Ministerstvo financí ČR prosazuje o 13 % vyšší spotřební daň u lihovin. Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] pracuje na regulaci reklamy na alkohol. Úřad vlády ČR spolu s MZ ČR a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR spustil kampaň „Nepít je normální“. Bezbřehá dostupnost alkoholu v Česku, zdá se, ale nikoho nezajímá.  

Spotřeba alkoholu v České republice je 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok. Tím Česko zaujímá spolu s Francií druhé místo v žebříčku největších pijanů alkoholu v Evropě. V Česku rizikově pije alkohol 900 tisíc dospělých lidí. 600 tisíc z nich pak konzumuje alkohol denně. Z nich pak sto tisíc přes míru. A dále: České děti začínají s alkoholem už ve dvanácti letech a 20 procent žáků 9. tříd přiznává pravidelné pití alkoholu.

„Ročně se u nás pro poruchy vyvolané alkoholem ambulantně léčí 27 tisíc osob. Kvůli předávkování alkoholem nebo z jiných vnějších příčin pod vlivem alkoholu především v důsledků nehod a sebevražd pak zemře 800 lidí,“ říká přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN Michal Miovský.

Náklady spojené s nadměrnou konzumací alkoholických nápojů dosahují 59 miliard korun ročně. Jenom zdravotní pojišťovny vydají na léčbu uživatelů alkoholu cca třináct miliard korun. Osm miliard z nich přitom zaplatí za léčbu uživatelů alkoholu VZP ČR.

Regulace reklamy na alkohol

Alkohol je ve srovnání s vyspělými zeměmi pořád i poměrně levný. Naše země je navíc takovým alkoholovým turistickým rájem. Pít v Česku je prostě normální. A přitom brát drogy jako normální nevnímáme, a alkohol drogou je,“ uvádí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Vysvětluje i proč se jeho úřad pustil do návrhu na regulaci reklamy na alkohol: Regulace konzumace alkoholu je v Česku prakticky nulová.“

Upřesňuje, že v připravovaném návrhu na regulaci reklamy je i proto ustanoveno, že reklama na alkoholické nápoje nesmí zobrazovat živou bytost ani jakékoli její zpodobnění. Anebo používat nebo napodobovat hlas veřejně známých osob nebo postav z filmů či pořadů zaměřených na děti.

Dále by neměla vytvářet dojem, že užívání alkoholických nápojů přispívá ke společenskému nebo sexuálnímu úspěchu. Neměla by záporně hodnotit abstinenci nebo zdrženlivost v pití alkoholických nápojů. A konečně měla by podle návrhu i obsahovat zřetelné varování ve smyslu „Konzumace alkoholu může poškodit vaše zdraví!“. A to v rozsahu nejméně 20 procent reklamního sdělení.

Je tu i dostupnost alkoholu

Jakkoli odborníci na závislosti vítají zpřísnění reklamy i zvýšení daně na tvrdý alkohol, poukazují na to, že pouze to nestačí.

„Návrh na vyšší zdanění lihovin třeba vůbec nepočítá se zdaněním alkoholu v pivu a vínu. Přitom se většina 100% alkoholu vypije právě ve formě piva a vína,“ uvádí psychiatr a spolupracující emeritní primář Psychiatrické nemocnice Bohnice Karel Nešpor.

K regulaci reklamy podle jeho názoru mělo dojít už dávno. Říká, že je hodně obtížné provádět zdravotní prevenci u lidí, kteří jsou od útlého dětství soustavně obelháváni reklamou. Poukazuje ale i na další důvody vedoucí k rizikové konzumaci alkoholu v Česku.

„Ty důvody jsou jasné. Je to nízká cena, agresivní reklama často zaměřená na mládež a v rozporu se zákonem vysoká dostupnost alkoholu,“ vysvětluje pro Zdravezpravy.cz Karel Nešpor.

Mají-li být současné snahy o omezení rizikové konzumace alkoholu v Česku účinné, neobejde se to podle něj bez důsledných zásahů ve všech jím zmíněných oblastech.

Co řeší dostupnost alkoholu

Podle Kláry Dolákové z tiskového oddělení MZ ČR omezení dostupnosti prodeje alkoholických nápojů v Česku legislativně řeší zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. V jeho případě se ale žádné změny nechystají.

„Ministerstvo zdravotnictví ČR v současnosti neplánuje novelizaci zákona č. 65/2017 Sb.,“ říká Klára Doláková.

Podle ní bude ministerstvo vyhodnocovat dopady a aplikaci zákona v praxi a dle tohoto vyhodnocení případně navrhne další kroky. Otázka je, zda je to dost. Zákon totiž reguluje prodej a konzumaci alkoholu velice střídmě.

Prodej alkoholu zakazuje například na akcích pro děti a mládež do 18 let. Dále pak ve školách a školských zařízeních. Anebo ve zdravotnickém zařízení a v prostorách souvisejících s jeho provozem. Podle Kláry Dolákové ale i tak není současná česká legislativa bezzubá. V této souvislosti uvádí jako nositele regulace obce.

Obce mohou podle platné právní úpravy dnes obecně závaznou vyhláškou zakázat konzumaci alkoholických nápojů na veřejně přístupném místě nebo veřejnosti přístupné akci. A to pokud je toto místo nebo akce přístupná osobám mladším 18 let,“ vysvětluje.

A nejen to: „Obce mohou omezit nebo zakázat konzumaci alkoholu v určitých dnech nebo hodinách. Mohou omezit nebo zakázat prodej i podávání a konzumaci alkoholických nápojů na určitém místě v případě konání kulturní, sportovní nebo jiné společenské akce přístupné veřejnosti,“ vyjmenovává.

Jak je to v praxi

Karel Nešpor spolu s dalšími lékaři ale i tak poukazuje na to, že dostupnost alkoholu je v Česku až příliš vysoká. Zmiňují i běžnou praxi v některých zemích, kde se například nesmějí prodávat alkoholické nebo tabákové výrobky v blízkosti škol. Případně v obchodech s potravinami, nonstopech a tak podobně. Anebo se alkoholické nápoje třeba nesmějí konzumovat v dopravních prostředcích. V Česku ovšem nic z toho neplatí.

Což pro Zdravezpravy.cz v případě veřejné hromadné dopravy nepřímo potvrzuje i oborový specialista z Odboru vnější komunikace Českých drah David Šťáhlavský.

„České dráhy se řídí obecně platnou legislativou EU a ČR. Pokud by došlo ze strany státu k regulaci v této oblasti, pak se příslušnou legislativou budeme řídit a konzumaci alkoholu ve vlacích budeme regulovat, resp. ji zakážeme,“ říká.

Také ale dodává, že ani případný zákaz konzumace alkoholu ve vlacích nezabrání nástupu osob pod vlivem alkoholu do vlaku. Dále upřesňuje, že pokud je mu známo, tak zákaz konzumace alkoholu na našem území nezavedl žádný dopravce. Vyjma zákazu konzumace vlastního alkoholu, který lze ovšem nahradit konzumací alkoholu z gastronomické nabídky příslušného dopravce.

Lze konzumaci alkoholu omezit?

Zůstaneme-li u příkladu dostupnosti alkoholu ve vlacích Českých drah problematiku osob v podnapilém stavu už dnes řeší smluvní přepravní podmínky. A to bez ohledu, zda alkohol tyto osoby konzumovali před nástupem do vlaku nebo až během cesty.

„Pokud jsou tyto osoby rizikem pro drážní dopravu, obtěžují spolucestující a podobně, pak mohou být vyloučeny z přepravy. K takovému kroku běžně přistupujeme, pokud je to nutné. V případě nutnosti se tak děje i za asistence policie,“ vysvětluje.

Podle odborníků ovšem otázka nestojí, zda je normální vylučovat z přepravy už podnapilé osoby. Otázka stojí, zda je normální, že se v Česku smí například ve veřejných dopravních prostředcích běžně konzumovat alkohol.

V tomto ohledu David Šťáhlavský uvádí, že České dráhy nedisponují statistikami ve smyslu, jak běžná v jejich vlacích konzumace alkoholu je. Stejně jako ani nesledují a nezjišťují, zda jsou cestující při nástupu pod vlivem alkoholu. Tyto pravomoci má pouze policie.

I přesto ale i on potvrzuje, že problematika konzumace alkoholu cestujících není Českým drahám neznámá: „K problémům s osobami, které jsou zjevně dle svého chování pod silným vlivem alkoholu nebo omamných látek, dochází v různých místech České republiky. A jsou závislé na různých událostech a okolnostech, kde je podáván alkohol. To jsou třeba sportovní utkání a jiné hromadné akce, jakou jsou třeba různé poutě a festivaly a tak podobně.“

Z jeho dalších slov dále vyplývá i to, že dostupnost alkoholu a s alkoholem spojená problematika není zdaleka jen problematikou tuzemskou.

„Častěji a opakovaně se s problematikou cestujících pod vlivem alkoholu setkáváme u spojů z Bavorska. Jde vesměs o zahraniční cestující, kteří přijíždějí pod vlivem alkoholu již ze zahraničí,“ upozorňuje.   

Bezzubý zákon 65/2017 Sb.?

Ze zkušeností Českých drah [a nejen jich] plynou i další závěry. A to, že zmíněný zákon č. 65/2017 Sb. není aktuálně příliš účinný. Už třeba proto, že praxe nepotvrzuje, že účinně zakazuje osobám, které konzumují alkohol a jsou zjevně pod jeho vstupovat a zdržovat se mimo jiné například v dopravním prostředku veřejné dopravy. Ale i ve veřejnosti volně přístupném prostoru, kde mohou způsobit škodu sobě nebo i jiné osobě. Jak stojí v zákoně.

V tomto ohledu Klára Doláková znovu poukazuje na to, že dostupnost alkoholu a z ní pramenící problémy nelze zužovat pouze na zákon. Podle ní zde klíčovou roli hrají ty subjekty, jichž se to týká.

Jedná-li se o veřejná prostranství/veřejné prostory, zákaz konzumace alkoholu na těchto místech může zavést obec obecně závaznou vyhláškou v rámci zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku,“ říká.

V případě hromadné dopravy dodává, že to samé platí i pro provozovatele veřejné dopravy. I ti mohou zákaz konzumace nápojů upravit ve smluvních přepravních podmínkách dopravců. I to je podle ní důvod, proč se v současnosti o změně zákona č. 65/2017 Sb. v souvislosti s omezením dostupnosti a konzumace alkoholu neuvažuje.

„V praxi nejsou ani registrovány podněty, že by bylo potřeba současnou právní úpravu v tomto ohledu měnit,“ uzavírá.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here