Pojišťovny chtějí po ministerstvu vyrovnanou úhradovou vyhlášku

0
33
ministerstvu
Svazové zdravotní pojišťovny požadují ukončení série deficitních úhradových vyhlášek ze strany ministerstva zdravotnictví. A upozorňují, že příští rok nově přispějí ze zdravotního pojištění více než 30 milionů korun na provoz Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS]. / Foto: Redakce Zdravé Zprávy

Návrh možných úprav úhradové vyhlášky, které přispějí k tomu, aby systém veřejného zdravotního pojištění mohl příští rok vyrovnaně hospodařit, předložil Svaz zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR] Ministerstvu zdravotnictví ČR [MZd ČR].

Důvodem je, že zaměstnanecké zdravotní pojišťovny požadují takovou úhradovou vyhlášku pro rok 2026, která omezí růst nákladů a povede k vyrovnanému hospodaření. Rozhodnutí o její podobě, a tedy i růstu úhrad, má teď plně v rukou Ministerstvo zdravotnictví ČR.

Vládní usnesení o vyrovnaném zdravotnictví nefunguje, letos je minus 14 mld. Kč

„Ministerstvo má silnou kompetenci ke stanovení cen a úhrad. Věříme, že bude mít odvahu je využít a vrátit systém k udržitelnému provozu a my jsme připraveni tomu napomoci,“ uvedl prezident SZP ČR Martin Balada.

Vyjasnil, že systém veřejného zdravotního pojištění je opakovaně v deficitu. Příští rok navíc zdravotním pojišťovnám přibydou nové nákladové položky. Sem zařadil nově hrazené výkony, ale i přes 30 milionů korun Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] na práci s daty.

Ze zdravotního pojištění si ÚZIS nově ukrojí přes 30 mil. Kč

Dále upozornil na rozšířenou prevenci, zmínil výdaje na centrové léky a vůbec náklady na zvládnutí stárnutí populace. Podle něj většinu možných úsporných opatření nelze realizovat cestou dohody v rámci cenových jednání. Varoval poskytovatele zdravotnických služeb před spoléháním se na navyšování plateb ze strany MZd ČR. Argumentoval deficity pojišťoven.

Co navrhuje Svaz zástupcům MZd ČR

Návrh úsporných opatření zdravotních pojišťoven zahrnuje několik hlavních změn.

  • Umožnit fakultativně již v roce 2026 nákup komplementárních služeb [laboratorních vyšetření a vyšetření pomocí zobrazovacích metod] přímo poskytovateli zdravotních služeb u vybraných segmentů. To znamená praktických lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost a gynekologů, případně části ambulantních specialistů.

Válek je spokojený: Platba za státní pojištěnce vzroste o 61 korun

„Jsme připraveni spolupracovat na správném nastavení balíčkových úhrad za agregované služby např. za registrované pojištěnce či specifické diagnózy s cílem dosáhnout úspor za nadbytečné nedůvodné služby a úspory částečně využít ke zvýšenému ohodnocení spolupracujících PZS. To je nutno doplnit sankcemi za nedodržení doporučených postupů a vhodnou dělbou očekávané úspory nákladů,“ vysvětluje Balada.

  • Podmínit úhradu kapitace / paušální, agregované platby pouze na pojištěnce, kteří za posledních [x] let [maximálně cca 3 roky nebo 4 roky] daného praktického lékaře, praktického lékaře pro děti a dorost, gynekologa nebo stomatologa prokazatelně navštívili [preventivní prohlídka, epizoda péče, klinické vyšetření apod.]. A přitom jim byla skutečně poskytnuta nějaká forma [i vyžádané] péče mimo kapitaci.
  • Revidovat systém bonifikací a zrušit bonifikace „administrativního typu“ často plošně naplněné [diplom celoživotního vzdělávání, rozsah ordinačních hodin, ISO certifikace]. A naopak posílit motivační složku za přímé zlepšení kvality a efektivity. Například jde o ošetření pacienta v odpoledních hodinách, případně ve dnech volna, účast na lékařské pohotovostní službě, plnění preventivních prohlídek nebo dalších stanovených kritérií. Například za péči o chronicky nemocné, za akreditované pracoviště s rezidentem/školencem.
  • Zpřísnit regulace na vyžádanou péči, předepsané léčivé přípravky a zdravotnické prostředky.
  • Lépe úhradově zajistit přechod mezi následnou péčí a sociální hospitalizací. U většiny diagnóz zavést výraznou degresi úhrady v závislosti na délce hospitalizace. V ideálním případě nastavit tak, aby od určité hranice délky hospitalizace bylo pro LDN finančně výhodnější převést lůžko následné péče do režimu sociální péče.
  • U akutní lůžkové péče, kde její potřeba tolik neroste, ale úhrady výrazně narostly, předložily zdravotní pojišťovny podrobný výčet námětů, jak omezit bonifikace. Ty nenaplňují původní účel ke zvýšení kvality a dostupnosti a omezit zvýšené úhrady, které zhoršují nákladovou efektivitu. Pojišťovny požadují výrazně posílit prostor pro individuální smluvní dohody na ucelených léčebných zákrocích – tzv. balíčkových cen. Součástí byly i náměty na úpravy hlavního úhradového systému u lůžkové péče u takzvaných plateb za diagnózu.

Body v návrhu úsporných opatření svazových zdravotních pojišťoven mají různou prioritu a přínos pro hospodaření zdravotních pojišťoven. Nicméně mohou pomoci k vyrovnané bilanci hospodaření, tvrdí za Svaz Martin Balada.

Svaz zdravotních pojišťoven sdružuje všech šest zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven v České republice. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny poskytují služby pro cca 4,7 milionu pojištěnců. Spolu s nimi na trhu působí Všeobecná zdravotní pojišťovna, která obsluhuje přes 60 procent trhu se zdravotním pojištění.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here