Chřipková sezona je tu. Regiony hlásí zvyšující se počty akutních respiračních infekcí. Strmější nárůsty jsou tradičně evidovány u dětí do věku pěti let. Navzdory každoročním nárůstům nemocných nemají Češi důvěru k očkování proti chřipce. Proočkovanost je u nás kolem pěti až šesti procent.

„Ve druhém kalendářním týdnu byl ve Středočeském kraji zaznamenán vzestup celkové nemocnosti akutních respiračních infekcí o 63 procent. Celková nemocnost byla 939 onemocnění na 100 000 obyvatel,“ říká ředitelka protiepidemického odboru středočeské hygienické stanice Lilian Rumlová.

Podle ní chřipková sezona nabírá na síle. Nejvyšší nemocnost byla podle ní hlášena v okrese Příbram. Nejnižší pak v okrese Nymburk. Nejvyšší počet onemocnění je tradičně ve věkové skupině dětí do pěti let.

V porovnání s předchozím kalendářním týdnem byl zaznamenán také vzestup onemocnění s klinickým obrazem chřipky. A to o 69,2 procenta. Celková nemocnost tímto virem ve Středočeském kraji je 22 případů onemocnění na 100 000 obyvatel. To je 2,3 procenta z celkové nemocnosti akutních respiračních infekcí [ARI].

Nárůst nemocných hlásí Liberecký kraj

V minulém týdnu připadalo v průměru 1 051 nemocných na 100 tisíc obyvatel v celé České republice. O počínající epidemii chřipky přitom jde, pokud počet nemocných na 100 tisíc obyvatel překročí hranici okolo 1 600 až 1 800 případů.

V Libereckém kraji to bylo 1 324 nemocných. Nejvíce nemocných přitom přibylo v samotném městě Liberci. A to v počtu 1449 nemocných na 100 tisíc obyvatel. Významné nárůsty hlásí ale i ostatní okresy.

„Nemocnost akutní respirační infekcí v Libereckém kraji odpovídá ročnímu období. Rovněž tak výskyt chřipkového viru v tomto období není neočekávaný. K předcházení onemocnění doporučujeme dodržovat obecné zásady osobní hygieny. Zejména časté mytí rukou a zdravou životosprávu. To znamená dostatek pobytu na čerstvém vzduchu, pohybu, odpočinku a vitamínů,“ vysvětluje ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Libereckého kraje [KHS LK] Jana Prattingerová.

Dodává, že k prevenci onemocnění chřipkou je stále možné se očkovat. Očkování doporučuje konzultovat s praktickým lékařem pro dospělé nebo pro děti a dorost. Dále upřesňuje, že ve 2. kalendářním týdnu byla pětkrát laboratorně potvrzena chřipka typu A.

„Chřipková sezona 2019/2020, od začátku září 2019, přinesla 26 laboratorně potvrzených případů chřipky. Z toho 25 případů chřipky typu A. V souvislosti s chřipkou bylo 19 osob hospitalizováno, z toho v jednom případě mělo onemocnění závažný průběh,“ upřesňuje.    

Chřipková sezona je jistá

Chřipkové viry A i B patří mezi závažné virové patogeny, které každoročně způsobují různě rozsáhlé epidemie. Klinicky se chřipka obvykle manifestuje jako středně těžké onemocnění s celkovými i respiračními příznaky, které i bez lékařské intervence zpravidla odezní během jednoho až dvou týdnů. U jinak zdravých osob běžná sezónní chřipka obvykle nevede k vážným komplikacím. Avšak u velmi malých dětí, starších pacientů či u osob s chronickým doprovodným onemocněním může způsobit mnohovážných až život ohrožujících stavů plicního i mimoplicního charakteru. Přitom platí, že jak chřipka sezonní, tak chřipka pandemická může způsobit vážné komplikace i u zcela nerizikových pacientů.

Počet osob s vážným průběhem chřipky od sezony 2009/10 do sezony 2018/19

[★Sezona 2018/19 – data ke dni 13.6.2019, zdroj: SZÚ]

Během několika epidemických týdnů onemocní chřipkou zhruba deset až 15 procent populace [5 až 10 % dospělých a 20 – 30 % dětí]. V závislosti na charakteru vyvolávajícího kmene je vždy evidován i různě vysoký počet komplikací a úmrtí. Počet nemocných chřipkou s velmi závažným průběhem nemoci se za posledních osm let více než zčtyřnásobil.

„Přestože je v ČR každoročně hlášeno několik desítek až několik stovek úmrtí v důsledku chřipky, na základě statistického modelování víme, že skutečný dopad chřipky je ještě větší. V souvislosti s chřipkou v České republice umírá průměrně 1 500 osob za rok. Chřipka tudíž představuje vážný problém zdravotní, sociální i ekonomický,“ říká vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu [SZÚ] Jan Kynčl.

Očkování proti chřipce se provádí každý rok aplikací vakcíny ideálně ještě před předpokládaným obdobím chřipkové epidemie [říjen až prosinec]. Očkovaný je tak spolehlivě chráněn teprve za 14 dní po aplikaci. Nicméně očkovat lze ale v odůvodněném případě i během chřipkové epidemie, je však nutné počítat s tím, že očkovaný může onemocnět ještě před nástupem ochranných titrů protilátek.

Očkování proti chřipce nemoc nevyvolá!

Očkování proti chřipce samo o sobě nemůže vyvolat onemocnění, protože vakcína obsahuje pouze části usmrceného viru. Vzhledem k tomu, že virus chřipky je proměnlivý a zatím neexistuje univerzální dlouhodobá vakcína, je každoroční revakcinace nutností.

Očkovací látka proti chřipce patří k velmi dobře snášeným vakcínám. Očkovaní by měli být přednostně senioři, malé děti, těhotné ženy a chronicky nemocní lidé. V České republice také není v praxi stále důsledně uplatňováno doporučení ke každoročnímu očkování zdravotnických pracovníků. K očkování přijde pouze malé množství z nich.

Proočkovanost osob v riziku je v Česku žalostná

Negativní postoj k očkování proti virům chřipky mají zcela nepochopitelně i nejrizikovější skupiny pacientů.

Proočkovanost osob s kardiovaskulárním onemocněním byla v roce 2018 pouhých 14 procent. U osob s chronickou obstrukční plicní nemocí pak 21 procent, u astmatiků devět procent a u diabetiků 19 procent. Přitom Rada Evropské komise doporučuje členským státům dosáhnout až 75% proočkovanosti nejenom u seniorů, ale také u rizikových skupin“, uzavírá Roman Chlíbek, vědecký sekretář České vakcinologické společnosti ČLS JEP a vedoucí katedry epidemiologie, Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové.

–VRN–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here