Rostou houby: Lidé si pletou masáka s halucinogenní muchomůrkou

0
1624
houby
Ilustrační foto: Pixabay.com

O víkendu vyrazili Češi do lesů na houby a ty prý rostou všude. A tak zdravotničtí záchranáři již zachraňovali první houbaře poté, kdy si spletli prudce jedovatou a halucinogenní muchomůrku tygrovanou s muchomůrkou růžovkou čili masákem.

Na sociálních sítích se lidé celý víkend chlubí košíky plných hub. Přidávají fotografie hřibů, klouzků, bedel, křemenáčů i lišek. A houby po deštivých týdnech, jak tvrdí houbaři, rostou úplně všude.

„Dnes na Sokolovsku, pět kovářů a jinak samé růžovky,“ chlubí se jeden z houbařů na sociální síti a přidává několik fotografií svého košíku naplněného houbami.

Kolegové houbaři přidávají další obrázky hub a komentáře, že růžovky jsou výborné jedlé houby. Nicméně přesto, že jsou růžovky neboli muchomůrky růžovky, lidové nazývané masák, podle většiny houbařů chutné, protože zkrátka chutí připomínají maso, někteří méně zkušení houbaři si je pletou s prudce jedovatou muchomůrkou tygrovanou.

To dokládají i aktuální zprávy z Jihočeského kraje, kde zdravotničtí záchranáři o víkendu zachraňovali houbaře, kteří si růžovku spletli právě s muchomůrkou tygrovanou. A skončili v nemocnici na anesteziologicko-resuscitačním oddělení.

„Jednalo se o dva na sobě nezávislé případy,” uvedla mluvčí jihočeské zdravotnické záchranné služby Petra Kafková.

Masák se často zamění za muchomůrku tygrovanou

Muchomůrka růžovka a muchomůrka tygrovaná jsou si totiž docela podobné. K jejich časté záměně přispívá podle mykologů i to, že mohou oba druhy hub růst vedle sebe. Proto není jejich záměna zcela nemožná.

A zatímco muchomůrka růžovka, lidově nazývaná masák, je jedlá houba a usmažená připomíná chutí maso, tak muchomůrka tygrovaná je pro člověka prudce jedovatá. Vyvolává halucinace podobné jako při požití lysohlávek. Na rozdíl od nich muchomůrka tygrovaná ale obsahuje více jedovatých látek. A jejich obsah v jedné houbě se hodně liší.

„Nabádáme lidi, aby si dávali pozor a sbírali skutečně jen houby, které dobře znají. Otrava může mít různé následky a komplikace. Navíc se třeba projeví až po několika dnech,” upozornila v této souvislosti Kafková.

Češi jsou supersběrači. Do lesa je táhnou houby a borůvky

Největší riziko pro houbaře skrývá skupina hub s obsahem silných toxinů, kterými jsou například amanitiny nebo faloidiny. Mezi ně patří třeba muchomůrka zelená, ale i některé druhy malých bedel. Jejich jedovaté látky se po vstřebání v trávicím traktu naváží na jaterní buňky a způsobí závažné poškození jater. V nejtěžších případech až jejich selhání.

Prevence otravy houbami:
  • Sbírat jen skutečně známé houby,
  • neochutnávat syrové houby, hlavně ne před dětmi,
  • na houbách hlídat malé děti, aby nějakou houbu neochutnaly,
  • Nenutit houbový pokrm dítěti, jídla z hub jsou pro ně obecně špatně stravitelná,
  • Pokud dojde k otravě houbami, děti jsou v porovnání s dospělými ve vyšším ohrožení.

Otrava takovými houbami je v porovnání s ostatními druhy velmi zrádná. První příznaky intoxikace se dostaví za osm až deset hodin po jejich konzumaci. Otravu navíc střídá stav klidu, kdy si otrávený myslí, že už je vše v pořádku. Opak je ale pravda.

„Otrava se začne projevovat nejdříve průjmy a zvracením, které vedou k těžké dehydrataci nemocného. Poté následuje zrádná ´klidová fáze´, kdy se může houbař naivně domnívat, že je v pořádku,“ popisuje vedoucí metabolické jednotky intenzivní péče II. interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně [FNUSA] a LF MU Aleš Průcha.

54letá žena ze Zlínska skončila na JIP kvůli jedovaté cuketě

Právě po odeznění zklidnění přichází akutní selhání jater, následně i ledvin. Neléčená otrava končívá smrtí mezi sedmým a devátým dnem. Doktor Průcha připomíná, že pacienti se zdravotními obtížemi po požití hub mají bez ostychu vyhledat co nejdříve lékaře. Přičemž pomůže, když s sebou přinesou i dané houby či jejich odřezky. Anebo kousek pokrmu, který si z nich připravili, případně biologické vzorky.

„Z těch je možné dohledat spóry či zbytky hub, jasně je identifikovat a zahájit adekvátní léčbu,“ vysvětluje důvody, proč s sebou do nemocnice vzít i zbytky hub.

Pozor i na modrající houby po rozkrojení

Mírnější otravu houbařům způsobují i jedovaté houby, jako je vzácnější hřib satan. Dále některé hřibovité houby, které po rozkrojení zmodrají. Ty totiž podle lékařů obsahují termolabilní toxiny, které se po dlouhé tepelné úpravě inaktivují.

„Problém však nastane, když se tyto houby suší nebo ošetří jen krátkou tepelnou úpravou. Poté se velmi záhy objevují průjmy a zvracení,“ říká lékař.

Závažnější zdravotní potíže podle Průchy způsobí otrava houbami s obsahem látky na bázi isoxazolu, které obsahuje například muchomůrka tygrovaná. Tu může i zkušenější houbař zaměnit za jedlou muchomůrku růžovku.

„První příznaky otravy se projevují za zhruba půl hodiny, někdy to trvá i dvě až tři hodiny po požití pokrmu. Dostavují se zažívací problémy,“ přibližuje průběh otravy.

Často dochází k dezorientaci, závratím a halucinacím. Otrava houbami často připomíná alkoholové opojení. Vážné komplikace ale hrozí spíše jen výjimečně.

Intoxikace syrovou fazolí se blíží otravě kyanovodíkem

Mimo otravy jedovatými a nejedlými houbami je při jejich sběru podle zkušeností lékařů rizikem i jejich špatné uskladnění a nedostatečná tepelná úprava. Což houbaři později přivodí obvykle gastrointestinální potíže, tedy průjem a zvracení.

U mladých pacientů většinou v takových situacích nehrozí žádné závažnější komplikace.

„Starší osoby vzhledem k riziku rozvoje dehydratace přijímáme na 24 až 48 hodin k infuzní léčbě a monitoraci životních funkcí,“ říká k terapii Průcha.

Při otravách houbami jde podle něj o méně závažnou komplikaci, se kterou se lékaři setkávají především v houbařské sezóně docela často.

–VRN/ČTK–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here