Zelený zákal se ve svých počátcích příliš neprojevuje. Zhoršeného vidění si nemocný všimne až v pozdější fázi. Včas tak chorobu odhalí jen vyšetření u očaře. Na ta přitom běžně přispívají zdravotní pojišťovny.
Od února 2021 vystavují praktičtí lékaři svým registrujícím pacientům ve věku od 45 do 61 let doporučení k odbornému vyšetření u oftalmologa, tedy očního lékaře, vždy jednou za čtyři roky. Nicméně odborníci upozorňují, že na preventivní vyšetření zraku mají myslet i ostatní pojištěnci. I u nich se dle lékařů mohou rozvinout onemocnění zraku. K nejčastějším u nás patří krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus, šedý a zelený zákal.
Zelený zákal neboli glaukom přitom většina pacientů odhalí v jeho počátcích jen velmi těžko. Přitom jde o vážné a nevyléčitelné onemocnění, při kterém dochází k vážnému poškození [odumírání] zrakového nervu. To se projevuje různými poruchami vidění.
Zelený zákal odhalí včas jen komplexní vyšetření
Pro včasnou diagnózu zeleného zákalu je zásadní komplexní oční vyšetření včetně vyšetření očním koherenčním tomografem [OCT]. Na základě jeho výsledků lékař určí, zda jde skutečně o glaukom a nastaví vhodnou léčbu. Nutno dodat, že na odborná preventivní vyšetření, která dokáží počínající potíže se zrakem odhalit, u nás přispívají i zdravotní pojišťovny.
„Příspěvek na vyšetření zrakového nervu ve výši 300 Kč, který máme dlouhodobě v nabídce preventivních programů, slouží k diagnostice a monitorování případných závažných očních onemocnění,“ uvádí například tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny [ČPZP] Elenka Mazurová.
Upřesňuje přitom, že zelený zákal lékaři v posledních pěti letech diagnostikovali u 68 379 pojištěnců ČPZP. Pojišťovna přitom přispívá na vyšetření stavu oka, konkrétně na přístrojích OCT, HRT, a GDx. Právě tyto přístroje totiž podle ní dokáží zachytit případné problémy se zrakem hned v počátcích onemocnění.
Zelený zákal neboli glaukom léčí oční kapky
Zelený zákal se u pacientů projevuje různými poruchami vidění. Na vzniku glaukomu se podílejí různé faktory. Často pak dědičnost, diabetes, užívání některých léků [kortikosteroidy], úrazy, ale také porucha tvorby nitrooční tekutiny a změny postihující odtokové kanálky pro nitrooční tekutinu.
Nejvýznamnější a vůbec nejčastější rizikový faktor pro vznik glaukomu je vysoký nitrooční tlak. Totiž v oku se stále tvoří nitrooční tekutina. A pro správné fungování oka musí být tvorba a odtok nitrooční tekutiny v určité rovnováze. Jakmile ale dojde k porušení této rovnováhy, nedochází k dostatečné absorpci tekutiny. Uvnitř oka se pak tvoří větší množství tekutiny nebo se její odtok kanálky sníží či přeruší. A uvnitř oka dochází následně ke zvýšení tlaku [nitrooční tlak], který poškozuje zrakový nerv.
K léčbě počínajícího glaukomu se většinou využívají oční kapky snižující právě tlak uvnitř oka. V rozvinutých fázích nemoci už se zpravidla přistupuje k chirurgickému zákroku, který zajistí dostatečný odtok tekutiny z oka nebo sníží tvorbu nitrooční tekutiny.
Pandemie snížila zájem o příspěvek na vyšetření zraku
Avšak zpátky k preventivnímu vyšetření. Zájem o příspěvek na vyšetření zrakového nervu se podle pojišťoven každoročně zvyšoval až do roku 2020. Poté kvůli pandemii koronaviru začal počet vyplacených příspěvků na prevenci očních onemocnění klesat.
„V našem případě to je z téměř dvanácti tisíc vyšetření roce 2019 na 10 200 letos,“ říká Elenka Mazurová s tím, že jen za posledních pět let příspěvek využilo více než 45 tisíc pojištěnců ČPZP při celkových nákladech kolem 13,3 milionu korun.
V této souvislosti pak připomíná, že náklady zdravotních pojišťoven na léčbu očních onemocnění u nás každoročně rostou. Bez započtení nákladů na úrazy oka a popáleniny či poleptání oka dosáhly v loňském roce jen v ČPZP bezmála 681 milionů korun. O rok dříve to přitom bylo 633 milionů korun. Pojišťovna přitom přispívá také na laserové operace očí.
„Výše příspěvku činí 1 000 Kč a ročně jej využije okolo dvou stovek našich pojištěnců,“ dodává s tím, že klienti s onemocněním zraku se přitom nejčastěji léčí pro poruchy refrakce a akomodace, jako jsou astigmatismus, presbyopie, krátkozrakost a dalekozrakost.
„S některou formou této poruchy se podle našich dat v uplynulých pěti letech léčilo 493 440 pojištěnců, na které nám tato diagnóza byla vykázána,“ uzavírá.
–VRN–
