WHO se obává šíření horečky dengue kvůli změnám klimatu
Letošní a příští rok zřejmě dojde podle Světové zdravotnické organizace [WHO] vlivem klimatických změn k masivnímu šíření horečky dengue i dalších nemocí, které přenáší komáři.
Nádorů kolorekta u nás zřejmě přibyde, ubyla prevence
Na preventivní vyšetření nádorů konečníku a tlustého střeva kolonoskopií loni přišlo o 12 procent méně lidí než v předchozím roce 2019. To podle odborníků může znamenat skokový nárůst pacientů s nádory v pokročilém stadiu.
Trasování rizikových kontaktů určují příznaky covidu
Pozitivní výsledek testu na koronavirus znamená izolaci a trasování rizikových kontaktů. Bezpříznakové osoby trasují kontakty až jeden týden před stěrem, pacienti s příznaky pak všechny rizikové kontakty za dobu dvou dnů od jejich propuknutí.
1. LF UK pracuje na snižování závislostí dětí a mládeže
Na 1. LF UK a ve VFN v Praze vzniká nový projekt zaměřený na předcházení rizikového chování u dětí a mládeže. Cílit má zejména na snižování závislostí, jež bývají spouštěči duševních poruch. Projekt je spolufinancován z Fondů EHP a Norska.
Srdeční činnost se při umírání i několikrát obnoví
„Než praskne žárovka, někdy chvilku bliká. V srdci je to podobné,“ říká o krátkém obnovení srdeční aktivity při umírání přednostka Kliniky paliativní medicíny 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice Kateřina Rusinová.
Na HIV, HBV a HCV se teď lze nechat otestovat zdarma
Testování na virus HIV a žloutenku typu B, C je až do pondělí 29. listopadu po celém Česku anonymní a zdarma. Pozitivně testovaným nabídnou zdravotníci odbornou a účinnou léčbu.
Pekarová vyzvala veřejnost k pohybu. A přidal se i ministr Válek
„My tady hodně sedíme a málo toho napohybujeme,“ uvedla na tiskové konferenci k podpoře pohybu, hlavně běhání, předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Ale také dodala, že má za sebou dvacet půlmaratonů a jeden maraton.
![Bolest hlavy nemusí být vždy způsobena pouze změnou počasí nebo deficitem spánku. Bolest hlavy může ukazovat i na hlubší zdravotní problém, jako je zánět nosních dutin, mozkových blan či nádor v mozku. Za bolestí hlavy ale často stojí i migréna, která z běžného života vyřazuje více než deset procent naší populace. S bolestí hlavy se setkává až 80 procent lidí po celém světě. Může za ni změna počasí, migréna nebo i takzvaný cluster headache. To je syndrom nakupených bolestí hlavy, který se projevuje opakující se jednostrannou bolestí v některé části obličeje. Při bolestech hlavy je ale třeba myslet i na jiné vážnější nemoci, u nichž je bolest hlavy průvodním jevem. V tomto případě jde o takzvané sekundární bolesti hlavy. Ty mohou být způsobeny jak nějakým vážným onemocněním, jako je nádor nebo zánět mozku, tak například i vysokým tlakem, zánětem dutin, chřipkou nebo i onemocněním oka. „Při bolesti hlavy je nutné odlišit nebezpečnou sekundární bolest hlavy, jež je způsobena jiným onemocněním, od té primární bolesti hlavy. Jako je je migréna, cluster headache, které jsou velmi nepříjemné, ničí život, ale neohrořují člověka na životě,“ vysvětluje členka výboru Czech Headache Society a primářka Neurologické kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice Jolana Marková. Kdy si vzít lék na bolest a kdy už navštívit lékaře Podle lékařů je na místě vyhledat lékaře vždy, když člověk poprvé zažije dosud nepoznanou velmi intenzivní a trvalou bolest hlavy. Tedy bolest kterou nezná a třeba ji doprovázejí i vysoké horečky. V takové situaci je podle odborníků na místě zvážit i přivolání zdravotnické záchranné služby a následným podrobnějším vyšetřením zjistit, co stojí za bolestí hlavy. „Na moderních zobrazeních, na CT vyšetření mozku či magnetické resonanci, nenajdeme u primární bolesti hlavy žádný patologický nález, jsou tam normální nálezy. U sekundárních ale vidíme mozkový nádor, krvácení do mozku a jiné stavy přímo působící v centrálním nervovém systému,“ popisuje diagnostické metody Jolana Marková. Jiný případ podle ní pak je, když se silné bolesti hlavy odeznívají, ale opakují se vracejí. Tehdy by měl člověk navštívit svého praktického lékaře a poradit se s ním. Praktický lékař by přitom také měl umět rozpoznat o jakou bolest hlavy jde a pacienta odkázat na další odborná lékařská pracoviště. Praktik by měl ale umě také rozpoznat základní znaky migrény. V tomto případě pak pacientovi předepsat běžné léky [včetně typických antimigrenik], aby ataky bolesti hlavy byly méně četné a silné. V tomto případě pak postačí, když člověk zůstane v péči svého praktika. Je to migréna a co dál V případě častějších a intenzivnějších ataků migrény, případně pokud jde o pacienta s aurou, by měl pak praktik předat pacienta do péče neurologa kvůli vyloučení jiného postižení. Neurolog následně zváží nasazení preventivní profilaktické léčby migrény. Pokud ano to nepomůže, přicházejí na řadu specializovaná centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy. Těch je v ČR dnes celkem 30. „V těchto centrech je lékař – specialista, který se zabývá léčbou migrény a diagnostikou ostatních primárních bolestí hlavy, které nejsou tak časté. Jako je například již zmíněný cluster headache,“ říká Jolana Marková. Upozorňuje přitom na příklady z praxe, kdy není diagnóza dlouho stanovena a cesta pacienta k té správné léčbě je dlouhá. Přitom dle jejích slov existuje specifická léčba, která by pacientům od bolesti velmi pomohla. Jaké léky se užívají na migrénu Ke zmírnění méně častých a mírnějších forem migrény lékaři doporučují užít volně prodejná analgetika. Když ta nezaberou, pacientům mohou pomoci nesteroidních antirevmatika, případně specifická antimigrenika, což jsou takzvané triptany. „Triptany jsou léky, které uleví při migréně, ale u žádné jiné bolesti nepomohou,“ vysvětluje Jolana Marková. Pokud pacient trpí častějšími záchvaty, většinou více než pět dnů s migrénou do měsíce, pak lékaři doporučují již zmíněnou preventivní profylaktickou léčbu. „Jde o denní užití léku, o kterém je prokázáno, že sníží počet frekvencí záchvatů alespoň o polovinu. Sníží intenzitu bolesti a délku trvání záchvatu,“ vysvětluje Jolana Marková. Dodává, že je prokázáno, že pozitivní efekt mají i léky ze skupiny antidepresiv. Dalšími jsou blokátory kalciových kanálů, které reagují spíše na cévy, anebo metablokátory. „Těmito léky ovšem disponuje pouze neurolog. V centrech také nasazují i novou biologickou léčbu migrény, která působí na jeden mediátor bolesti. A buď obsadí receptor, tak že ten mediátor se nezachytí a ten proces nerozběhne, anebo obsadí ten mediátor a ten se nemůže uvázat na ten receptor,“ vysvětluje princip biologické léčby migrény. Dodává, že zkušenosti z klinických studií jsou zhruba za dva roky, ale i tak výsledky této léčby vypadají dle jejích slov nadějně. Zabírají i režimová opatření K farmakologické léčbě migrény je nutné dodržovat i určitá režimová opatření, která jsou ale velmi individuální. Jedno je však společné vše a tím je odbourání stresu. Ten je totiž dle lékařů i zkušeností pacientů jedním z největších spouštěčů migrény. „Pomáhá duševní vyrovnanost a spokojenost sama se sebou,“ tvrdí Jolana Marková s tím, že každý si musí zjistit a vypozorovat, co mu neprospívá. Velmi často spouští migrénu například alkohol s bublinkami, noční flámování a kouření. Za zmínku pak stojí i takzvané víkendové migrény, ke kterým dochází u některých pacientů změnou spánkového režimu. Stačí například, že pacient v týdnu vstává pravidelně v šest hodin ráno, ale o víkendu si přispí a vstane v 8 hodin. Pak u některých migreniků dochází k ataku. Tolerance bývá podle zkušeností lékařů tak hodina až hodina a půl. O migréně jen krátce Pro migrénu je typické, že mimo její ataky je pacient zcela bez obtíží. Migréna se projevuje náhlou pulsující bolestí hlavy, která narůstá až do silné tlakové bolesti hlavy. Často ji doprovází přecitlivělost na světlo, zvuky, vůně a pachy. Pravidelným příznakem pro migrénu je nevolnost a někteří pacienti zvrací i s použitím tabletky. Některým se po zvracení uleví, některým nikoliv. Za zmínku stojí i to, že někteří pacienti trpí migrénou s aurou. Jde o příznaky, jež předcházející vlastní bolesti hlavy v čase zhruba 5 až 60 minut. Projevují se poruchou zraku, typické jsou svítící rozvlněné barvy, někdo má výpadek zorného pole. Migrénu podle klasifikace členíme na migrénu s aurou a bez aury a dle frekvence na epizodickou [do 14 dnů v měsíci s bolestí hlavy] a chronickou [15 a více dnů bolesti v měsíci]. Migréně mohou předcházet i takzvané prodromy, což je období do 24 hodin před samotnou bolestí hlavy. Při níž má někdo žízeň, někdo úzkost, někdo chuť na sladké či často močí. Tyto příznaky podle lékařů často zůstávají po celou dobu života, proto dokáží pacienti přicházející atak odhadnout. Migréna rozhodí člověku běžné fungování i na několik dní U migreniků je si třeba uvědomit, že i poté co bolest hlavy odezní, tak není pacient zcela v pořádku. Někdy potřebuje i několik dní k tomu, aby se dostal zpět do své normy. I to je důvod, proč je potřeba především tu častou a silnou migrénu léčit. Časté ataky totiž mají dopady do soukromého života, i profesního života nemocného. Přitom se dá říci, že i zbytečně, protože je tu léčba, která minimálně počet ataků udrží na stejné úrovni, sníží, docela odstraní nebo zmírní jejich dopady. „Nutné je proto najít adekvátní léčbu rychle tak, aby nebyl pacient diskriminován v práci a nepřišel o zaměstnání. Migréna je nejen bolest, ale zatěžuje i psychiku, protože se pacient bojí, kdy to na něj přijde a bojí se i o své zaměstnání,“ uzavírá Jolana Marková. Veronika Táchová](https://www.zdravezpravy.cz/wp-content/uploads/2019/08/Ryza-bydžovská-e1591775074348-218x150.jpg "Atak migrény mi spustí i emoce. Smutné i radostné")
Atak migrény mi spustí i emoce. Smutné i radostné
„U mě je hlavním spouštěčem migrény stres. Ale i cestování, když jedu dál než 100 kilometrů. Je to i menstruační cyklus, velká horka, změny počasí, ale i emocionální výkyvy," říká Rýza Blažejovská z Migréna-help.
Děti se při školním testování nejvíce obávají výsledku
Ponížení a traumatizující zážitek může znamenat pro některé děti pozitivní výsledek školního testu na covid-19. Stigma tak podle klinického psychologa Adama Suchého nastává ve chvíli, kdy pozitivita vyřadí dítě z kolektivu.
Umíráme na srdeční selhání i poruchy srdečního rytmu, říká profesor Linhart
„Jen dopřát pacientovi pilulku nestačí, je třeba s ním pracovat komplexněji,“ říká k léčbě nemocí srdce a cév přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze profesor Aleš Linhart.
Osteoporóza trápí mnoho lidí. Lze jí však předcházet
Osteoporóza trápí čím dál více lidí. Řídnutí kostí má vícero příčin. Jsou jimi věk, predispozice, hormonální kondice, životospráva a nemoci související se špatnou funkcí ledvin.
Samota zvyšuje riziko předčasného úmrtí
Ztráta sociálních kontaktů, samota a izolace zvyšují o více než čtvrtinu riziko předčasného úmrtí. Samota přispívá k rozvoji srdečních nemocí, stresu, deprese a demence. Osamocení lidé i více inklinují k sebepoškozování.
ČPZP spustila kvůli covidu nový program Duševní zdraví
ČPZP se zapojila do podpory prevence duševního zdraví. Její klienti, kteří potřebují kvůli covidu psychosociální intervenci, mohou od 8. 2. využít příspěvek ve výši 2 500 korun v jejím novém preventivním programu Duševní zdraví.
Ukrajinci v ČR se penze nedočkají, sociální dávky ano
Ukrajinští důchodci se v Česku své penze nedočkají. Byť to mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení umožňují. Ve válečné situaci je ale přeposílání dávek z Penzijního fondu Ukrajiny nemožné. Žádat v Česku ale mohou o sociální dávky.
Pojišťovny si zoufají nad výkony praktických lékařů
Uzavření životního pojištění na dálku se nyní stalo jednoznačnou prioritou mnoha životních pojišťoven. I přesto se však potýkají s problémy. Nyní totiž více než kdy jindy naráží na zdržení ze strany praktických lékařů.
Lidé s kožními nádory přicházejí příliš pozdě, tvrdí lékaři
Počty pacientů s kožními nádory v pokročilém stadiu rostou. Na vině je zejména pozdní diagnostika, a to i kvůli strachu z covidu. Potvrzují to dermatologové z Fakultní nemocnice Ostrava.
Pandemický zákon v Senátu neprošel o jediný hlas
Pandemický zákon [10.2.] včera neprošel Senátem. Jeho vládní novela rozšiřuje možnosti vydávání opatření proti koronaviru, ale i prodlužuje jeho účinnost z konce února na konec listopadu.
Stát zapomněl na zdravotně postižené. Ti nemají peníze na euroklíče
Česko za letošní první pololetí získalo z EU o 33,7 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Čeští zdravotně postižení i tak ale nemají peníze na takzvaný euroklíč, který jim otevírá dveře třeba od speciální toalety a upraveného výtahu.
Bolí vás hlava? Pacientská organizace nabízí online test na migrénu
Jednoduchý online test o dvanácti otázkách nabízí pacientům bezplatně jako první krok k odhalení migrény pacientská organizace Migréna-help. Při pozitivním výsledku se může pacient poradit i v online lékařské poradně, rovněž zdarma.
Zdravotní pojištění se zvýšilo OBZP i zaměstnancům
Vyšší minimální mzda mění od 1. ledna 2021 zdravotní pojištění u osob bez zdanitelných příjmů a také minimální pojistné zaměstnanců. Částka se od nového roku zvýšila z 1 971 Kč na 2 052 korun za měsíc.
POSLEDNÍ ČLÁNKY
NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY
- Reklama -
