Úhradová vyhláška ve své finální podobě včera [9. 9.] opustila Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] a zamířila ke schválení na Legislativní radu vlády. U tří segmentů zdravotní péče, kde nedošlo k dohodě při letošním dohodovacím řízení, ministerstvo stanovilo výši úhrad dle návrhů zdravotních pojišťoven.

Úhradová vyhláška pro příští rok vychází z odhadovaného růstu příjmů celého systému veřejného zdravotního pojištění. Příjmy jsou očekávány ve výši 350 miliard korun. To je o 19 miliard korun více než letos. Podle zástupců Ministerstva zdravotnictví ČR i zdravotních pojišťoven přitom v příštím roce nelze počítat s takzvanými nadvýběry nad očekávání, jak tomu bylo v posledních letech i letos.

I tak v příštím roce zdravotní pojišťovny vydají na zdravotní péči o 24 miliard korun více než letos – celkem 335 miliard korun. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR] k nim přidá necelé dvě miliardy korun navíc. Do českého zdravotnictví tak příští rok půjde o 26 miliard korun více než letos – celkových 336,9 miliardy korun.

Objem a rozdělení prostředků vychází z dohodovacího řízení, v němž zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče každoročně uzavírají dohody se zdravotními pojišťovnami. Co a jak se bude v následujícím roce ve zdravotnictví platit. Letos došlo k dohodě u 11 segmentů zdravotní péče. U tří, segmentu domácí zdravotní péče, následné lůžkové a akutní lůžkové péče, k dohodě nedošlo. U těchto tří segmentů tak ministerstvo zdravotnictví přeneslo do úhradové vyhlášky návrhy zdravotních pojišťoven.

Úhradová vyhláška přinese změny k lepšímu

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha úhradová vyhláška pro příští rok významně zlepší kvalitu tuzemské zdravotní péče. Pojištěnci se dle jeho slov mohou díky ní těšit například na delší ordinační hodiny i nové služby praktických lékařů. Dále pak na lepší dostupnost fyzioterapie a rehabilitační péče, gynekologů i ambulantních specialistů. Zlepšit by se měl i přístup pojištěnců ke stomatologům.

„A třeba díky bonifikaci urgentní medicíny a zařízení, které přijmou sanitku, se již nebude stávat, že nemocnice nepřijme pacienta,“ říká ministr Adam Vojtěch.

Za změnami ve prospěch pacienta stojí v mnoha případech bonifikace [tzn. peníze navíc za něco tzv. navíc, pozn. red.] poskytovatelů zdravotní péče. Například v segmentu následné lůžkové péče pojišťovny lépe ohodnotí poskytovatele s personálním zabezpečením a technickým vybavením. Lépe placen má být i segment domácí péče, kde dojde k navýšení úhrad za náročnější pacienty. V segmentů domácí péče dochází vůbec k největšímu meziročnímu nárůstu úhrad, a to o 15,7 %. Podle ministra Adama Vojtěcha je bonifikace je jednoznačně motivující faktor a systémové řešení.

„Jak jinak chcete docílit, aby se zdravotní péče zlepšovala. Naopak v minulosti se to dělalo tak, že se plošně nalily peníze, aniž by bylo jasné, kam a jak přesně směřují,“ vysvětlil pro Zdravezpravy.cz ministr.

Podle něj významný nárůst úhrad v roce 2020 přitom zaznamenají všechny segmenty zdravotní péče. Většinou v rozmezí pěti až deseti procent.

Krizový štáb jako samozvaná skupina

Podle odborů a dalších organizací sdružených do takzvaného krizového štábu českého zdravotnictví je nárůst o plánovaných 26 miliard korun málo. Žádají 45 miliard korun. Ideálně ještě více. Použít k tomu chtějí zejména rezervy zdravotních pojišťoven [cca 55 miliard korun].

To však ministr Adam Vojtěch kategoricky odmítá. Dle jeho slov je krizový štáb samozvaná skupina, která nesleduje prospěch českého zdravotnictví, ale mediálním nátlakem si vynucuje výhody pro vybrané segmenty zdravotní péče. A to na úkor ostatních.

„To je něco, co nehodlám akceptovat a rád bych poděkoval těm, kteří mají jiný přístup,“ uvedl a dodal, že jen plošné navyšování peněz do zdravotnictví jeho aktuální problémy nevyřeší.

„To se jen odbory tváří, že to něco vyřeší. My samozřejmě potřebujeme navyšovat peníze do zdravotnictví, ale potřebujeme to dělat cíleně a ne plošně,“ zdůraznil.

Jeho názor podporují i zástupci zdravotních pojišťoven.

„Naše zdravotnictví má mnoho problémů a je to zřejmé. […] Finanční rezervy zdravotních pojišťoven slouží jako rezerva na horší časy. Pokud například přijde recese, je nutné mít rezervy, abychom mohli zajistit stabilní financování českého zdravotnictví,“ uvedl například ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek.

Dodal přitom, že VZP ČR cíleně zvyšovala úhrady hlavně tam, kde z hlediska financí panují největší problémy. Jako příklad uvedl odstranění regulací u lůžkové péče.

Rozpory přetrvávají

Zatímco někteří ze zástupců segmentů, jako je například Asociace českých a moravských nemocnic [AČMN] nebo Charita ČR, u jejichž segmentů dohoda nebyla uzavřena, podobu vyhlášky kritizují, zástupci jiných segmentů, u nichž k dohodě došlo, ji považují za kvalitní.

„Sdružení praktických lékařů i sdružení gynekologů je spokojeno s úhradovou vyhláškou a jsme spokojeni s tím, že ministerstvo dodrželo svůj slib, že dohody bude respektovat. Oceňujeme i to, že čelí politickému tlaku některých skupin vydobýt si lepší podmínky,“ řekl například předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Kumulativní růst nákladů u vybraných segmentů zdravotní péče

Podle něj skutečnost, že v minulosti Ministerstvo zdravotnictví ČR ustupovalo tlakům vybraných segmentů na vyšší úhrady, je právě jednou z jednou příčin hlavně personálních problému současnosti. Na straně druhé praktičtí lékaři patří mezi ty segmenty, které si v příštím roce přilepší [nárůst prostředků o cca 5,2 %]. Není to jen bonifikace za prodloužení ordinačních hodin, ale i stanovení nových výkonů. Například za péči o pacienty s prediabetem. Dále pak za záchyt pacientů s demencí, případně za akutní diagnostiku.

Úhradová vyhláška pro příští rok je akceptovatelná i pro další zástupce segmentů zdravotní péče. Předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko například vzpomíná rok 2017, kdy dle jeho slov tehdejší vedení MZ ČR zapomnělo na to, že existuje i jiná péče, než je nemocniční péče. Současné vedení ministerstva podle něj naopak má snahu spravedlivě rozdělovat prostředky všem segmentům zdravotní péče.

„Nemohu říci, že všichni mohou být absolutně spokojeni, ale považuji úhradovou vyhlášku za dobrý výsledek. Stejně jako vítám, že byly odstraněny některé ze starých křivd,“ dodal.

Navýšení plateb za statní pojištěnce

Celkově bude mít zdravotnictví v příštím roce k dispozici 346 miliard korun. Peníze jdou nejvíce z odvodů zaměstnavatelů za zaměstnance, podnikatelů a příspěvků státu za seniory, děti, nezaměstnané nebo vězně. Na tyto státní pojištěnce [cca 5,9 mil. lidí] stát v příštím roce uvolní 75 miliard korun. Což je o tři miliardy korun více než letos. Letos platí pojišťovnám za každého státního pojištěnce 1 018 korun měsíčně. Předloni Ministerstvo financí ČR uvolnilo 65 miliard korun.

V této souvislosti ministr Adam Vojtěch pro Zdravezpravy.cz upřesnil, že v následujících dnech zahájí jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou o budoucím navýšení plateb státu právě za státní pojištěnce.

„Navýšení plateb za státní pojištěnce ovšem není aktuální otázkou pro příští rok, ale až pro rok 2021. Otázku plateb za státní pojištěncem ale i tak musíme vyřešit už na podzim. Zatím ten mechanismus nemáme. Jedná se o nařízení vlády,“ upřesnil.

Podle ČTK Ministerstvo zdravotnictví ČR zvažuje pravidelnou valorizaci plateb za státní pojištěnce na základě průměrné mzdy nebo vývoje hrubého domácího produktu [HDP].

Příjmy a náklady systému veřejného zdravotního pojištění [v mld. Kč]

2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Příjmy zdravotních pojišťoven 228 241 253 265 285 310 331 350
Platby státu za státní pojištěnce 54 60 61 62 64 65 72 75
Náklady na péči 220 234 242 253,4 267,3 285,3 310,9 336,9

Zdroj: MZ ČR

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here