Vážných reakcí po bodnutí hmyzem přibývá. A to i od komárů a ovádů

Alergických reakcí po bodnutí hmyzem v Česku rok od roku přibývá, a nejde pouze o potíže po bodnutí včelou či vosou. Zhruba o pětinu loni meziročně přibylo vážných reakcí i po bodnutí komárem, ovádem nebo mravencem.

Běžnou reakcí organismu po bodnutí hmyzem je zarudnutí místa vpichu, menší otok a svědění. O něco závažnější je pak podle lékařů lokální reakce. O ní zdravotníci hovoří, pokud je otok větší než 10 centimetrů a trvá přes 24 hodin. Lokální reakce se týká zhruba čtvrtiny lidí. Okamžitou lékařskou pomoc si žádají systémové alergické reakce po bodnutí hmyzem. Ty jsou totiž nebezpečné a s rizikem anafylaktického šoku.

„Méně častým, ale klinicky nejzávažnějším projevem alergie na hmyzí jed jsou takzvané systémové reakce po bodnutí, které kolísají od lehčích reakcí s celkovými kožními projevy obvykle charakteru celotělové kopřivky, až po život ohrožující anafylaktický šok s poruchou vědomí, zástavou srdce a apnoí,“ vysvětluje lékařka Martina Vachová z Ústavu imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Plzeň a LF UK v Plzni.

Závažné reakce, jakou je právě anafylaxe, se většinou rozvinou v prvních patnácti minutách po bodnutí. Lidé, kteří na hmyzí jed takto reagují, mívají podle lékařky i otoky obličeje a krku. Často u nich dojde ke zrychlení nebo naopak poklesu krevního tlaku. Dostaví se u nich mdloby, nevolnost, nebo dokonce oběhové selhání.

Obezřetněji se mají k bodnutí hmyzem podle lékařky stavět starší pacienti s onemocněním srdce a cév a také lidé s poruchami dýchání. V takových případech je nezbytný rychlý zásah. Tedy podání adrenalinu a dalších podpůrných léků, upozorňuje lékařka.

Venomová imunoterapie pro alergiky na hmyzí jed

Pacientům, kteří vědí, že trpí mimořádnou reakcí na hmyzí jed, kdy jde o systémovou reakci, ordinují imunologové takzvanou imunoterapii pomocí hmyzího jedu, odborně nazývanou jako venomová imunoterapie [VIT]. Jde v podstatě o specifickou léčbu, při níž specialista pacientovi předepíše k dlouhodobému a pravidelnému užívání malé dávky standardizovaného extraktu hmyzího jedu. Při této terapii je vysoká šance, že se imunitní systém pacienta naučí pracovat s hmyzím jedem a přestane na toxin reagovat přehnaně.

„Léčba pacienta zahrnuje edukaci, vybavení pohotovostními léky včetně autoinjektoru a v indikovaných případech také zahájení imunoterapie,“ doplňuje doktorka Vachová.

Rostou houby: Lidé si pletou masáka s halucinogenní muchomůrkou

Výsledky venomové imunoterapie jsou více než uspokojivé. Podle odborné literatury dosahuje VIT účinnost až 96 % u vosího a 84 % u včelího jedu. Terapii specialisté předepisují zejména pacientům po středně těžké nebo těžké systémové reakci. U lehčích systémových reakcí ji zvažují s ohledem na celkový zdravotní stav pacienta. A dospělým pacientům terapii indikují, pokud jsou ve vyšším riziku dalšího bodnutí. Typicky včelařům, lesním pracovníkům nebo lidem v zemědělství.

Vážných reakcí po bodnutí hmyzem rok od roku přibývá

Data zdravotních pojišťoven ukazují, že systémových, tedy těch velmi vážných reakcí po bodnutí hmyzem, ať už včely, vosy nebo třeba mravence, rychle přibývá. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna [VZP ČR], která pokrývá zhruba 60 procent pojistného trhu v ČR, eviduje stabilní růst počtu klientů s předepsaným adrenalinovým perem. Zatímco v roce 2014 ho mělo předepsáno 6 700 pacientů, o deset let později v roce 2024 už jej mělo 16 800 klientů pojišťovny.

Počet pacientů ošetřených po bodnutí hmyzem a náklady na jejich léčbu

[Zdroj: VZP ČR]

Vzrůstající trend vykazují data pojišťovny i u počtu pacientů, kteří kvůli bodnutí hmyzu vyhledají lékaře, obvykle pohotovostní službu. V roce 2024 po bodnutí hmyzem ošetřili zdravotníci 20 475 jejích klientů. To je v meziročním srovnání nárůst téměř o 20 procent. Často šlo o reakce po bodnutí včelou, vosou, sršněm. Vysoký podíl drží i méně nebezpečné, zato četnější reakce na jiný hmyz. Například čmeláky, komáry, ovády a mravence.

Bodnutí do jazyka je zvlášť nebezpečné, varují záchranáři

Hmyzímu bodnutí se dá zabránit jen těžko. Včely a vosy údajně více přitahuje jasné a barevné oblečení. To znamená, že je namístě, hlavně u lidí se silnější reakcí na bodnutí, se takovému oblečení vyvarovat. Rovněž se má za to, že hmyz přitahují pronikavé vůně parfémů. Další prevencí je zakrývat jídlo a pití hlavně při jejich konzumaci venku. A kontrolovat, zda v něm není vosa, včela nebo jiný bodavý hmyz. Lidé, kteří trpí vážnými alergiemi, nesmí zapomenout u sebe nosit adrenalinový autoinjektor.

–VRN–