Novorozence ochrání před černým kašlem očkování podané jeho matce ještě v těhotenství. Dítě tak získá dost protilátek pro první měsíce života, kdy nemůže být ještě naočkované. Černým kašlem se nejčastěji nakazí děti v 1. roce života.
Černý kašel u nás lékaři v roce 2019 potvrdili u 1 347 pacientů. Což odpovídá nemocnosti 12,6/100 tisíc obyvatel. O rok dříve [2018] pak u 752 pacientů a v roce 2017 u 667.
Uvedl to Státní zdravotní ústav [SZÚ], jenž data čerpal z Informačního systému infekčních nemocí [ISIN]. Ústav přitom upozornil, že jde o pokračování trendu nárůstu nemocnosti pertusí, tedy černého kašle. Přičemž nejvíce nemocných podle dat SZÚ připadá na děti do jednoho roku věku. A ty se nejčastěji nakazí od dospělých, u nichž už imunita vyvanula.
„Onemocnění pertusí je nejrizikovější pro neočkované nebo neúplně očkované malé děti vzhledem k možnému rozvoji závažných komplikací i případnému úmrtí,“ potvrzuje ve své zprávě SZÚ.
Upozorňuje přitom, že očkování proti černému kašli [pertuse] ani prodělané onemocnění nechrání na celý život. Po určité době dochází k takzvanému vyvanutí imunity. Člověk se pak stává opět vnímavým. Znamená to, že se černým kašlem může nakazit i vícekrát za život.
Černý kašel, nemocnost v ČR v letech 1954 až 2019
[Zdroj: SZÚ]
Onemocnění má mnohdy hlavně u dospělých mírný až bezpříznakový průběh. Nakažený tak nemá žádný důvod k návštěvě lékaře, léčbě a izolaci. Právě bezpříznakovost onemocnění vede k jeho přenosu do širšího okolí včetně novorozenců, pro které je černý kašel velmi nebezpečný. S očkováním se u nich totiž začíná až ve druhém měsíci života, s druhou dávkou až ve čtvrtém měsíci života.
Ochranu zajistí očkování ještě v době těhotenství
I když většina žen byla v dětství proti černému kašli naočkována, bohužel očkování stejně jako prodělání nemoci doživotní ani dlouhodobou imunitu nezajistí. Řešením, jak ochránit novorozence v prvních měsících jeho života před černým kašlem, je proto podání očkování budoucí matce ještě v době těhotenství.
„Očkování proti pertusi v těhotenství dočasně zvýší ochranné mateřské protilátky, které přechází od matky přes placentu jejímu nenarozenému dítěti,“ popisuje ve svém doporučení Česká vakcinologická společnost ČLS JEP [ČVS].
Mateřské protilátky získává plod přibližně po dvou týdnech od podání očkovací látky těhotné ženě. Podle ČVS je nejvhodnější doba k očkování pro dosažení maximálního přenosu protilátek ve třetím trimestru gravidity. Co nejdříve od 27. gestačního týdne.
„Přenesené mateřské protilátky pasivně chrání dítě v prvních 2–3 měsících života, než může být očkováno proti pertusi,“ uvádí s tím, že při očkování v těhotenství se dosáhne vyšších hladin specifických protilátek v mateřském mléce než při očkování ženy po porodu.
Očkování v těhotenství sníží riziko nákazy i u matky
Podání očkování proti černému kašli ženě v době těhotenství má mimo přenos mateřských protilátek na její dítě další výhodu. Díky němu si vytvoří ochranu proti nákaze i samotná matka. Čímž sníží riziko přenosu nákazy na nenaočkovaného novorozence. Dle doporučení odborné společnosti je očkování vhodné podat při každém těhotenství. Bezpečné je zároveň i pro kojící ženy po porodu.
„Vzhledem k tomu, že po očkování dochází v průběhu 3-4 let k vyvanutí imunity a poklesu hladin protilátek v organismu, doporučuje se očkovat ženy při každém těhotenství,“ uvádí.
Co je černý kašel
V době před zavedeném plošného očkování proti černému kašli v roce 1958 jím u nás onemocnělo kolem 50 tisíc lidí za rok [rok 1956: 49 144 potvrzených nákaz] s vysokou úmrtností hlavně v dětské populaci. V 70. letech úřady evidují desítky případů černého kašle ročně. Pouhých pět případů nákazy hygienici potvrdili v roce 1989. Od roku 1993 u nás pertuse ale vykazují rostoucí trend nemocnosti, obvykle v pravidelně se opakujících dvou až pětiletých cyklech.
Černý kašel neboli pertuse je vysoce nakažlivé onemocnění dýchacích cest vyvolané bakterií Bordetella pertussis. Ta napadá a porušuje sliznice dýchacích cest, výstelku průdušnice a průdušek, a proniká také do krve.
„Na možnost černého kašle u dětí, adolescentů a dospělých by se mělo pomýšlet vždy, pokud kašel trvá déle než týden,“ radí SZÚ.
Onemocnění podle něj zpočátku vypadá jako běžný zánět dýchacích cest, může k němu přibýt rýma, slzení, kýchání, zánět spojivek. Dále i mírně zvýšená teplota, chrapot a bolesti v krku. Avšak převažuje rozvoj záchvatovitého, obvykle suchého kašle, s rudnutím až modráním v obličeji.
„Může se objevit krátká zástava dechu, po které následuje hlasitý, zajíkavý nádech připomínající zakokrhání kohouta,“ popisuje ústav.
Kašel se obvykle zhoršuje v noci a nereaguje na běžnou léčbu. Mezi záchvaty pacient nemá většinou žádné příznaky. Což je důležité odlišení od respiračních viróz či alergických reakcí.
Veronika Táchová
