Před černým kašlem ochrání kojence mateřské protilátky

0
69
cernym_kaslem
Foto: Pixabay.com

Novorozence ochrání před černým kašlem očkování podané jeho matce ještě v těhotenství. Dítě tak získá dost protilátek pro první měsíce života, kdy nemůže být ještě naočkované. Černým kašlem se nejčastěji nakazí děti v 1. roce života.

Černý kašel u nás lékaři v roce 2019 potvrdili u 1 347 pacientů. Což odpovídá nemocnosti 12,6/100 tisíc obyvatel. O rok dříve [2018] pak u 752 pacientů a v roce 2017 u 667.

Uvedl to Státní zdravotní ústav [SZÚ], jenž data čerpal z Informačního systému infekčních nemocí [ISIN]. Ústav přitom upozornil, že jde o pokračování trendu nárůstu nemocnosti pertusí, tedy černého kašle. Přičemž nejvíce nemocných podle dat SZÚ připadá na děti do jednoho roku věku. A ty se nejčastěji nakazí od dospělých, u nichž už imunita vyvanula.

„Onemocnění pertusí je nejrizikovější pro neočkované nebo neúplně očkované malé děti vzhledem k možnému rozvoji závažných komplikací i případnému úmrtí,“ potvrzuje ve své zprávě SZÚ.

Upozorňuje přitom, že očkování proti černému kašli [pertuse] ani prodělané onemocnění nechrání na celý život. Po určité době dochází k takzvanému vyvanutí imunity. Člověk se pak stává opět vnímavým. Znamená to, že se černým kašlem může nakazit i vícekrát za život.

Černý kašel, nemocnost v ČR v letech 1954 až 2019

pert

[Zdroj: SZÚ]

Onemocnění má mnohdy hlavně u dospělých mírný až bezpříznakový průběh. Nakažený tak nemá žádný důvod k návštěvě lékaře, léčbě a izolaci. Právě bezpříznakovost onemocnění vede k jeho přenosu do širšího okolí včetně novorozenců, pro které je černý kašel velmi nebezpečný. S očkováním se u nich totiž začíná až ve druhém měsíci života, s druhou dávkou až ve čtvrtém měsíci života.

Ochranu zajistí očkování ještě v době těhotenství

I když většina žen byla v dětství proti černému kašli naočkována, bohužel očkování stejně jako prodělání nemoci doživotní ani dlouhodobou imunitu nezajistí. Řešením, jak ochránit novorozence v prvních měsících jeho života před černým kašlem, je proto podání očkování budoucí matce ještě v době těhotenství.

„Očkování proti pertusi v těhotenství dočasně zvýší ochranné mateřské protilátky, které přechází od matky přes placentu jejímu nenarozenému dítěti,“ popisuje ve svém doporučení Česká vakcinologická společnost ČLS JEP [ČVS].

Mateřské protilátky získává plod přibližně po dvou týdnech od podání očkovací látky těhotné ženě. Podle ČVS je nejvhodnější doba k očkování pro dosažení maximálního přenosu protilátek ve třetím trimestru gravidity. Co nejdříve od 27. gestačního týdne.

„Přenesené mateřské protilátky pasivně chrání dítě v prvních 2–3 měsících života, než může být očkováno proti pertusi,“ uvádí s tím, že při očkování v těhotenství se dosáhne vyšších hladin specifických protilátek v mateřském mléce než při očkování ženy po porodu.

Očkování v těhotenství sníží riziko nákazy i u matky

Podání očkování proti černému kašli ženě v době těhotenství má mimo přenos mateřských protilátek na její dítě další výhodu. Díky němu si vytvoří ochranu proti nákaze i samotná matka. Čímž sníží riziko přenosu nákazy na nenaočkovaného novorozence. Dle doporučení odborné společnosti je očkování vhodné podat při každém těhotenství. Bezpečné je zároveň i pro kojící ženy po porodu.

„Vzhledem k tomu, že po očkování dochází v průběhu 3-4 let k vyvanutí imunity a poklesu hladin protilátek v organismu, doporučuje se očkovat ženy při každém těhotenství,“ uvádí.

Co je černý kašel

V době před zavedeném plošného očkování proti černému kašli v roce 1958 jím u nás onemocnělo kolem 50 tisíc lidí za rok [rok 1956: 49 144 potvrzených nákaz] s vysokou úmrtností hlavně v dětské populaci. V 70. letech úřady evidují desítky případů černého kašle ročně. Pouhých pět případů nákazy hygienici potvrdili v roce 1989. Od roku 1993 u nás pertuse ale vykazují rostoucí trend nemocnosti, obvykle v pravidelně se opakujících dvou až pětiletých cyklech.

Černý kašel neboli pertuse je vysoce nakažlivé onemocnění dýchacích cest vyvolané bakterií Bordetella pertussis. Ta napadá a porušuje sliznice dýchacích cest, výstelku průdušnice a průdušek, a proniká také do krve.

„Na možnost černého kašle u dětí, adolescentů a dospělých by se mělo pomýšlet vždy, pokud kašel trvá déle než týden,“ radí SZÚ.

Onemocnění podle něj zpočátku vypadá jako běžný zánět dýchacích cest, může k němu přibýt rýma, slzení, kýchání, zánět spojivek. Dále i mírně zvýšená teplota, chrapot a bolesti v krku. Avšak převažuje rozvoj záchvatovitého, obvykle suchého kašle, s rudnutím až modráním v obličeji.

„Může se objevit krátká zástava dechu, po které následuje hlasitý, zajíkavý nádech připomínající zakokrhání kohouta,“ popisuje ústav.

Kašel se obvykle zhoršuje v noci a nereaguje na běžnou léčbu. Mezi záchvaty pacient nemá většinou žádné příznaky. Což je důležité odlišení od respiračních viróz či alergických reakcí.

Veronika Táchová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here