale hraje i přístup personálu. Podle dřívějších informací je proočkovanost mezi zdravotníky ještě nižší než v obecné populaci, zhruba sedm procent.
Z průzkumu NAPO podle jejího předsedy Roberta Hejzáka vyplývá, že 66 procent lidí má největší důvěru ve svého praktického lékaře. Jen 43 procent respondentů od něj ale dostalo nabídku nechat se očkovat. Jako nejčastější důvod, proč se lidé nenechali očkovat nepovinnou vakcínou, podle průzkumu uváděli, že na to neměli čas.
„Je otázka, zda jde o výmluvu, nebo skutečnou časovou náročnost,“ uvedl Hejzák.
Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění
Podle Tomáše Doležala z Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment iHETA jsou hlavními dvěma bariérami právě to, že lékaři očkování nenabízejí proaktivně a neočkují po pracovní době svých pacientů.
„Nadpoloviční proočkovanost české populace by podle Doležala pomohla ekonomice, zdravotnímu a sociálnímu systému ušetřit stamiliony ročně,“ uvedl.
Při posuzování, zda některou z vakcín hradit z veřejného zdravotního pojištění, nyní stát nezohledňuje celospolečenské dopady, ale jen přínos pro jednotlivé pojištěnce. Změnit by to podle Doležala měla novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou projednávají poslanci.
Podle Horeckého by měla norma usnadnit zdravotní prevenci, včetně organizování očkování, zaměstnavatelům. Zdravotní pojišťovny by je mohly bonifikovat, pokud by dosáhli například 70 procentní účasti svých zaměstnanců na preventivních prohlídkách nebo třeba nadpolovičního podílu očkovaných zaměstnanců.
