„Antigenní testy byly designovány pro úplně něco jiného než k plošnému screeningu asymptomatických jedinců,“ řekl v nedělní Partii na CNN Prima News ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR [ÚOCHB] Zdeněk Hostomský. Vyjádřil se tak v souvislosti s využitím těchto testů ve školách, firmách i úřadech.
Vysvětlil, že tyto testy reagují na vysokou virovou nálož v těle. Nejsou proto vhodné pro testování dětí ani dospělých bez příznaků nemoci. Vhodnější uplatnění spíše najdou v ordinacích lékařů, kam přijde pacient se symptomy typickými pro nemoc covid-19 a lékař si ověří diagnózu.
„Antigenní testy byly vytvořeny pro vysokou nálož, kde ta citlivost nehraje takovou roli,“ upřesnil s tím, že vysoké množství viru v těle mají právě pacienti, kteří již vykazují příznaky nemoci, kterými jsou rýma, kašel, horečka a jiné.
Preventivní testování bezpříznakových dětí antigenními testy mu příliš smyslu nedává.
„I když vir mají, tak ho mají tak malinko, že jsou pod hladinou detekce viru,“ řekl, čímž se připojil k ředitelům mnoha českých škol, kteří v minulých dnech poukazovali dle jejich názoru na malou smysluplnost testování antigenními testy ve školách.
Plošné testování školáků i předškoláků začalo 12. dubna
S pravidelným testováním školáků dvakrát v týdnu antigenními testy se v Česku začalo v pondělí 12. dubna. Negativní výsledek je dle nařízení Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] podmínkou přítomnosti na vyučování.
Výsledky z prvního týdne ukázaly na velmi nízkou pozitivitu. Z celkem 610 356 otestovaných žáků vyšla pozitivita u 302 z nich, z 228 703 otestovaných zaměstnanců bylo pozitivních 186 osob. Ministr zdravotnictví Petr Arenberger [za ANO] argumentoval, že virová nálož u zdravé populace je velmi nízká. Závěry z testování můžeme podle něj dělat po deseti až 14 dnech školní docházky, kdy spolu děti stráví více času.
Někteří odborníci mimo pochybností ohledně citlivosti používaných antigenních testů upozorňují také na stres a napětí, kterému jsou malé děti testováním vystavovány. A to opakovaně. Žáci i samotní rodiče totiž potvrzují, že největší strach mají děti právě z výsledku testu, vyřazení z kolektivu a následné stigmatizace.
„Děti nemají žádné fyzické potíže, připadají si zdravé, většina z nich se těší do školy na kamarády a na fungování, které znaly dříve a najednou jim někdo řekne, že nejsou v pořádku a označí je za nemocné a nebezpečné svému okolí,“ uvedl k testování ve školách již dříve psycholog Adam Suchý, který působí také jako psychoterapeut a soudní znalec.
Podle něj je nejlepší testování dětí žádné testování. Stejný názor v diskuzním pořadu televize Prima vyjádřil i anesteziolog Lukáš Pollert. Podle jeho názoru je nesmyslné testovat proti covidu-19 zdravé děti.
„A už vůbec nechápu povinnost, aby i po negativním testu děti musely nosit ve škole roušky,” řekl s tím, že důvěru nebudí ani povinnost, aby zdravé děti takzvaně rotovaly při docházce do školy.
Zároveň upozornil na to, že nošení roušek a respirátorů tam, kde to není z hlediska šíření nákazy nutné škodí zdraví.
Antigenní testy jsou ale rychlé a levné
Zdeněk Hostomský uvedl, že rozumí tomu, proč se ve školách začalo testovat právě antigenními testy.
„Člověk si je může udělat sám a za patnáct minut má výsledek,“ řekl.
Testování metodou PCR je dle něj o dost složitější. Odebraný materiál se převáží do laboratoří a na výsledek se čeká několik hodin. K PCR testům uvedl, že jsou ve srovnání s antigenními testy až příliš citlivé. Pozitivitu vyhodnotí i u osob, v jejichž těle už virus nereplikuje a není životaschopný. Pro společnost pak není takový člověk nebezpečný.
„Chybí nám test něco mezi [antigenním a PCR testem],“ zhodnotil.
K otázce testování dětí ve školách se v minulých dnech vyjádřil i ministr zdravotnictví Petr Arenberger [za ANO]. Řekl, že PCR testy jsou až příliš drahé a tuzemský zdravotní systém nemá kapacity, aby vyhodnocoval výsledky PCR testy u všech žáků.
Vakcinace: AstraZeneca a J & J
Zdeněk Hostomský se vyjádřil k v posledních týdnech diskutované bezpečnosti očkování britsko-švédskou vakcínou AstraZeneca. Řekl, že se ztotožňuje s doporučením Mezioborové skupiny pro epidemické situace [MeSES] při MZ ČR, která vydala doporučení pokračovat v České republice s vakcinací látkou AstraZeneca.
„U krevní sraženiny není ani prokázáno, jestli je tam kauzalita, AstraZeneca je v pořádku,“ řekl s tím, že on sám si ji také nechal dát.
Znepokojen je dle svých slov s děním kolem vakcíny americké farmaceutické firmy Johnson & Johnson zvané Janssen. Její plánované závozy do zemí EU výrobce v minulém týdnu na neurčito pozastavil. Jde o reakci na několik hlášených nežádoucích účinků.
„V USA dostalo vakcínu [Janssen] sedm milionů lidí, bylo šest případů krevních sraženin u relativně mladých žen ve věku od 18 do 40 let,“ řekl Hostomský.
Zmínil názor epidemiologa Romana Prymuly, podle kterého může jít zřejmě o hormonální záležitost. Například v souvislosti s užíváním antikoncepce.
„Jde o přehnanou reakci na statisticky úplně zanedbatelné vedlejší účinky,“ uvádí k reakcím po aplikaci vakcíny Janssen.
Na zprávy od výrobců vakcíny Comirnaty společností Pfizer a BioNTech o potřebě třetí dávky očkovací látky pro získání dostatečné imunity pak uvedl: „Třetí dávka vakcíny je odůvodněna, pokud by byla specificky pro tu novou variantu viru.“
–VRN–
