Očkování proti covidu v Česku funguje. Šíření nákazy a nemocnost u zdravotníků v posledních týdnech významně klesá. A to i přes rostoucí denní počty nově nakažených v populaci. Podle odborníků jde o jasný efekt očkování. Zaznělo to na včerejším [3.2.] Výboru pro zdravotnictví PS PČR.

V podzimních měsících loňského roku se počty koronavirem nakažených zdravotníků v Česku pohybovaly i kolem 17 tisíc. Po novém roce začala čísla pomalu klesat a v první polovině ledna jich bylo zhruba šest až sedm tisíc. Další dobrá zpráva je, že i přes denní nárůsty nově nakažených a hospitalizovaných pacientů s covidem-19, počty infikovaných zdravotníků klesají. Aktuálně se blíží k dolní hranici tří tisíc. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] Ladislava Duška se tak jasně potvrzuje, že očkování proti covidu funguje. Proočkovanost zdravotníků, kteří dostávají vakcínu proti covidu absolutně přednostně, je totiž už vysoká.

„Nepochybně je to efekt očkování, u poskytovatelů akutní péče je už proočkovanost poměrně vysoká a ukazuje se, že očkování funguje,“ uvedl na posledním jednání sněmovního zdravotnického výboru Ladislav Dušek.

Dodal, že počty nakažených zdravotníků jsou významným indikátorem epidemie v Česku.

„Čtvrt milionu naočkovaných zdravotníků vede k tomu, že nemocnost a další šíření nákazy je u nich zastaveno. Je to dobrý příklad toho, že když se totéž podaří u populace starých lidí, podaří se nám zvrátit ty křivky,“ potvrdil Duškova slova ministr Jan Blatný [za ANO].

75 procent zdravotníků v nemocnicích dostalo vakcínu

Podle ministra máme naočkováno zhruba 50 procent všech pracovníků ve zdravotnictví, v nemocnicích kolem 75 procent. Proočkovanost pracovníků a klientů sociálních zařízení je cca 20 procent. Seniorů nad 80 let je naočkováno asi 21 procent z přihlášených.

„Zaregistrovaných seniorů nad 80 let je více než 200 tisíc, to je zhruba 50 procent z celkového počtu, rychlost očkování je v současnosti limitována počtem vakcín,“ uvedl.

Osob středního a mladšího věku je oočkováno kolem devíti procent. Podle Blatného jsou to lidé pomáhající v nemocnicích a zařízeních sociální péče.

Aktuálně u nás dostalo první dávku vakcíny více než 310 tisíc osob, což odpovídá 3% proočkovanosti populace. Druhou dávku vakcíny dostalo přes 55 tisíc osob. Většina se očkuje vakcínou Comirnaty od společností Pfizer a BioNTech.

Zakázaná odkladná péče v Česku je problém

Poslanci na zdravotnickém výboru zástupce ministerstva upozornili na nevratné následky plošného zákazu odkladné péče. Jako příklad uvedli dramatický pokles onkologické operativy, která se loni propadla zprvu na jaře a pak i na podzim. Upozornili, že výkony nejde později ničím nahradit. Operatéři nedokáží po zrušení zákazu pracovat dvakrát až třikrát rychleji. Varovali i před dramatickými dopady plošného zákazu do zdraví populace.

Loňské statistiky onkologických pacientů mohou klamat

Ministr Blatný reagoval, že si vážnost situace uvědomuje. Problém ale podle něj je, že pro operace není prostor. V nemocnicích nejsou dle jeho slov volná místa.

„Nyní to nemá smysl uvolňovat, protože by se to během několika týdnů zase zakázalo,“ řekl ministr.

Do budoucna nevyloučil uvolnění odkladné péče v regionech s lepší epidemiologickou situací. S tím ovšem nesouhlasil místopředseda výboru Bohuslav Svoboda [ODS]. Podle něj se nedá jasně vymezit, kdy je výkon odkladný a kdy naopak neodkladný.

„Je těžké lidem v bolestech říkat, že ho nemůžeme operovat, když ho například kyčel bolí už tři roky, bere prášky a je na sebevraždu,“ vysvětlil.

Lepší řešení je dle něj, aby rozhodnutí o počtu přijímaných pacientů k operativě koordinovali v nemocnicích jejich ředitelé. Počty obsazených lůžek s intenzivní péčí si dokáží lékaři na svých odděleních sledovat sami a v závislosti na nich pak přijímat pacienty na operace.

„Domnívám se, že jsem natolik zodpovědný člověk, abych si oddělení nezavřel kvůli kapacitám, umíme se s tím vyrovnat,“ upřesnil.

Protiepidemická opatření vyvolávají emoce i u poslanců

Poslanci se na jednání sněmovního zdravotnického výboru dotkli i nařízených protiepidemických restrikcí v Česku a přístupu k jejich dodržování ve společnosti. Podle Hany Aulické Jírovcové [KSČM] si za jejich nedodržování může vláda sama. Opatření jsou dle jejích slov chaotická a nepřehledná.

„Agresivita ve společnosti proto narůstá,“ řekla mimo jiného.

Ministr Blatný reagoval, že se společnost musí sama rozhodnout, jestli opatření chce dodržovat. Za příklad dobré praxe uvedl sousední Rakousko, kde se dle jeho výkladu vše zavřelo a omezilo se i vycházení a tamní obyvatelé vše přijali a dodržovali.

„Rakušáci jsou stejně všichni napůl Češi, takže jsme všichni stejní. A jak to, že tam to jde a u nás ne,“ uvedl.

Vysvětlil, že každé opatření má nějakou limitaci, je nepříjemné a omezující. Je to ale záměrně omezující opatření, protože si za něj dle jeho slov kupujeme budoucí svobodu. Podle něj není nyní čas na žádné „švejkování“.

Veronika Táchová

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here