Sněmovní zdravotnický výbor včera [24.6.] jednal o vládním návrhu zákona o zdravotnických pomůckách, řešil i odměny pro zdravotní sestry v sociálních službách, studenty zdravotnických škol a navýšení odměn pro zdravotníky. Zdravotní sestry v sociálních službách by odměny mohly dostat nejdříve v září.

Odměny pro zdravotní sestry v sociálních službách, studenty a navýšení alokace pro odměny zdravotníkům v době krize covid-19 řeší pozměňovací návrh poslankyně KSČM Hany Aulické Jírovcové. Důvod, proč byl pozměňovací návrh připraven, je, že pro Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] se nakonec ukázalo jako problematické odměnit zdravotní sestry v sociálních službách prostřednictvím úhradové či kompenzační vyhlášky.

„Na minulém výboru jsme řešili nedostatek financování a nebyl záměr zafinancovat odměny pro zdravotní sestry v sociálních službách. Šlo asi o půl miliardy korun. A paní náměstkyně pro ekonomiku a zdravotní pojištění Helena Rögnerová to na minulém výboru potvrdila, že mají velký problém, jak zdravotní sestry odměnit přes úhradovou vyhlášku. Což vnímám jako velký problém, protože když odměny dostávají pracovníci v sociálních službách, tak by bylo velice nespravedlivé, aby je nedostaly zdravotní setry v sociálních službách,“ vysvětlila pro ZdraveZpravy.cz Hana Aulická Jírovcová.

Dodala, že KSČM se v této věci [zčásti i výměnou za podporu schodu státního rozpočtu ve výši půl bilionu korun, pozn. red.] podařilo vyzískat dvě miliardy korun. Tyto peníze přitom půjdou jak na odměny zdravotním sestrám v sociálních službách, tak na navýšení odměn pro zdravotníky a odměny pro studenty zdravotnických škol, kteří pomáhali při krizi covid-19. Koho přesně se tyto odměny týkají a další podrobnosti říká Hana Aulická Jírovcová v níže uvedeném podcastu pro ZdraveZpravy.cz.

Hana Aulická Jírovcová v podcastu říká, že peníze na odměny výše uvedeným skupinám půjdou ze státního rozpočtu a budou přerozděleny jako dotace prostřednictvím krajů. Jde o běžnou praxi, kterou využívá velice často u dotací například resort Ministerstva životního prostředí [MŽP]. Podle Hany Aulické Jírovcové by k převodu peněz ze státního rozpočtu na resort MZ ČR a Ministerstva práce a sociálních věcí [MPSV] mělo dojít již v červenci. Následovat bude administrace dotací prostřednictvím krajských úřadů. Což podle ní znamená, že k reálné výplatě odměn pro zdravotní sestry v sociálních službách by mohlo dojít v září [více v podcastovém rozhovoru].

Zákon o zdravotnických prostředcích

Sněmovní zdravotnický výbor dále jednal o vládním návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích. A dále o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Projednáván byl i zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

Co se týče zákona o zdravotnických prostředcích ministr Adam Vojtěch [za ANO] uvedl, že se jedná o docela nový zákon. Což potvrdil i zpravodaj zákona poslanec Julius Špičák [ANO]. Ten řekl, že se jedná o komplikovanou právní normu, která významně mění kompetence Státního ústavu pro kontrolu léčiv [SÚKL] u zdravotnických prostředků in vitro, ale i správních poplatků.

„Významná je i regulace reklamy, která musí fungovat správně. A musí explicitně udat, co může a nemůže obsahovat. Dalším aspektem je předepisování prostředků za daných podmínek nelékařskými pracovníky. Důležitá je i jasná a nezaměnitelná karta každého prostředku. Tedy je to velmi komplikovaná norma, u níž bude mnoho dodatků,“ vysvětlil.

Předsedkyně zdravotnického výboru Věra Adámková [ANO] v návaznosti na jeho slova navrhla přerušit projednávání tohoto zákona do 9. září 2020. To proto, aby mohly být zpracovány všechny pozměňovací návrhy a připomínky. Poslanci návrh odsouhlasili, i když tomu předcházela krátká debata.

Elektronická preskripce zdravotnických pomůcek

K návrhu zákona vystoupil Rostislav Vyzula [ANO], který uvedl, že takový chaos, jako je ve zdravotnických prostředcích, snad nikde jinde není. Zároveň navrhl, aby MZ ČR do zákona zapracovalo možnost předepisovat zdravotnické prostředky elektronicky.

„Nemuselo by to být povinné, ale mohlo by to být dobrovolné,“ řekl.

Ministr Adam Vojtěch mu poděkoval za podnět na elektronickou preskripci. Podle něj se ale nad ním musí MZ ČR zamyslet, protože, jak uvedl, jedna věc je myšlenka, druhá věc je technické provedení.

„Avšak budeme na tom se SÚKLem pracovat,“ upřesnil za přítomnosti ředitelky ústavu Ireny Storové.

Souhlas s možností elektronické preskripce u zdravotnických pomůcek vyjádřila většina poslanců. Bohuslav Svoboda [ODS] v této souvislosti pak připomněl, že elektronická preskripce u zdravotnických pomůcek je potřeba i u nelékařského personálu.

„Toto není nutně lékařská věc. Máme problém s tím, že zdravotnické prostředky nemohou předepisovat sestry,“ upřesnil.

Debata na téma kompenzační vyhlášky

Sněmovní zdravotnický výbor dále projednával podobu kompenzační vyhlášky. Ministr Adam Vojtěch shrnul, kde všude tato vyhláška řeší propady příjmů, ale i třeba zvýšení nákladů u poskytovatelů zdravotní péče. V této souvislosti uvedl, že produkční cíl zůstává 79 až 82 procent. Nemocnice mohou dle jeho slov dosáhnout na tři miliardy korun nad to, s čím původně počítaly zdravotní pojišťovny. Kompenzace byla navýšena u následné péče. Segment lázeňské péče si polepší o 17 procent a nabízí se mu podpora z Ministerstva pro místní rozvoj [MMR] prostřednictvím voucherů pro návštěvníky.

Z ministrových slov vyplynulo, že jen na zvýšené náklady za nákup zdravotnických pomůcek půjde z kompenzační vyhlášky cca 4,5 miliardy korun. Celkové zvýšené náklady by měly činit cca 33 miliard korun. Dále potvrdil, že odměny zdravotníků v sociálních službách budou vypláceny přes dotační program, nikoli přes kompenzační vyhlášku.

Na otázku poslankyně Aleny Gajdůškové [ČSSD], zda MZ ČR vzalo v potaz při přípravě kompenzační vyhlášky i připomínky zástupců zdravotnických odborů, ministr Adam Vojtěch odpověděl: „My jsme hlavně komunikovali se zástupci jednotlivých segmentů. Tam jsme našli bazální shodu. Někdo bere kompenzační vyhlášku jako vyhlášku, která odstraní určité nedostatky a nespravedlnosti v úhradové vyhlášce, ale tak to není. Toto je kompenzační vyhláška, která reaguje na dopady krize covid-19.“

Poslanec a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek [za ČSSD] se ho v této věci doptal, jak jsou ošetřeny odměny pro odběrové stany, které sloužily k testování případných covid pacientů. A to z hlediska počtu provedených odběrů. Ministr mu v této věci vysvětlil, že podmínka, aby zřizovatel odběrového místa dostal plnou úhradu na jeho provoz, je zrealizování minimálně jednoho odběru v průběhu jednoho měsíce. Na otázku – zda to znamená, že když bude jeden odběr, dostane poskytovatel zdravotní péče peníze za celý měsíc – se pak poslanci Jiřímu Běhounkovi dostalo kladné odpovědi.

Poslanci děkovali MZ ČR

Několik členů výboru následně poděkovalo zástupcům MZ ČR za rychlost a výši podpory, kterou krizí covid-19 postihnuté segmenty zdravotní péče prostřednictvím kompenzační vyhlášky získají. V této souvislosti pak byly zmiňovány především lázně. Ale velice často i záchranáři. Zejména děkování za odměny záchranářům ale popudilo poslance Jiřího Běhounka.

„Já od těch oslavných řečí půjdu ke konkrétním věcem. Od roku 2011 se nám to celé rozsypalo. Je třeba vědět, kolik peněz do záchranek za ty roky nasypaly kraje,“ uvedl.

V souvislosti s odměnami pro záchranáře poslanec Milan Brázdil [ANO] uvedl, že těch peněz je více, než je potřeba. Ptal se, zda tedy ty přebývající peníze nebudou někde chybět. Zároveň se kriticky vyjadřoval k tomu, že odměny nesměřují pouze k záchranářům, zdravotníkům, ale i k nezdravotnickému personálu záchranných zdravotnických služeb. Například mzdovým účetním, obecně technickohospodářským pracovníkům [THP]. Podle něj toto jde proti usnesení vlády, která se v této věci jasně vyjádřila, že odměny poskytne pouze zdravotníkům. Pochopení pro svůj názor avšak nenašel jak u zástupců MZ ČR, tak i některých ostatních poslanců. Ti mu vysvětlili, že bez nezdravotnického personálu by sami zdravotníci těžko dokázali poskytovat služby zdravotnické záchranné služby.

Ministr Adam Vojtěch pak argumentoval takto: „My jsme vycházeli z materiálu vlády. A tam je stanoveno, že odměnu získá ten, kdo se zapojí do krize. My se staráme o zdravotníky, ale i poskytovatele jako takové. To znamená, že pokud tam byl někdo, kdo byl zapojen do krize covid, chodil do práce, tak si tu odměnu zaslouží. Stejně jako v sociálních službách, tam nejdou peníze jen sociálním pracovníkům, ale všem, kteří byli v době krize v těch zařízení, ti také tu odměnu dostanou.“

Velká část diskuze se pak týkala pozměňovacího návrhu Hany Aulické Jírovcové, jejímž velkým zastáncem byl poslanec Jiří Běhounek.

„Co se týká odměn pro zdravotníky, já doufám, že paní poslankyně Aulická načte ten svůj pozměňovák a odmítám i řeči, že to nejde přes dotace, protože nejsou pravdivé. Naopak my to [kraje, pozn. red] umíme. A jestli kolem toho budeme hrát ještě další nějaké hry, tak jenom ty zdravotníky vytočíme,“ vyslovil se.

Chytrá karanténa je 2.0

Poslanci dále jednali o projektu Chytré karantény. Ministr zdravotnictví v této souvislosti informoval o tom, že projekt svým přechodem pod MZ ČR dostal označení Chytrá karanténa 2.0. To proto, že se bude muset zejména po technologické stránce více zprofesionalizovat. Upozornil, že projekt vznikal živelně a mnoho věcí je tedy třeba dotáhnout. Například smlouvy s poskytovateli služeb. Dále uvedl, že v sekci hlavního hygienika vznikne nový odbor, jež se bude soustředit na obecné hrozby.

„Nebude to jenom covid, ale třeba i spalničky, s nimiž máme problém,“ vysvětlil.

Zároveň uvedl, že budoucím úkolem MZ ČR je personální a finanční posílení krajských hygienických stanic. Což konkrétně znamená zajistit jim 134 nových hygieniků.

Dan Tácha

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here