Na začátku dubna, ve věku 91 let, zemřela Danuše Táborská. Ta v roce 1983 založila v Československu vůbec první Anesteziologicko-resuscitační kliniku ve Fakultní nemocnici u sv. Anny. Její přednostkou byla 16 let. Danuše Táborská získala medaili za zásluhy o stát v oblasti vědy.

Prof. MUDr. Danuše Táborská, DrSc. [na obrázku, pozn. red.] vystudovala Lékařskou fakultu dnešní Masarykovy univerzity v Brně. Při promoci v roce 1952 měla jasno, že bude chirurgem. Už od své první atestace ze všeobecné chirurgie se začala více zajímat také o anesteziologii a rozvíjející se resuscitační péči a tomuto oboru se dále intenzivně věnovala. V roce 1983 založila v Československu první Anesteziologicko-resuscitační kliniku ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Její přednostkou byla 16 let. Byla vůbec první, kdo získal profesorský titul v tomto oboru. Na Masarykově univerzitě se zasloužila o nové obory medicíny, například kardiochirurgii a diagnostiku mozkové smrti.

„Lékařské povolání musí vyžadovat vždy osobní pracovní nadšení a lásku k nemocným. Neváhám použít dosti starého názoru, že je určitým posláním. Z nutných osobních vlastností bych vyzvedla pokoru, rozvážnost, zodpovědnost a empatii k pacientům. Neváhám tvrdit, že spokojenost v práci má i jistý vliv na osobní život,“ tvrdila profesorka Danuše Táborská.

Věnovala se i problematice péče o dárce orgánů a prosadila výuku anesteziologie a intenzivní péče do lékařského studijního pánu. Publikovala v domácích i zahraničních časopisech. Je autorkou mnoha učebnic a vychovala desítky následovníků. V roce 2015 jí prezident Miloš Zeman udělil medaili za zásluhy o stát v oblasti vědy. Získala i Cenu města Brna 2016 v oblasti lékařské vědy a farmacie.

Danuše Táborská o budoucnosti anesteziologie

Oborem Danuše Táborské byla anesteziologie, na její začátky v tehdejším Československu vzpomínala takto: „Náš obor se zrodil v lůně oboru chirurgického jako obor anesteziologie, a to na začátku 60. let minulého století. Postupně přibíral další úseky medicíny, jako byla neodkladná resuscitace, multioborová lůžková resuscitační péče. O něco později jsme řadu let provozovali přednemocniční neodkladnou péči a léčbu chronické bolesti.“

Na otázku, jak vidí budoucnost oboru anesteziologie odpověděla: „Ve 21. století se obor rozšířil o nástavbovou intenzivní péči jednotlivých oborů. Je to široký záběr z celé medicíny a situace na úseku intenzivní medicíny je stále proměnná. Úsek anesteziologie se stává méně přitažlivý a lékaři po několikaletém působení v něm přecházejí raději na lůžka intenzivní péče. Z těchto důvodů se nejeví prognóza organizace našeho oboru příliš jasná.“

S Danuší Táborskou spolupracoval i přednosta Anesteziologicko-resuscitační kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice Roman Zazula. A to při vzniku akademického pracoviště v Praze Krči. I při tvorbě kapitoly Celková anestezie do Lexikonu operačních výkonů. Tu společně napsali v roce 2018. Zdravezpravy.cz publikují jeho vzpomínku na Danuši Táborskou – „Mám jen to, co dala jsem druhým.“

–RED–

Mám jen to, co dala jsem druhým

V pondělí pašijového týdne [6. 4. 2020] krátce po jedenácté hodině dotlouklo srdce naší první dámy československé anesteziologie paní profesorky MUDr. Danuše Táborské, DrSc. Narodila se v Chuchelné na sklonku roku 1928 a prožila proměny žití napříč generacemi, republikami, vládními režimy i vědou poznanými zákonitostmi.

Celý svůj život zasvětila medicíně, zprvu se věnovala chirurgii a poté pro nesouhlas s oficiální doktrínou společenského zřízení byla přeřazena do oboru anesteziologie, kterému se však nakonec zcela oddala.

Hořkost ze ztráty možnosti vlastního rozvoje na poli chirurgickém rozptýlila prací věnovanou anesteziologii, jejíž samostatnosti na univerzitní půdě dosáhla založením první anesteziologicko – resuscitační kliniky v tehdejším Československu. Profesní zájem zacílila na poznání materiální podstaty etapy končícího lidského života a jako první profesorka oboru postulovala zákonitosti konce pozemského života obrazem a definicí mozkové smrti. Kam může dále následovat lidská duše, ve kterou věřila, jí bylo stále otázkou. Milovala řád, poznávání, četbu napříč obory a spravedlnost. Veškeré své vědění nabývala s cílem předat jeho hodnoty druhým.

O mnoho let později, což není již tak obecně známo, byla v roce 2005 díky jejímu působení v úloze garanta ustanovena Anesteziologicko – resuscitační klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerově nemocnici v Praze Krči. Role profesorky Táborské však byla nesporně daleko širší a její lví podíl na úspěšném začátku hrudní chirurgie rovněž v Krči nelze pominout. Krásný vztah k Thomayerově nemocnici a 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy trval až do konce jejího života a každý, kdo se účastnil mezioborových kazuistických sympózií v Kroměříži, jejichž tváří po čas delší dvaceti let prof. MUDr. Danuše Táborská, DrSc. byla, to jistě rád potvrdí.

Co dodat? Jen z části naplněným snem první dámy české anesteziologie byla chirurgie, kterou po deseti letech byla nucena opustit. Zamilovala si anesteziologii, založila její první akademické pracoviště v Brně a po letech rovněž tak stála u zrodu akademického pracoviště v Praze Krči, které garantovala do jeho samostatnosti. […] Čest její památce!

Autor: MUDr. Roman Zazula, Ph.D

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here