Sloučení zdravotního a nemocenského pojištění, rozvolnění preskripce v primární péči, centrová léčba v regionech a návrat dohod mezi poskytovatele a pojišťovny. A je tu i plán na výstavbu supermoderní fakultní nemocnice v metropoli.
To jsou některé z velkých změn, které si předsevzala prosadit v následujícím čtyřletém volebním období nově vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů sobě. Koaliční spolupráci předsedové hnutí a stran podepsali na tiskové konferenci v pondělí 3. listopadu. O společných plánech pak informují v programovém prohlášení.
Podle dřívějšího vyjádření zřejmě nového předsedy vlády Andreje Babiše [ANO] se vedení ministerstva zdravotnictví ujme jeho kandidát Adam Vojtěch [za ANO]. Ten vedl resort i v předminulém sněmovním období, kdy byl v čele kabinetu rovněž Andrej Babiš.
Stejně tak zhruba před třemi týdny informovala místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová o tom, že ANO povede i sněmovní Výbor pro zdravotnictví. Jméno předsedkyně či předsedy Výboru hnutí zatím neoznámilo. V minulosti ho za ANO vedla Věra Adámková.
Nemocenské pojištění ve správě zdravotních pojišťoven
Mezi zásadní změny avizované v programovém prohlášení budoucí vládní trojkoalice patří postupné sloučení zdravotního a nemocenského pojištění.
„Postupnými kroky sloučíme zdravotní a nemocenské pojištění,“ píše se v dokumentu.
Důvodem plánované změny je zřejmě stále větší přesah zdravotní péče do sociální oblasti a naopak. To v důsledku trendu, kdy se u nás lidé sice dožívají v průměru stále vyššího věku, nikoli však ve zdraví, ale v nemoci, kdy se o sebe už sami nepostarají.
„Tento krok umožní získat komplexnější přehled o potřebách obyvatel a efektivněji alokovat prostředky v obou sektorech,“ vysvětluje sloučení obou pojištění v prohlášení nová koalice.
Co chce nová vláda v sociální oblasti? Přehledně na Zdravé Zprávy!
O sloučení, respektive převedení nemocenského pojištění do správy zdravotních pojišťoven se hovoří několik volebních období. A nakloněný tomu byl v prvním roce mandátu i dosluhující ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09]. Ten v roce 2023 uvedl, že si nechává Ústavem zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] vypracovat analýzu dopadů sloučení obou pojištění. K jejich sloučení nakonec ale nedošlo.
Nemocenské pojištění bylo loni v plus 10,2 mld. Kč
Převod nemocenského pojištění pod zdravotní pojišťovny doporučovala i Národní ekonomická rada vlády [NERV], to především kvůli zpřehlednění systému. Mimo to by podpořila změna ekonomický růst, uvedla Rada. Pojišťovny by dostaly nástroj k tomu, jak ovlivnit přístup lékařů k vypisování pracovní neschopnosti. Na rozdíl od České správy sociálního zabezpečení [ČSSZ], pod níž nyní spadá správa nemocenských dávek.
Finanční bilance nemocenského pojištění se loni prvně po několika letech dostala do černých čísel. K tomu přispělo od ledna 2024 znovuzavedené nemocenské pojištění odváděné zaměstnanci [0,6 % vym. zákl.]. To do té doby odváděli za zaměstnance pouze zaměstnavatelé. Podle dat ČSSZ dosáhly v roce 2024:
- Příjmy z nemocenského pojištění: 57,74 miliardy korun.
- Výdaje na dávky byly: 47,54 miliardy korun.
To je přebytek 10,2 miliardy korun. Oproti tomu v předchozím roce 2023 se na pojistném vybralo 42,8 miliardy korun a výdaje dosáhly 45,45 miliardy korun. To je deficit 2,65 miliardy korun. Ještě horší situace byla v roce 2022, kdy účet nemocenského pojištění vykázal výsledek minus 7,99 miliardy korun.
Rozvolnění preskripce a screeningy v lékárnách
I v následujícím volebním období by se měla podporovat primární péče, rozšiřování preskripčních kompetencí praktických lékařů. A nadále mají růst počty takzvaných sdružených praxí. Jde o nový způsob organizace práce praktiků, kdy v jedné ambulanci pracuje tým dvou a více lékařů a sester. Do primární zdravotní péče chce nová vláda i více vtáhnout lékárny.
„Podpoříme rozvoj a posílení primární péče, včetně zapojení lékáren do preventivních a jednoduchých screeningových programů,“ píše se v prohlášení.
Do českých měst opět vyráží Dr. Max s nabídkou měření glykemie
Ve stomatologii plánují vládní strany definovat síť urgentních stomatologických pohotovostí. Rovněž chtějí pokračovat v dalším navyšování míst pro studenty na lékařských fakultách i nelékařských zdravotních oborech. A slibují vyšší rozpočty pro rezidenční místa lékařů v atestačním vzdělávání.
Mladé lékaře zároveň chtějí přivést do regionů se špatným pokrytím zdravotní péče, a to skrze dotační programy. To se ostatně děje už nyní, kdy lékařům za otevření praxe v regionu slibují vysoké finanční benefity obce a města. Avšak se zdá, že „pouhé“ finance mladé lékaře do odlehlých míst často s velmi špatnou infrastrukturou nepřivedou.
Centrová péče nejen ve velkých městech
V lékové politice se zaměří budoucí vláda na zajištění dostatečné rezervy léků a hovoří i o tvrdých postizích za jejich vývoz do zahraničí, takzvané reexporty. Dále slibuje revizi centrové péče, která zahrnuje moderní inovativní léky na onkologická, ale i autoimunitní nebo kardiovaskulární onemocnění.
„Revidujeme systém tzv. centrové péče, aby odpovídal potřebám moderní medicíny a zajistil spravedlivou a včasnou dostupnost inovativní léčby pro všechny pacienty,“ uvádí politici pravděpodobné budoucí vlády.
Moderní léky se dostanou i k lidem v regionech, slibují politici
K těmto lékům se pacienti dostávají převážně ve specializovaných centrech obvykle fungujících ve velkých nemocnicích ve městech. Už v předvolebních debatách kandidát na ministra zdravotnictví za ANO Adam Vojtěch několikrát uvedl, že je třeba dostat centrové léky blíže k pacientům. Tedy i do regionů, aby pacienti za léčbou nedojížděli i stovky kilometrů daleko. Což mimo jiné souvisí se zmíněným rozšiřováním preskripčních možností praktických lékařů a rozšíření pravomocí regionálních nemocnic.
Dále chce nová vláda zavést povinné vystavování elektronických žádanek a tím získat přehled o kapacitách a čekacích dobách u poskytovatelů péče. Stejně tak slibuje zavést sledování kvality péče a zveřejňovat výsledky takového měření. Tento parametr by se měl zohlednit i při udělování akreditací.
Supermoderní nemocnice v Praze
U nemocniční péče slibuje nová vláda pokračovat v transformaci akutních lůžek na lůžka následné a dlouhodobé péče, po kterých roste poptávka a která jsou významně méně nákladná. A stále platí slova o výstavbě nové supermoderní nemocnice.
„Zahájíme projekt výstavby nové, supermoderní fakultní nemocnice v Praze, která nahradí stávající nevyhovující areály,“ píše se v prohlášení.
Dále politici slibují větší kontrolu vedení fakultních nemocnic, to skrze správní rady. Snížit riziko korupce v nich má i zavedení společných nákupů pro tato zařízení a samostatná správa majetku nemocnic.
A každoroční dohodovací řízení o růstu cen za jednotlivé hrazené výkony má podle prohlášení probíhat výhradně mezi poskytovateli péče a zdravotními pojišťovnami. Tedy bez větších zásahů ministerstva kvůli tomu, že se strany na růstu cen pro nadcházejí rok nedohodnou.
„Úhradová vyhláška má sloužit k potvrzení dohod. A její role bude postupně omezována ve prospěch aktivnější úlohy a větší zodpovědnosti zdravotních pojišťoven za zajištění péče pro své pojištěnce,“ uvádí nová politická koalice.
Veronika Táchová
