„Antigenní testy byly designovány pro úplně něco jiného než k plošnému screeningu asymptomatických jedinců,“ řekl v nedělní Partii na CNN Prima News ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR [ÚOCHB] Zdeněk Hostomský. Vyjádřil se tak v souvislosti s využitím těchto testů ve školách, firmách i úřadech.

Vysvětlil, že tyto testy reagují na vysokou virovou nálož v těle. Nejsou proto vhodné pro testování dětí ani dospělých bez příznaků nemoci. Vhodnější uplatnění spíše najdou v ordinacích lékařů, kam přijde pacient se symptomy typickými pro nemoc covid-19 a lékař si ověří diagnózu.

„Antigenní testy byly vytvořeny pro vysokou nálož, kde ta citlivost nehraje takovou roli,“ upřesnil s tím, že vysoké množství viru v těle mají právě pacienti, kteří již vykazují příznaky nemoci, kterými jsou rýma, kašel, horečka a jiné.

Preventivní testování bezpříznakových dětí antigenními testy mu příliš smyslu nedává.

„I když vir mají, tak ho mají tak malinko, že jsou pod hladinou detekce viru,“ řekl, čímž se připojil k ředitelům mnoha českých škol, kteří v minulých dnech poukazovali dle jejich názoru na malou smysluplnost testování antigenními testy ve školách.

Plošné testování školáků i předškoláků začalo 12. dubna

S pravidelným testováním školáků dvakrát v týdnu antigenními testy se v Česku začalo v pondělí 12. dubna. Negativní výsledek je dle nařízení Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] podmínkou přítomnosti na vyučování.

Výsledky z prvního týdne ukázaly na velmi nízkou pozitivitu. Z celkem 610 356 otestovaných žáků vyšla pozitivita u 302 z nich, z 228 703 otestovaných zaměstnanců bylo pozitivních 186 osob. Ministr zdravotnictví Petr Arenberger [za ANO] argumentoval, že virová nálož u zdravé populace je velmi nízká. Závěry z testování můžeme podle něj dělat po deseti až 14 dnech školní docházky, kdy spolu děti stráví více času.

Testy v prvním týdnu ukázaly pozitivitu u 302 školáků

Někteří odborníci mimo pochybností ohledně citlivosti používaných antigenních testů upozorňují také na stres a napětí, kterému jsou malé děti testováním vystavovány. A to opakovaně. Žáci i samotní rodiče totiž potvrzují, že největší strach mají děti právě z výsledku testu, vyřazení z kolektivu a následné stigmatizace.

Děti se při školním testování nejvíce obávají výsledku

„Děti nemají žádné fyzické potíže, připadají si zdravé, většina z nich se těší do školy na kamarády a na fungování, které znaly dříve a najednou jim někdo řekne, že nejsou v pořádku a označí je za nemocné a nebezpečné svému okolí,“ uvedl k testování ve školách již dříve psycholog Adam Suchý, který působí také jako psychoterapeut a soudní znalec.

Podle něj je nejlepší testování dětí žádné testování. Stejný názor v diskuzním pořadu televize Prima vyjádřil i anesteziolog Lukáš Pollert. Podle jeho názoru je nesmyslné testovat proti covidu-19 zdravé děti.

„A už vůbec nechápu povinnost, aby i po negativním testu děti musely nosit ve škole roušky,“ řekl s tím, že důvěru nebudí ani povinnost, aby zdravé děti takzvaně rotovaly při docházce do školy.

Reakce proti covidu je přehnaná, myslí si Lukáš Pollert

Zároveň upozornil na to, že nošení roušek a respirátorů tam, kde to není z hlediska šíření nákazy nutné škodí zdraví.

Antigenní testy jsou ale rychlé a levné

Zdeněk Hostomský uvedl, že rozumí tomu, proč se ve školách začalo testovat právě antigenními testy.

„Člověk si je může udělat sám a za patnáct minut má výsledek,“ řekl.

Testování metodou PCR je dle něj o dost složitější. Odebraný materiál se převáží do laboratoří a na výsledek se čeká několik hodin. K PCR testům uvedl, že jsou ve srovnání s antigenními testy až příliš citlivé. Pozitivitu vyhodnotí i u osob, v jejichž těle už virus nereplikuje a není životaschopný. Pro společnost pak není takový člověk nebezpečný.

„Chybí nám test něco mezi [antigenním a PCR testem],“ zhodnotil.

K otázce testování dětí ve školách se v minulých dnech vyjádřil i ministr zdravotnictví Petr Arenberger [za ANO]. Řekl, že PCR testy jsou až příliš drahé a tuzemský zdravotní systém nemá kapacity, aby vyhodnocoval výsledky PCR testy u všech žáků.

Vakcinace: AstraZeneca a J & J

Zdeněk Hostomský se vyjádřil k v posledních týdnech diskutované bezpečnosti očkování britsko-švédskou vakcínou AstraZeneca. Řekl, že se ztotožňuje s doporučením Mezioborové skupiny pro epidemické situace [MeSES] při MZ ČR, která vydala doporučení pokračovat v České republice s vakcinací látkou AstraZeneca.

„U krevní sraženiny není ani prokázáno, jestli je tam kauzalita, AstraZeneca je v pořádku,“ řekl s tím, že on sám si ji také nechal dát.

Znepokojen je dle svých slov s děním kolem vakcíny americké farmaceutické firmy Johnson & Johnson zvané Janssen. Její plánované závozy do zemí EU výrobce v minulém týdnu na neurčito pozastavil. Jde o reakci na několik hlášených nežádoucích účinků.

Johnson & Johnson pozastavil distribuci vakcíny v EU

„V USA dostalo vakcínu [Janssen] sedm milionů lidí, bylo šest případů krevních sraženin u relativně mladých žen ve věku od 18 do 40 let,“ řekl Hostomský.

Zmínil názor epidemiologa Romana Prymuly, podle kterého může jít zřejmě o hormonální záležitost. Například v souvislosti s užíváním antikoncepce.

„Jde o přehnanou reakci na statisticky úplně zanedbatelné vedlejší účinky,“ uvádí k reakcím po aplikaci vakcíny Janssen.

Na zprávy od výrobců vakcíny Comirnaty společností Pfizer a BioNTech o potřebě třetí dávky očkovací látky pro získání dostatečné imunity pak uvedl: „Třetí dávka vakcíny je odůvodněna, pokud by byla specificky pro tu novou variantu viru.“ 

 –VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here