Od 1. září se zkracuje nařízená karanténa a izolace ze 14 na deset dnů. Včera [24.8.] o tom rozhodlo Ministerstvo zdravotnictví [MZ ČR] po jednání s hygieniky. Dále ucelilo povinnost nošení roušek. Ta od 1. září platí ve zdravotních a sociálních zařízeních, ve veřejné dopravě, na úřadech a ve volebních místnostech.

Osoby, kterým potvrdil PCR test [stěr biologického materiálu z dutiny nosní, pozn. red.] přítomnost koronaviru SARS-CoV-2 a nemají žádné z příznaků nemoci covid-19, zůstanou v nařízené izolaci o čtyři dny kratší dobu. Nové nařízení platí od 1. září. To proto, aby se na něj praktičtí lékaři měli čas dostatečně připravit a seznámit se s ním. Karanténa a izolace je důležitým prvkem v komplexním systému potírání infekce covid-19.

Osoby s pozitivním výsledkem a příznaky covidu-19

Zkrácená doba izolace se od 1. září týká i osob pozitivně testovaných na covid-19 s příznaky nemoci. V takovém případě nesmí mít nakažený takové příznaky minimálně tři dny před případným ukončením izolace. Izolace zároveň nesmí být kratší deseti dnů. Začátek její doby lékař počítá ode dne odběru laboratorního vzorku. Ukončuje ji po uplynutí výše popsané doby a to bez PCR testu.

Výjimku v ukončování izolace bez provedení PCR testu mají zdravotníci a pracovníci v zařízeních sociálních služeb. U nich musí lékař ukončit nařízenou izolaci vždy provedením PCR testu a to desátý den izolace. Pokud bude výsledek pozitivní, musí jej zdravotník nakažené osobě zopakovat za dalších pět dní.

Trvání nařízené karantény od 1. září

Obdobný postup jako u izolace platí i v případě nařízené karantény. Osoby, kterým byla hygieniky kvůli epidemiologickému šetření nařízena karanténa, nejčastěji z důvodu úzkého kontaktu s nakaženým, jsou povinny v ní zůstat po dobu minimálně deseti dnů. Přičemž doba karantény se začíná počítat ode dne posledního kontaktu.

Zároveň provádí hygienici osobě v nařízené karanténě jeden PCR test mezi 1. a 5. dnem a druhý PCR test pak 10. den karantény. Pokud ukáže test na pozitivitu, osoba se odebere do izolace. V opačném případě mohou hygienici či praktický lékař karanténní opatření ukončit, pokud je tedy jedinec bez klinických příznaků nemoci covid-19.

O něco odlišný postup se praktikuje u osob dlouhodobě PCR pozitivních bez příznaků onemocnění covid-19. Pokud tito nakažení potřebují z podložených důvodů osvědčit bezinfekčnost, zdravotníci u nich provedou některou z alternativních laboratorních metod. Jde například o LAMP, antigenní test anebo kultivační průkaz viru. Ten se ale provádí pouze ve specializovaných laboratořích.

Karanténa a izolace

Karanténní opatření a izolace jsou upraveny v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Dle tohoto zákona se karanténou rozumí oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy, od ostatních osob. V podstatě jde o člověka, který byl v případě covidu-19 v prokazatelném kontaktu s nakaženým, přičemž může i nemusí mít příznaky nemoci.

Oproti tomu izolace je oddělení nemocného nebo nakaženého s pozitivním výsledkem testování, který je ale bez příznaků nemoci, od zdravých osob. U covid pozitivních osob rozhoduje o izolaci ošetřující lékař, nejčastěji praktický lékař, epidemiolog nebo hygienik. Izolaci tráví většina pozitivních pacientů v domácím prostředí. V případě závažného průběhu nemoci pak v nemocničním zařízení na infekčním oddělení.

Stručně o povinnosti nošení roušek od 1. září

Prvního září začne v Česku v některých místech přeci jen platit povinnost nošení roušek. Konkrétně ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních sociálních služeb, ve veřejné hromadné dopravě. A to jak v MHD, meziměstské dopravě, v taxíku i zájezdovém autobuse. Dále na úřadech a ve volebních místnostech při podzimních krajských a senátních volbách. Roušku si ale musí nasadit i účastníci hromadných akcí ve vnitřních prostorách s více než stovkou osob.

Na podzim odvolí i lidé v nařízené karanténě

Kdo a kdy je z povinnosti nošení roušek osvobozen

  • Děti do dvou let věku.
  • Osoby s poruchou intelektu, s poruchou autistického spektra, a kognitivní poruchou nebo se závažnou alterací duševního stavu, jejichž mentální schopnosti či aktuální duševní stav neumožňují dodržování tohoto zákazu.
  • Pacienti, jsou-li hospitalizovaní ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče, a je-li to potřebné pro poskytování zdravotních služeb.
  • Zdravotničtí pracovníci po dobu nezbytně nutnou, je-li to potřebné pro poskytování zdravotních služeb,
  • Uživatele sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb, kterými jsou týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem, a v zařízeních poskytujících odlehčovací sociální služby v pobytové formě.
  • Další případy zřetele hodné, které stanoví poskytovatel zdravotních nebo sociálních služeb nebo ošetřující lékař pro pohyb a pobyt ve zdravotnických zařízení a v zařízeních sociálních služeb.
  • Osoby řídící vozidlo veřejné dopravy nebo autobus i v rámci jiné než veřejné dopravy, kdy nejsou v přímém kontaktu s cestujícím při jeho odbavení.
  • Soudci, přísedící, státní zástupci, obvinění a jejich obhájci, účastníci civilních, správních a ústavních soudních řízení a jejich zástupci, svědky, znalce, tlumočníky a další osoby, o kterých tak rozhodne soud, a to v místě a době soudního řízení.
  • Osoby cestující v prostředcích veřejné dopravy a v autobusech i v rámci jiné než veřejné dopravy po dobu nezbytně nutnou ke konzumaci potravin a pokrmů včetně nápojů.
  • Snoubenci v průběhu sňatečného obřadu a další osoby tomuto obřadu přítomné a osoby činící prohlášení o tom, že spolu vstupují do registrovaného partnerství, a další osoby tomuto prohlášení přítomné.
  • Osoby po dobu nezbytně nutnou pro pořízení jejich portrétní fotografie, popř. fotografie novomanželů, včetně společné fotografie s členy domácnosti a dalšími blízkými osobami.
  • Osoby v prostorech lázeňských a léčebných bazénů.

–RED–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here