Do orgánů menších zdravotních pojišťoven budou nově volit třetinu členů zaměstnanci. Tedy klienti těchto pojišťoven, kteří jsou v zaměstnaneckém poměru. Původně měla podle novely zákona o zdravotních pojišťovnách orgány zaměstnaneckých a oborových pojišťoven z jedné třetiny jmenovat vláda a dvě třetiny volit zaměstnavatelé. To už ale neplatí.

Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] pro Zdravezpravy.cz potvrdilo, že aktuálně je připravován pozměňovací návrh novely zákona, při jehož přijetí budou orgány zaměstnaneckých pojišťoven z jedné třetiny volit zaměstnanci. To znamená klienti pojišťoven v zaměstnaneckém poměru. To v příspěvku na twitterovém účtu po jednání Koaliční rady potvrdil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO].

„S koaličním partnerem jsme se domluvili na drobné úpravě, která přidá aktivní volební právo i přímo zaměstnancům,“ napsal.

Důvod, proč mají mít právo volit orgány zaměstnaneckých pojišťoven, je ten, že se významným způsobem podílejí na financování zdravotní péče. A to tak, že z 13,5% odvodu na zdravotní pojištění hradí zaměstnanci ze své hrubé mzdy 4,5 procenta, zatímco devět procent odvádí pojišťovně jejich zaměstnavatel.

Poslanci mají smůlu

Ministr Adam Vojtěch zároveň informoval, že Koaliční rada odmítla návrh poslance Víta Kaňkovského [KDU-ČSL], který schválil sněmovní zdravotní výbor. Podle návrhu by třetinu orgánů zdravotních pojišťoven volili poslanci. A to z řad poslanců.

„Koalice odmítla nebezpečný návrh poslance Kaňkovského, který by chtěl místa v orgánech zaměstnaneckých a oborových pojišťoven dát poslancům. My naopak chceme orgány pojišťoven otevřít pojištěncům,“ upřesnil.

Návrh poslance Víta Kaňkovského, který ho charakterizoval jako dočasné řešení, v minulosti již ostře odmítli i zaměstnavatelé. Kriticky se k němu vyjádřila jak Hospodářská komora ČR [HK ČR], tak Svaz průmyslu a dopravy ČR [SP ČR].

Návrh se nelíbí ale ani zástupcům samotných zdravotních pojišťoven.

„Tento návrh považujeme za špatný. Vnímáme to jednak tak, že každý poslanec je zvolen za nějaký region, o který by měl hlavně pečovat. A dále tak, že každý poslanec je i omezen čtyřletým trváním jednoho mandátu. Navíc tu hrozí i střet zájmů z hlediska výše úhrad ze zdravotního pojištění,“ uvedl pro Zdravezpravy.cz prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR] Ladislav Friedrich.

Jak budou volit zaměstnanci

Původně měla být podle vládního návrhu novely zákona do orgánu oborové nebo zaměstnanecké pojišťovny třetina jmenovaná vládou a dvě třetiny voleny zaměstnavateli. Nicméně již při projednávání návrhu ve vládě se podle Martina Novotného z tiskového oddělení MZ ČR ministerstvo zavázalo připravit úpravu zohledňující postavení zaměstnanců.

„Z toho důvodu je připravován pozměňovací návrh, při jehož přijetí budou do orgánů zaměstnaneckých pojišťoven třetinu zástupců volit zaměstnanci,“ uvedl pro Zdravezpravy.cz.

Podle něj budou mít právo volit všichni plátci pojistného, kteří budou rozděleni do dvou skupin. Zaměstnavatelé a OSVČ [ti spadají do skupiny zaměstnavatelů, pozn. red.] budou hlasovat v rozsahu odvedeného pojistného za rozhodné období a volit budou třetinu členů příslušného orgánu.

„Ve skupině zaměstnanců a osob bez zdanitelných příjmů bude rozhodující příslušnost k této skupině před uskutečněním voleb. Tyto osoby budou moci dát jeden hlas zvoleným kandidátům, nejvýše však volenému počtu. Tím dojde ke zvolení poslední třetiny členů orgánu,“ vysvětlil Martin Novotný.

Zbývající třetinu orgánů pojišťovny bude volit Vláda ČR, která tím zastoupí takzvané státní pojištěnce. To znamená zejména penzisty, děti a mládež.

Orgány zaměstnaneckých pojišťoven a jejich volba

Podle MZ ČR zdravotní pojišťovny dosud ovládají velcí zaměstnavatelé. Což bylo podle Ústavního soudu [ÚS] diskriminační. Novela současnou převahu velkých zaměstnavatelů ale otupí. A to tím, že na straně aktivního volebního práva zavádí možnost zapojení všech osob odvádějících pojistné na veřejné zdravotní pojištění. To znamená, že dá příležitost i menším plátcům a pojištěncům. Do správní rady takzvané oborové nebo zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, která je patnáctičlenná, tak budou moci na deset míst kandidovat ti pojištěnci, kteří získají 50 podpisů jiných pojištěnců.

V praxi to bude znamenat, že zaměstnavatelé, zaměstnanci pojištěnci i osoby samostatně výdělečně činné, a dokonce i osoby bez zdanitelných příjmů, se budou moci sdružovat, aby společně dosáhli stanovené minimální výše odvedeného pojistného pro nominaci vlastních volitelů. Tuto minimální výši novela stanoví na 0,4 %. Což je o 0,1 % méně, než je současný stav. I když nejde o příliš velké snížení, zásadní rozdíl je v možnosti sdružování pojištěnců, což doposud nebylo možné.

Nový způsob obsazování správní a dozorčí rady oborových a zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven ovšem i nadále zachovává jmenování třetiny osob Vládou ČR. Zbývající dvě třetiny členů pak budou už nově voleny z řad zaměstnavatelů a pojištěnců zaměstnaneckých a oborových zdravotních pojišťoven. A to osobami odvádějícími pojistné této zaměstnanecké pojišťovně.

Trh zdravotních pojišťoven

Do veřejného zdravotního pojištění má být letos zaměstnavateli, podnikateli, zaměstnanci a státem odvedeno přes 340 miliard korun. Zhruba 200 miliard půjde přes největší Všeobecnou zdravotní pojišťovnu [VZP ČR]. Na tu se vztahuje samostatný zákon, což platí i pro volbu členů do jejich statutárních orgánů. 139 miliard korun pak půjde do zdravotnictví přes oborové a zaměstnanecké pojišťovny.

Bilance základního fondu zdravotní péče u těchto pojišťoven tak bude v roce 2020 poznamenaná negativním poklesem zůstatků o 4,7 miliardy korun. Podle návrhů zdravotně pojistných plánů oborových a zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, budou mít tyto pojišťovny na úhradu zdravotní péče k dispozici celkové příjmy z přerozdělení ve výši 134,3 miliardy korun.

Mezi oborovými a zaměstnaneckými zdravotními pojišťovnami je největší Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR [ZM MV ČR]. Ta má přes 1,3 milionu klientů. Druhá je Česká průmyslová zdravotní pojišťovna [ČPZP] s 1,2 miliony klientů. Třetí pak Oborová zdravotní pojišťovna [OZP] s cca 730 tisíci klienty. Čtvrtá je Vojenská zdravotní pojišťovna [VoZP] s cca 700 tisíci klienty. Pátá je RBP [někdejší Revírní bratrská pokladna] se 430 tisíci klienty.  Nejmenší je Zdravotní pojišťovna zaměstnanců Škoda [ZPŠ] se 143 tisíci klienty.

Na jednoho zaměstnance pojišťovny v roce 2018 připadalo u VZP ČR 1 624 klientů, u ZP MV ČR 2 029 klientů, u ČPZP 1 947 klientů, OZP 1 864 klientů, u VoZP 1 647 klientů, u RBP 1 876 klientů a u ZPŠ 1 835 klientů.

–DNA–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here