Pacienti s uzavřeným žilním přístupem na krku, například s kardiostimulátorem nebo na dialýze, se dočkají jeho opětovného zprůchodnění. Zdravotní pojišťovny od loňska hradí takzvanou punkci centrální žíly s pomocí nového přístroje. Provádí ji zatím lékaři v pražské Všeobecné fakultní nemocnici [VFN].

Díky modernější technice a speciálnímu nástroji dokáží lékaři zajistit zprůchodnění již uzavřeného žilního přístupu na krku pacientů. Tím předejdou zavedení katetru do třísla nebo otokům hlavy, kterými pacienti často trpí při neprůchodnosti žil. Nový lékařský výkon, který je sice v Evropě dostupný již od roku 2016, zdravotní pojišťovny v Česku schválily teprve loni. Výkon zvaný punkce centrální žily zatím provedli lékaři ve Všeobecné fakultní nemocnici [VFN] u dvou chronicky dialyzovaných pacientů s trvalým žilním katetrem.

„Šlo o ženu a muže, kteří měli uzavřenou žílu v nadklíčkové oblasti. Novým zařízením a technikou jsme jim dočasným žilním přístupem v třísle zavedli směrem do uzavřené žíly speciální nástroj, prorazili jsme uzávěr a vypíchli ven kovový vodič,“ popisuje způsob zprůchodnění hlavní žíly Jan Kaván z Radiodiagnostické kliniky VFN a 1. LF UK.

katetrS pomocí zavedeného vodiče pak lékaři provedli úplně nový přístup pro katetr [na obrázku VFN vpravo, pozn. red.]. Pacienti tak mají podle Kavána opět katetr v místě pravého nadklíčku. Což je dle jeho slov pro ně mnohem komfortnější a snižuje to i riziko případných komplikací.

Tvrdí, že novou metodu zprůchodnění centrální žíly ocení především pacienti s výživovými katetry, obyčejnými žilními katetry po operacích i onkologičtí pacienti se zavedenými portkatetry.

Dlouhodobě zavedené katetry často končí uzavřením žil

K uzavření žil u pacientů s dlouhodobě zavedenými katetry dochází často. Lékaři to vysvětlují tím, že katetr je vlastně cizí těleso, jež permanentně dráždí žílu. Což může skončit právě vznikem žilní trombózy nebo zmnožením vaziva a následným uzavřením centrální žíly uvnitř hrudníku. Doposud nemohli lékaři v Česku takovou situaci u pacienta zvrátit a nemocný se stával odkázaný na dalších lékaři zavedených žilních přístupech.

„V případě, že má pacient uzavřenou žílu napravo, dáme mu katetr nalevo. Ten se však časem také uzavře a je nutné jej zavést do oblasti třísla,“ vysvětluje vedoucí lékař Kanylačního centra Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny [KARIM] VFN a 1. LF Praha Pavel Michálek.

Dodává, že přístupy do žil v tříslech vykazují kratší životnost, pro pacienty jsou nekomfortní a jsou spojeny i s vícero komplikacemi. Pacienti s oboustranným uzávěrem žil v horní části hrudníku jsou podle něj navíc ohroženi takzvaným syndromem horní duté žíly. Což je stav, kdy z hlavy a krku kvůli uzavřeným žilám špatně odtéká krev. Kvůli čemuž pak někteří trpí trvalými otoky v oblasti krku i hlavy.

„Pokud budeme novou metodu nabízet pacientům dříve, než se jim žíly uzavřou oboustranně, budou z toho profitovat i tímto způsobem,“ upozorňuje Michálek.

Lékaři z IKEM inovují metodu náhrady mitrální chlopně

Zprůchodnění centrální žíly i u lidí s kardiostimulátorem

Unikátní punkce centrální žíly s pomocí nového přístroje využijí lékaři také u dialyzovaných pacientů, kteří nemohou mít našitý dialyzační zkrat. Dále u pacientů s dlouhodobě zavedenými katetry kvůli nitrožilnímu podávání výživy. A také, jak již bylo zmíněno, u léčby onkologických pacientů s portkatetrem, do kterého jim zdravotníci dávají protinádorovou léčbu. Výkon je vhodný i pro pacienty s kardiostimulátorem. Elektrody kardiostimulátoru se totiž zavádí přes žíly v podklíčku do srdce a elektrody stimulují srdeční sval.

„Pokud měli dosud pacienti uzavřené žíly nahoře, nebylo jim možné elektrody kardiostimulátoru implantovat klasickou punkcí zvenku dovnitř. A byli tak odkázáni na chirurgický zákrok,“ uzavírá Jan Kaván s tím, že i těmto pacientům můžou lékaři nyní nabídnout nový zákrok, který je méně invazivní a bez nutnosti velké operace.

–RED–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here