Protialkoholní záchytná stanice [PZS] v Jihlavě zažila včera [22.7.] jednu z nejnáročnějších nocí. Její zaměstnanci přijali v rychlém sledu pět podnapilých lidí, kteří dělali výtržnosti. Tři z nich byly ženy. Těžká služba personálu stanice přitom začala již v 17:00.
Podnapilí lidé se dopouštěli výtržností na veřejnosti již předtím, než je policisté dovezli na záchytnou stanici. Šlo o rvačky, veřejné pohoršení i agresivitu při ošetření v nemocnici, což, jak potvrzují zdravotníci, není ničím výjimečným. Zkušenosti s agresivitou opilých lidí mají i pracovníci záchranných zdravotnických služeb.
„V jednu chvíli u nás střízlivěla také matka se svou dcerou,“ popisuje zážitky ze včerejší noci vedoucí jihlavské PZS Lukáš Černý.
Dodává, že mezi přijatými byl i muž z Humpolce, kterému zdravotníci naměřili 3,17 promile. Všech devět lůžek měla stanice plně obsazených již ve 2:40 hodin. Celkem letos stanice zachytila 689 lidí. Loni jich bylo 1 201. Většinou jde o muže, kteří tvoří 90 procent klientely, ženy zbylých deset procent. V evidenci PZS je i několik „rekordmanů“, kteří zde strávili 25 nocí, přičemž jedna noc vyjde na čtyři tisíce korun.
Spotřeba alkoholu v Česku dlouhodobě roste
Každý den nebo obden u nás pije alkohol 17,4 procenta populace starší 15 let. Zhruba 2,4 procenta populace v Česku trvale abstinuje, dalších deset procent se alkoholu vzdalo v posledním roce. Vyplývá to ze studie O užívání tabáku a alkoholu v ČR 2019 Státního zdravotního ústavu [SZÚ].
Ze studie dále vyplývá, že průměrně u nás připadá zhruba 8,8 litru čistého alkoholu na osobu za rok, vyjma abstinentů. S abstinenty pak 7,7 l/osobu. Průměrná spotřeba alkoholu na osobu přitom každoročně mírně roste. V roce 2016 to bylo 7,2 a v roce 2018 už 7,4 l/osobu za rok. Nadměrné pití alkoholu [binge drinking] alespoň jednou týdně a častěji se u nás týká téměř 16 procent uživatelů. Konzumentů s vysokým rizikem je u nás téměř 13 procent. Problémových pijanů sedm procent.
Studie SZÚ dále uvádí, že s výrazně větším náskokem v Česku pije pravidelně nějaký alkoholický nápoj čtvrtina mužské populace a 10,2 procent té ženské. Podstatně vyšší procento osob konzumuje alkohol alespoň jednou za týden. Více než polovina mužů [52,1 %] ve studii uvedla, že vypije nějaký alkoholický nápoj alespoň jednou do týdne. Ženy se jednou týdně napijí alkoholu ve 27,4 procentech.
Z výsledků studie SZÚ z roku 2019 vyplývá i to, že pití alkoholu má silný vztah ke kouření tabáku. Mezi umírněnými konzumenty alkoholu je 26 procent kuřáků, tedy přibližně jako v celé populaci. Avšak mezi rizikově a škodlivě pijícími je kuřáků více než 50 procent.
„Kouření, rizikové pití, nezdravé složení stravy, plus další faktory, jsou jistou vstupenkou do světa rakoviny,” uvedl v této souvislosti v podcastu pro ZdraveZpravy.cz ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] Ladislav Dušek.
Pivo, víno, destiláty
Nebude žádným překvapením, že k nejkonzumovanějšímu nápoji u nás patří pivo. Popíjí ho více než třetina uživatelů alkoholu [34,2 procent], převážně mužů. Nejvíce pijanů piva je ve věkové kategorii 45 až 64 a osob se základním vzděláním nebo středním odborným učilištěm. Podíl pivařů na venkově je téměř srovnatelný s pivaři ve městech.
Druhým nejčastěji užívaným alkoholickým nápojem je víno. Pijí ho více ženy [24,4 procent], muži pak v necelých 16 procentech. Ve srovnání s pivem užívá víno více mladších lidí. Nejvíce pak ve věkové kategorii 25 až 44 let [23,8 %], o něco více ve městech než na vesnici [20,3 vs. 19 procent]. Zatímco pivo pijí častěji lidé s nižším vzděláním, tak u vína je to naopak. Vínu dává přednost více osob s vysokoškolským vzděláním [24 % VŠ oproti 16,6 % ZŠ, SOU].
Větší rozdíly mezi konzumenty jsou patrné u destilátů s týdenní i častější frekvencí pití. Ty užívá až dvanáct procent populace, přičemž 17,3 mužů a 6,8 procenta žen. Na venkově pak 16,3 a ve městě jedenáct procent. Výrazně více je mezi konzumenty alkoholu lidí se základním nebo středním odborným učilištěm [16 %] oproti vysokoškolákům [8 %].
Průměrná roční spotřeba alkoholu v Česku stoupá
Podle odborníků ze SZÚ se četnost pití alkoholických nápojů u Čechů v posledních letech nijak výrazně nezměnila a je srovnatelná s předchozími lety.
„Lze tedy konstatovat, že zvyklosti dospělých Čechů, pokud jde o častost pití, jsou vysoce stabilní,“ komentuje výsledky studie SZÚ.
Průměrná roční spotřeba alkoholu na osobu v litrech čistého lihu udává celkovou hladinu spotřeby ve společnosti. Výsledky studie SZÚ ukazují na celkovou spotřebu 7,7 litru na každou osobu v Česku, v roce 2018 šlo o 7,4 l/osobu a pro srovnání v roce 2014 o 7,2 l/osobu. Pokud se ze vzorku vyloučí abstinenti, pak se spotřeba na jednu osobu zvýší na 8,8 litru za rok. Přičemž na muže připadá zhruba 10,9 l a na ženy 4,6 litru čistého lihu.
Zajímavá jsou čísla k počtu abstinentů. Dle výsledků studie u nás 2,4 procenta populace celoživotně abstinuje. Násobně vyšší je pak počet abstinentů v posledním roce, těch je více než 10 procent [10,3 %]. Zatímco počty celoživotních abstinentů jsou mezi muži a ženy vyrovnané, tak abstinentek v posledních dvanácti měsících je oproti abstinentům podstatně více a to 12,9 vs. 7,6 procenta mužů.
Umírněné vs. rizikové pití alkoholu dle WHO a OECD
Dle Světové zdravotnické organizace [WHO] a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [OECD] se za umírněné pití považuje denní příjem alkoholu do 40 g u mužů a 20 g u žen. Za rizikové pití pak denní příjem od 40 do 60 g pro muže a 20 až 40 g u žen. Škodlivé pití je pak definováno denní spotřebou více než 60 g u mužů a 40 g u žen.
V této souvislosti je však třeba upozornit na to, že limity bezpečné spotřeby alkoholu nejsou jednotné a to ani v Evropě. Obsah alkoholu není možné odhadovat ani z počtu vypitých skleniček. Každý druh alkoholického nápoje obsahuje rozdílné množství etanolu. Pro příklad nápoj s obsahem 10 g čistého alkoholu odpovídá jednomu malému panáku tvrdého alkoholu, malému 10° pivu či 1 dcl vína.
Pozor na heavy episodic drinking
Na problémy s alkoholem ukazuje podle odborníků i nadměrná konzumace alkoholu během příležitostné události [heavy episodic drinking]. Navíc časté [týdenní a častější] pití nadměrného množství alkoholu je spojeno i s dalšími riziky jako jsou dopravní nehody, násilná a kriminální činnost. V Česku se podle výsledků studie může častá nadměrná konzumace alkoholu týkat až 16 procent osob [v roce 2018 to bylo 13,7 %], z čehož jde ve 23 procentech případů o muže a v devíti procentech o ženy.
Veronika Táchová
