Protidrogová politika v Rusku nemá na růžích ustláno

0
91

Užívání drog s sebou nese rostoucí počty nákaz HIV. Reakcí Světové zdravotnické organizace [WHO] je takzvaný program redukce, jenž zahrnuje i distribuci čistých jehel uživatelům drog. V Rusku ho vláda odmítá. Raději volí postihy narkomanů.

„Nabídka čistých jehel narkomanům je součástí kampaně za demokratická práva v Rusku,“ píše ve svém článku How to needle Vladimir Putin on HIV prevention list Politico. Shrnuje v něm problém, který ukazuje na neochotu poskytovat narkomanům čisté jehly. A to za situace, kdy oficiální statistiky uvádí, že nejméně 1,1 % Rusů je virem HIV nakaženo.

Dnes bych nepřežil ani den, říká vyléčený narkoman

Jsou to hlavně nečisté jehly, které stojí od roku 2000 za exponenciálním růstem nových případů HIV. Jen loni se drogy podávané injekcí v Rusku na výskytu HIV podílely zhruba jednou třetinou [světový průměr je 12 %]. Byť je to o 50 % méně než v roce 2016, dobrá zpráva to jistě není. Počet případů HIV všeobecně roste a rozšiřuje se ze zranitelných skupin, jako jsou narkomani a homosexuálové do obecné populace.

Na heterosexuálně zaměřené osoby připadá v Rusku šest z deseti případů HIV. To za situace, kdy v Rusku podle odhadů drogy injekčně užívají dvě až tři procenta populace.

Rozdílný přístup k prevenci v Rusku a jinde

Podle odborníků by bylo ideální, kdyby se lidé v Rusku drog vzdali. Pokud to neudělají, stále je podle nich lepší jim nabídnout bezpečný způsob jejich užívání, než jen sčítat nakažené virem HIV, žloutenkou a ostatními nemocemi způsobenými sdílením jehel. To má však podmínku, kterou je dekriminalizace drog. Právě kriminalizace totiž brání jejich uživatelům požádat si o čisté jehly.

Bulharsko bojuje s nedostatkem peněz na prevenci HIV

Ruská vláda avšak dává přednost tvrdým restrikcím a drastickým léčebným programům. A to i tam, kde se programy docela osvědčily. Příkladem budiž metadonový program v sousední Ukrajině. Když v roce 2014 Moskva okupovala Krym, na zabraném území program zakázala a následky byly doslova smrtící. Ale ani tím to nekončí. Kremlem inspirovaná antimetadonová propaganda se podle Michela Kazačkina, zvláštního poradce UNAIDS pro východní Evropu a centrální Asii, ujala i v Kazachstánu.

Putin promluvil o morálce a program zrušil

Ředitelka moskevské Nadace Andreje Rylkova [založena v roce 2009, pozn. red.] Aňa Sarangová říká, že oficiální odpor proti programu WHO poskytovat čisté jehly je součástí postoje prezidenta Vladimira Putina proti liberálním západním hodnotám. Ví o čem mluví, její nadace čisté jehly narkomanům sama dlouhodobě poskytuje. Podle jejího názoru ruský problém přitom není pouze ruský, ale přenáší se do celého světa. Počty HIV pozitivních kvůli drogám podle ní aktuálně enormně rostou například i ve Skotsku a Spojených státech.

„Přitom bylo už i lépe,“ říká s odkazem na rok 2000, kdy WHO v Ruské federaci s výměnou jehel začala.

Nový lék na HIV: Pacienti žijí déle a nejsou infekční

Byť její program nebyl vítán s nadšením, měl tichou podporu ruského ministerstva zdravotnictví a finance z ženevského Globálního fondu na boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii. To ale skončilo v roce 2006, kdy Rusko oznámilo, že bude samo finančně podporovat boj proti HIV. A zároveň odmítlo pomoc od Globálního fondu s tím, že už ji nepotřebuje.  

„Našim úkolem je podporovat zdravý životní styl a zvyšovat povědomost o významu morálních hodnot,“ vysvětlil tehdy oficiální stanovisko ruský prezident Vladimir Putin.

Jeho slova znamenala obrat v protidrogové politice. Podpora programu redukce se v Rusku začala vytrácet. Přístup narkomanů k čistým jehlám se začal hroutit a počty HIV pozitivních osob narůstat.

Nadace v Rusku i přesto pokračovala v práci

Sarangová a její spolupracovníci z nadace se přesto rozhodli bránit a v práci pokračovat. Po zastavení financování programu z oficiálních míst, pořídili jehly z daru ve výši 15 000 dolarů od amerického příznivce.

„Výměna jehel nebyla technicky ilegální. Ale jiné nevládní organizace nebyly ochotny tak činit bez výslovného souhlasu vlády,“ vzpomíná Sarangová.

Infekci HIV vymýtit nedokážeme, říká David Jilich z NNB

Dodává, že aby nadace upoutala pozornost doma i v zahraničí, publikovala příběh Kosti Proletarského, který byl později zfilmován. V jeho příběhu šlo o to, že krátce před svou smrtí na tuberkulózu, jež je v Rusku nejčastější příčina úmrtí pacientů s AIDS, Proletarský popsal boj o pomoc proti své závislosti. Ve vězení mu odmítli předepsat antiretrovirovou léčbu a nutili ho inhalovat čpavek. Brzy se tam nakazil TBC a zemřel.

Webové stránky nadace pak dokumentovaly další porušování lidských práv spojované s bojem proti drogám. Zároveň i poskytovaly školení policii a pořádaly kurzy pro novináře, kteří se drogovou politikou zabývají. Věnovala se i rozhodnutí Evropského dvoru pro lidská práva, který zrušil stanovisko ruských úřadů sebrat ruské matce tři děti, jelikož užívala drogy. A to i přesto, že jí nebylo zanedbávání mateřských povinností prokázáno. Nadace byla ve své činnosti úspěšná, její finanční fondy i počet spolupracovníků vzrostl.

Problémy na sebe nenechaly dlouho čekat

Úsilí nadace dál prosazovat svůj pohled na protidrogovou politiku avšak naráželo na sílící odpor. Sama Sarangová, která aktuálně žije v Nizozemsku, říká, že ji ruské úřady mohly kdykoli obvinit a zavřít za šíření toxikomanie. Vůbec první problém, který její nadace ale řešila, nastal v toce 2006. Její nadace a několik dalších organizací bojujících proti HIV se musely zaregistrovat jako „zahraniční agent“.

Institut zahraničního agenta byl přitom vytvořen čtyři roky předtím. Zřízen byl kvůli tomu, aby ruská vláda mohla monitorovat příjmy ze zahraničí plynoucí politickým uskupením a nevládním organizacím na ruském území. Zatímco v Rusku, ale třeba i v Česku tomuto kroku mnozí zatleskali, pro nadaci pomáhající narkomanům to přineslo omezení činnosti.

Peníze vydané na osvětu a nemoc AIDS se nevrátily

Nejenže musela vypracovat mnoho nových dokladů, ale její lidé jako zahraniční agenti museli začít zveřejňovat i svou veškerou komunikaci. Dokonce i soukromé příspěvky na sociálních sítích. V opačném případě jim totiž hrozí vysoké pokuty. Stejně tak hrozí i nadaci a to i za banální přestupky. Nesmí například zveřejnit zprávy dnes v Rusku zakázané Open Society Foundation. Anebo jinak: Před několika lety varovala webová stránka nadace o nebezpečí nových drog na ruském trhu. Avšak byla obviněna z jejich propagace, za což dostala pokutu ve výši 10 000 euro.

Institut zahraničního agenta nadaci dále přinesl zákaz výcviku a osvětových programů pro policii. Také ji zcela odřízl od vládních grantů.

Nadaci drží nad vodou sami Rusové

Situace se nelepšila a právníci Sarangové poradili, aby nadaci zavřela. Což také udělala a odstěhovala se do Nizozemska. Život ji však zaskočil. Ukázalo se, že tlak vyvolává protitlak. Nadaci více než kdy jindy podpořili svými finančními dary sami Rusové, od nichž již předtím pocházela většina podpory. Peníze nadaci znovu poskytl i Global Fund. Ale opět přišly překážky. Stačilo, aby nadace poukázala na dopady pandemie covidu-19 na HIV pozitivní a na drogách závislé Rusy. Parlamentní bezpečnostní výbor ji následně udělil nové pokuty a nařídil vypnout její stránky.

Ústrky ze strany úřadů dnes zástupci nadace berou už jako běžnou realitu. Jako vážnější problém pak uvádějí rychlé šíření delta mutace covidu-19 v Rusku. Což omezilo i testování na HIV a hlavně donutilo nadaci k zastavení činnosti na dva týdny. Nadace přitom poskytuje čisté jehly na ulici čtyřem tisícům lidem a zajišťuje pro ně i látku Naloxon, jež nahrazuje opiáty. Právě nízká proočkovanost proti covidu-19 a rychlý vzestup pandemie mnoho z jejích klientů dostává opět do úzkých.

Rusko hlásí rekordní počet úmrtí na deltu mutaci

Podle Sarangové aktivity nadace Andreje Rylkova i tak probouzí zájem ruské veřejnosti o humánnější pomoc drogově závislým v zemi. Nadace přitom není v Rusku jediná, která poskytuje potřebným čisté jehly. V Petěrburku pracuje na ulicích už 20 let například Humanitarian Action Foundation. Do nedávna byl její servis a pomoc zdrojem vážných sporů s tamní vládou. To se změnilo loni, když byla Humanitarian Action rovněž přidána na seznam zahraničních agentů. Nicméně její práce zřejmě přinesla změnu v přístupu, přinejmenším na lokální úrovni. Nemocnice v Petěrburku totiž nově zřídila malé oddělení, které narkomanům poskytuje čisté jehly. Je tak zřejmé, že ví, že se taková politika vyplatí.

Michal Achremenko

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here