„Bohužel velká část lékárníků ke komoře důvěru nemá. Což je vidět i na jejich angažovanosti. Komora je bohužel nezajímá,“ říká lékárník Aleš Novosád, předseda předsednictva spolku Mladí lékárníci. Tedy spolku, jenž si klade za cíl spojovat všechny mladé lékárníky. A také chce lékárenskému oboru vrátit prestiž.
Aleš Novosád je předsedou Mladých lékárníků a současně i členem představenstva České lékárnické komory [ČLnK]. Nabízí se tak otázka, proč se ztracenou prestiž lékárenskému oboru nesnaží navrátit zejména prostřednictvím České lékárnické komory [ČLNK]. V níž má ze zákona povinné členství každý lékárník.
A aby toho nebylo málo, Aleš Novosád je jeden ze dvou zaměstnanců lékárníků v představenstvu ČLnK [mimo zaměstnanců nemocničních lékáren]. A to navíc v síťové lékárně Benu. Je tedy jediný, kdo v představenstvu komory, byť nepřímo, “zastupuje” síťové lékárny.
Jak dlouho působíte v ČLnK na pozici člena jejího představenstva?
Čtyři roky.
Jak jste se k této funkci dostal?
Byl jsem zvolen sjezdem delegátů ČLnK.
Jste spokojen s tím, jak v současnosti ČLnK funguje?
Já rozhodně nebudu komoru hanit, protože to, jak komora funguje, je i moje práce.
Z reakcí přirozených partnerů ČLnK, zástupců médií, ale i veřejnosti člověk snadno nabyde přesvědčení, že profesní komora lékárníků samotným lékárníkům spíše škodí, než pomáhá. Jak to vnímáte vy?
Na to se mi těžko odpovídá. Koho máte na mysli, když mluvíte o přirozených partnerech?
Například Ministerstvo zdravotnictví ČR, síťové lékárny, výrobce léků… A bohužel často i veřejnost…
Tak to máte asi pravdu. Třeba podpora ministra ohledně ČLnK není v tuto chvíli optimální.
To je, jako byste řekl, že je nulová. Je to chyba ministra nebo komory?
To je samozřejmě otázka.
Ano, to je otázka…
Já osobně si myslím, že možnosti komory jsou větší. I že je možné, že komora ne vždy dokáže správně prosazovat své zájmy. Tedy, že někdy postupuje až příliš agresivně. Na druhou stranu je i možné, že je to ten jediný správný postup.
Tak to máte dobré… Proč si myslíte, že agresivní postup je možná jediný správný?
Když se podíváte například na to, jak často se mění ministři zdravotnictví. Tak možná pak dojdete k tomu, že to jinak než agresivně ani nejde. Také si ale myslím, že chyby jsou na obou stranách. Bohužel jsem většinou nebyl u jednání, takže pracuji jen se zprostředkovanými informacemi.
ČLnK bez důvěry?
Pokud říkáte, že možnosti komory jsou větší, co musí udělat, aby je využila?
Jednoznačně musí dostat zpátky důvěru svých členů.
To znamená, že ji nemá?
Bohužel velká část lékárníků ke komoře důvěru nemá. Což je vidět i na jejich angažovanosti. Komora je bohužel nezajímá.
Proč nemá běžný lékárník důvěru v komoru?
Lékárník, například zaměstnanec, má spoustu povinností. Nemá čas řešit politiku uvnitř komory a často ani navenek. Nemá čas zkoumat a vykládat si stanoviska komory. Tedy takový lékárník tu komoru bere jen jako něco, co mu každý rok vezme 3 000 korun. A za to dostane jeden časopis.
Je to, co popisujete, chyba lékárníků nebo komory?
Zde se mi opět těžko odpovídá jako členovi představenstva. Komora provádí hodně činností, ale mnohdy je nedokáže správně prodat. A je samozřejmě otázka, zda je to chyba komory nebo členů. Opět bude chyba na obou stranách.
Není to tím, co vyjadřuje hodně lékárníků. Totiž, že vedení komory sleduje zájmy, jimž běžný lékárník nerozumí, které se ho netýkají? Že si komora dělá svou vlastní politiku a pro lékárníky nic neudělá.
Není pravda, že komora pro lékárníky nic neudělá. Komora dělá pro lékárníky spoustu věcí. Vzdělávací akce, právní poradenství, připravuje mnoho kampaní, pomáhá s odbornými konzultacemi, sleduje aktuální legislativu a mnoho dalšího.
Spravedlivé zastoupení
Příští rok bude komora volit nové vedení. Co si od toho slibujete?
Já si od toho slibuji, že dojde k lepšímu obsazení vedení komory v tom smyslu, že v něm budou zastoupeni všichni zástupci lékárenského oboru. Tedy zaměstnanci lékárnici [řetězcoví i nemocniční] i majitelé všech typů lékáren. Že komora bude zastupovat celý lékárenský segment.
Proč je to důležité?
Komora má přes 9 000 členů. Zaměstnanců [ve všech typech lékáren] je většina. Důležité je to z toho důvodu, aby v komoře došlo k demokratickému promíchání sil a názorů. A díky tomu snad bude moci komora i lépe obhajovat zájmy lékárníků. Tedy důležité je to proto, aby názory byly různorodé. Pak má diskuze a projednávání největší smysl.
Jak vypadá složení představenstva ČLnK? Kolik je v něm zaměstnanců a kolik lékárníků provozovatelů?
Aktuálně je v představenstvu komory 18 členů. Pan prezident je funkce vyjmutá, pět kolegů pracuje v nemocničních lékárnách, já jsem řetězcový lékárník, tedy zaměstnanec síťové lékárny a zbytek – tedy 11 lékárníků jsou provozovatelé buď jedné, nebo více lékáren.
Když vezmeme rodinné příslušníky pana prezidenta, kteří provozují lékárny, dojdeme k poměru 12 ku 6 za přítomnosti 0 síťových lékáren. Co si myslíte o takovém rozložení sil? Je podle vás správné?
Pokud je v ČR třetina lékáren síťových, měly by mít i tyto lékárny odpovídající zastoupení v představenstvu komory.
Proč nemají?
To složení je dáno historicky. Komora byla založena v roce 1991. Vždy složení představenstva reflektovalo dobu, ve které se konaly samotné volby. Řetězcoví lékárníci historicky zástupce v představenstvu neměli.
[Poznámka redakce: Ještě před několika lety ovládali lékárenský trh takzvaní provozovatelé lékárníci. Byla jich většina. Řetězcové lékárny se na trhu začaly prosazovat v posledních cca deseti lety. Za tu dobu se staly silným hráčem na trhu a přibývají. Což znamená nižší zisky pro provozovatele lékárníky. Navíc za situace, kdy se na regulovaném trhu vstupem síťových lékáren výrazně zvýšila konkurence. A i proti minulosti tolik nerestou peníze pro lékárny na úhradách ze zdravotního pojištění.]
Mnozí jsou přesvědčeni o tom, že lékárníci provozovatelé mají tendenci se bránit síťovým lékárnám. Má smysl se jim bránit?
Smysl to nemá. A navíc je na to i pozdě. Sami lékárníci si odsouhlasili zákon, aby mohli vlastnit více lékáren. Možná je překvapilo, co to vyvolá, ale teď už je pozdě. Osobně si také myslím, že často síťové lékárny nejvíce kritizují ti lékárníci, kteří by jim rádi odprodali své lékárny, ale dnes už to není tak snadné.
[Pozn. redakce: Každý rok změní majitele několik desítek až stovek lékáren jenom v ČR. Další tisíce lékáren pak změní majitele ve všech evropských zemích. Což značí, že trh silně definuje akviziční kapitál. Není ničím výjimečným, když lékárník provozovatel nabídne k prodeji řetězci svou lékárnu. A naopak, když řetězec poptá lékárnu u lékárníka provozovatele.]
Třecí plochy jsou jinde
Pokud jsou v představenstvu komory zastoupeni lékárnici provozovatelé a nejsou v něm zastoupeny síťové lékárny, nesvádí to provozovatele lékárníky k zneužívání komory k prosazování ekonomických zájmů provozovatelů lékárníků?
To bych si nedovolil tvrdit. Já si navíc ani nemyslím, že by v rámci komory byly třecí plochy mezi síťovými a nesíťovými lékárnami. Nebo, že by se komora snažila zastupovat hlavně ty takzvaně malé lékárny. Je to spíše o tom, že ty malé lékárny se dostávají do ekonomických problémů. Přitom ale i malé lékárny můžou být síťové. Třecí plochy se nacházejí jinde.
Kde?
Třeba v oživování okresních sdružení komory. Což se snažím změnit.
[Pozn. red.: ČLnK svou organizační strukturou odpovídá samosprávným organizacím. Jejím základním článkem jsou okresní sdružení lékárníků. Podle odhadů je funkčních okresních sdružení sotva půlka.]
Jak vám to jde?
Někteří vidí v oživování okresních sdružení snahu síťových lékáren komoru ovládnout. To samozřejmě není pravda. Podle mne navíc síťové lékárny komoru ani nepotřebují. Jsou dost silné, aby prosadily své zájmy. A co se týče zastoupení v okresních sdružení, tak platí, že i když je naše farmacie roztříštěná v názorech, shodujeme se v těch základních tématech.
V čem třeba?
Například v oblasti odměňování lékáren jsou síťové i nesíťové lékárny na jedné lodi. U obou platí, že systém odměňování lékáren není dobrý. V ČR je vůbec jeden z nejhorších systémů odměňovaní. A je třeba ho změnit.
Co dalšího byste zmínil?
Třeba to, že není možné zasílat léky na předpis kurýrem. Tedy v Rx online.
Jste si jistý? Například provozovatelé on-line či síťových lékáren to vidí jinak. Stejně jako mnoho pacientů/klientů… Rozdíl je pouze v tom, že nemluví o kurýrech, ale hledají cesty, jak správně a bezpečně lék pacientovi doručit. Naopak komora prosazuje, aby léky, nezlobte se, právě jako kurýr nosil pacientům lékárník. Ovšem samozřejmě za další z nových úhrad ze zdravotního pojištění…
Tak tam se asi budeme rozcházet, to je možné. Ale léky se vydávají. Ne prodávají. A my jsme lékárníci.
Čí jsou čí zájmy?
Zástupci ČLnK hovoří o síťových lékárnách i jejich zaměstnancích někdy až v pejorativním smyslu. Máte s tím i vy zkušenost jako zaměstnanec řetězcové lékárny?
Bohužel řetězcový lékárník byl a některými lidmi je často považován za méně odborně zdatného. Neřekl bych přímo, že s tím mám zkušenosti od zástupců ČLnK, ale jinak ano.
Tedy, že jste méně odborně zdatný lékárník, protože pracujete ve velké lékárně než lékárník, který pracuje v malé lékárně?
Tak to jistě ne. Ale opět je to dáno vnímáním z minulosti, kdy řetězcové lékárny začínaly. Je to takový zažitý trend. Dříve nikdo nechtěl pracovat v řetězci. Jenže to už je dávno pryč. Naopak je mnoho kolegů, kteří jsou v síťové lékárně spokojení.
Na internetu se dočtete, že váš prezident, který by dle stanov neměl provozovat žádnou lékárnu, sice žádnou lékárnu neprovozuje, ale jinak se lékárenskému byznysu věnuje skoro celá jeho rodina. Není to střet zájmů?
Soukromý život pana prezidenta nesleduji a pan prezident žádnou lékárnu neprovozuje. Z mého pohledu pan prezident stanovy dodržuje. Těžko můžete členům rodiny pana prezidenta zakazovat podnikat v lékárenském byznysu. Já bych to tedy takto nestavěl.
Jak byste to tedy stavěl?
No… Takto… Já dám ruku do ohně za to, že nikdo z představenstva by neupřednostnil své zájmy před zájmy pacientů.
Nemyslíte, že když by zástupci komory hájili zájmy pacientů, přivítali by třeba to, že na lékárenském trhu je konkurence, která tlačí ceny léků dolů?
Tohle se mi těžko posuzuje. Zvlášť mně se to těžko posuzuje. Protože, i kdy jsem vedoucí velké síťové lékárny, její obchod nedělám.
Dobře. Zeptám se tedy takto. Máte za to, že na dnešním konkurenčním trhu už správně vedená lékárna lékárníkem provozovatelem nemá šanci obstát, jak to často prezentuje vaše komora?
Při rozumném provozu mohou být i takzvaně malé lékárny docela dobře rentabilní. A vycházím přitom z informací, které mám z obcí, odkud pocházím, kde mám své přátele lékárníky. Čímž ale také neříkám, že všechno je jen růžové.
—
Aleš Novosád vystudoval v roce 2008 Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové. V roce 2012 složil rigorózní zkoušku na Farmaceutické fakultě Veterinární a Farmaceutické Univerzitě v Brně. V témže roce získal Certifikát k vykonávání povolání na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v oboru Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro 2. stupeň ZŠ a SŠ. V roce 2016 složil atestaci v oboru veřejné lékárenství.
V současné době je vedoucím lékárníkem lékárny BENU v obchodním centru Europark v Praze. Je členem představenstva České lékárnické komory od roku 2015 a od roku 2017 je předsedou zapsaného spolku Mladí lékárníci a předsedou Okresního sdružení lékárníků na Praze 10.
V současné době působí jako přednášející na Technické Univerzitě v Liberci na Ústavu zdravotnických studií v předmětu farmakologie. Opakovaně se účastní akcí v rámci celoživotního vzdělávání, odborných přednášek i kongresů především praktických lékárníků, kde vystupuje jako přednášející nebo posluchač.
